Tiramisu po česku

Nevím, jak lépe tenhle recept nazvat. Ale myslím, že každý rodilý Ital by mne utloukl atryčokem či kusem pizzy (zase zobecňuji, já vím 🙂 ), kdyby viděl, co vyrábím pod názvem tiramisu. Zkusme se tedy nad to pojmenování trochu povznést. Ať už tomuto dezertu budeme říkat jakkoli, chutná rozhodně moc dobře a je velice rychlý a snadný na realizaci.

tiramisu na závěr posypeme holandským kakaem

Na tiramisu si připravíme:

  • žervé, nebo pomazánkové máslo bez příchuti (hele, pažitku, nebo česnek v tom fakt nechcete)
  • smetanu na šlehání
  • moučkový cukr
  • holandské kakao
  • cukrářské piškoty
  • rum tuzemský (aniž bych komukoli chtěla dělat reklamu, tak stejně jako u českých buchet nedoporučuji experimentovat a sáhnout po tom osvědčeném božkovském)
  • silnou kávu

Záměrně nepíšu množství surovin, protože to se samozřejmě liší od velikosti nádoby, do které budete tiramisu vrstvit. Já jsem tentokrát použila menší kulatou misku s průměrem 18 cm, takže mi bohatě stačila dvě žervé, jeden kelímek smetany na šlehání a půl balíčku piškotů. Co se týká moučkového cukru, tak u něj záleží množství opravdu na tom, jak moc sladké to máte rádi. Já konkrétně tento dezert preferuji méně sladký, takže mi stačila cca. jedna polévková lžice.

Teď ještě k té kávě. Vystačí vám relativně malý šálek. Pokud máte doma kávovar, určitě ho neváhejte použít. Nám ostatním poslouží za tímto účelem i obyčejná instantní káva, ale je potřeba udělat ji opravdu silnou. Piškoty do ní pak můžete buď namáčet, nebo je neprve vyskládat a pak je po lžičkách kávou i rumem polévat.

první vrstva tiramisu, piškoty polité kávou a tuzemským rumem

Jo, tak tady si dovolím takovou vsuvku. Asi si říkáte, že jsem už totálně marná, když píšu o cukrářských piškotech a na fotce jsou najednou vyskládané obyčejné dětské. Upřímně, tak zlé to se mnou ještě není. Do obdélníkové misky standardně – pokud je seženu – používám ty cukrářské. Ale tentokrát mi do kulaté misky lépe prostorově pasovaly obyčejné dětské. Na chuti to nic nezkazí, nebojte. Pro ty, co si nejsou jistí, v čem je vlastně rozdíl:

Cukrářské versus dětské piškoty

  • cukrářské jsou podlouhlé, obvykle nadýchanější a vyšší
  • dětské jsou obyčejná kulatá klasika

Z žervé nebo pomazánkového másla, smetany na šlehání a moučkového cukru si ručním mixerem ušleháme krém. Nemusí být úplně tuhý, protože dezert budeme dávat ještě do ledničky, kde nám trochu ztuhne.

Naklademe vrstvu piškotů, zakápneme kávou a rumem a na ně přidáme vrstvu vyšlehaného krému.

na piškoty vrstvíme krém z žervé a šlehačky

Pokračujeme další vrstvou pokapaných piškotů a krému. Finální vrstvu tvoří krém, který posypeme holandským kakaem. Ideálně prosím vás přes sítko. Já jsem dnes tvořila v trochu provizorních podmínkách, takže sítko nebylo a mám tam trochu hrudky.

Vše dáme ztuhnout do ledničky cca. na hodinku až dvě. Při servírování se vám může stát, že se to celé trochu posune. Proto pokud potřebujete vyloženě estetickou variantu, doporučuji vrstvit jednotlivé porce rovnou do skleniček, ozdobit zapíchnutým cukrářským piškotem a následně vyjíst lžičkou.

Archeopark Všestary

Tohle byl výlet, který se vážně vydařil. Sice nám při zahájení prohlídky začalo pršet a spustila se pořádná bouřka, ale než jsme se dostali na venkovní exkurzi, tak se počasí naštěstí umoudřilo. Pokud jsou vaši potomci takoví malí vědátoři a průzkumníci, jako ti moji, pak se jim Archeopark Všestary bude zaručeně líbit.

Archeopark Všestary - hlavní budova a část venkovní expozice
Hlavní budova s vnitřní expozicí a část venkovní expozice, kde můžete navštívit nejrůznější budovy

Co Archeopark Všestary nabízí?

Prohlídku jsme zahájili i díky dešti ve vnitřních prostorách. V přízemí jsme obdivovaly pradávné hroby a umně vytvořenou repliku pravěké jeskyňky či jeskynních maleb. V horních patrech na nás čekala taková menší cesta časem. Uprostřed výstavního sálu je obrovský a do detailů propracovaný model pravěkého světa, jehož jednotlivé části si můžete osvětlit pomocí tlačítek. Po obvodu na vás potom čeká spousta vitrín, řazených od nejstarších dob po mladší věk.

V jedné z bočních místností byla i menší herna – dílnička pro děti. Tu jsme však tentokrát nevyužili, protože jsme se těšili na venkovní komentovanou exkurzi, která začínala ve 13:00. Měli jsme velké štěstí na průvodce. Tipovala bych, že to možná byl doktorand studující archeologii. Každopádně vyprávěl velmi zajímavě a hlavně oceňuji, že ochotně odpovídal na milion všetečných dotazů mých dětí, které zásadně musely být všude první a všechno vědět 🙂 .

Archeopark Všestary nabízí k prohlídce budovy sloužící nejrůznějším účelům

Na venkovní exkurzi jsme měli možnost shlédnout pravěké vrtání do kamene, prohlédli jsme si několik budov z různých období, které sloužily rozličným účelům a viděli i pece na vypalování keramiky či zařízení k odlévání bronzu.

V archeoparku Všestary se dozvíte i o vypalování keramiky
Pec k vypalování keramiky

Děti byly samozřejmě nadšené i z toho, že si zde jako suvenýr mohly koupit pazourkový hrot šípu, či napodobeninu šperku z doby bronzové. Úžasné je, že zde pořádají i Dny živé archeologie a workshopy. Těch jsme se sice zrovna v době naší návštěvy nemohli zúčastnit, ale pokud bychom bydleli blíže, tak určitě neodoláme a na některý z nich se vydáme.

Kůlová stavba v Archeoparku Všestary
Rozměry některých staveb našich předků byly opravdu impozantní

Musím přiznat, že Archeopark Všestary zaujal všechny generace naší rodiny, od dětí, přese mne až po babičku s dědou. Pokud se při svých výletech zatouláte poblíž, určitě se tam nezapomeňte také zastavit. A když už v tomto kraji budete, můžu rozhodně doporučit také Trosky, Prachovské skály, Jičín či rozhlednu Tábor.

Octový oplach na vlasy

Je na čase si přiznat, že se ze mě asi fakt stává babka kořenářka. Čím dál víc mě baví experimentovat s různou domácí kosmetikou. Obzvlášť, když v ní můžu uplatnit bylinky. A taky jsem si zavzpomínala na svou úžasnou babičku, která s nimi uměla hotové divy. Například bych bývala nikdy nevěřila, co s mými vlasy tehdy udělá její kopřivový odvar. Jelikož není nic hezčího, než úspěšně kráčet ve stopách svých předků, rozhodla jsem se vyzkoušet octový oplach na vlasy.

Octový oplach na vlasy s bylinkami a jablečným octem

Proč používat octový oplach na vlasy?

Jeho základní funkcí je, že nahrazuje kondicionér. Ale protože my mu dodáme přidanou hodnotu ještě bylinkami, má těch blahodárných účinků více. Rozhodně doporučuji si nastudovat, k čemu která bylinka slouží a přidat tu, která nám pomůže řešit naše konkrétní problémy s vlasy.

Můj octový oplach na vlasy tedy obsahoval:

  • levanduli, která pomáhá čistit a zklidňovat vlasovou pokožku a regenerovat vlasy
  • rozmarýn, který dodává lesk a navíc by měl působit proti vypadávání a šedivění vlasů
  • tymián na podporu růstu, lesku a proti vypadávání
  • šalvěj na pročištění vlasů a zmírnění podráždění pokožky
Na octový oplach na vlasy jsem použila levanduli, rozmarýn, tymián a šalvěj

Do půllitrové zavařovačky jsem přidala trochu od každé z výše uvedených bylinek a zalila je jablečným octem. Nechala jsem je vyluhovat asi týden, poté jsem ocet přecedila přes cedník, abych odstranila bylinky. Přidávám zhruba čtyři polévkové lžice do půllitru vody, kterou po umytí na závěr vlasy opláchnu a již nesmývám.

Pravdou je, že vás možná někteří členové domácnosti budou podezírat, že se ve sprše cpete kyselými okurkami, protože odér octa s bylinkami je celkem pronikavý. Ovšem na druhou stranu taky budou pravděpodobně obdivovat vaše krásně lesklé vlásky. A nebojte, na suchých vlasech už nic neucítíte.

Jako znamení, že to snad fakt funguje, beru prohlášení dceřiny spolužačky: “Teda, ty máš ale krásné vlasy!”

Ovocná kůže

Jelikož nám zahrádka naštěstí stále dopřává hojnost jahod a protože je nemůžeme pořád konzumovat jenom v čokoládě, hledala jsem nejrůznější varianty, co z nich ještě vyrobit. Na Pinterestu jsem narazila na “fruit roll-ups” či “fruit leather” a zjistila jsem, že česky se tomu fakt říká ovocná kůže.

ovocná kůže je zdravé mlsání z ovoce a medu

Co že je to ta ovocná kůže?

Jestli se na produkt s tímhle názvem díváte trochu skepticky, pak jste na tom stejně, jako já. Ovšem výsledek je překvapivě chutný. Nejen, že zpracujete ovocnou úrodu, ale ještě budete mít zdravé mlsání pro sebe i pro děti.

Na přípravu ovocné kůže potřebujeme jenom

  • jahody (plus v našem případě ještě trochu červeného rybízu)
  • med
jahody a rybíz rozmixujeme na pyré

Misku ovoce jsem rozmixovala společně se dvěma polévkovými lžicemi medu na pyré. To jsem přelila na plech vyložený pečicím papírem. A teď přichází dvě zákeřnosti tohoto receptu, které ovšem časem určitě vychytáte, stejně jako já.

Vzniklé pyré z jahod, rybízu a medu nalijeme v tenké vrstvě na pečicí papír

Zaprvé, pyré lijte opravdu v tenké vrstvě a pečlivě ho rozetřete silikonovou špachtlí. V opačném případě nebude výsledkem vaší snahy ovocná kůže, nýbrž celkem obstojně husté ovocné pyré. Které ovšem můžete přidat třeba na chia pudink, takže u mě se při prvním nezdaru až zase taková katastrofa nekonala 🙂

Zadruhé, je potřeba vychytat správnou teplotu a dobu pečení. Já jsem s první várkou začínala na 45 °C. Vzhledem k výšce vrstvy, kterou jsem fakt neodhadla, mělo vše i po 14 hodinách v troubě polotekutou konzistenci. OK, takže druhý den znovu, lépe a radostněji. Tentokrát jsem dala vrstvu nižší a teplotu zvolila vyšší, mezi 70 – 75 °C. Na tuto teplotu jsem “pekla” ovocnou kůži asi 12 hodin a výsledek byl tentokrát zcela uspokojivý.

ovocná kůže se peče, či spíše suší, v troubě asi 12 hodin na 70 °C

Po vychladnutí nastříháme ovocnou kůži na proužky a srolujeme do roliček. Před konzumací sloupneme z pečicího papíru a můžeme se pustit do zdravého mlsání.

Hotová ovocná kůže se nastříhá na proužky a zabalí do roliček

Chia pudink

Opravdu ráda si vychutnávám dlouhé, klidné snídaně. Třeba o víkendu, kdy si dopřejeme čerstvé vafle, voňavé lívance, nebo domácí české buchty. Bohužel, frmol všedních dní takovýto luxus málokdy dovolí. A pak mě zachraňuje rychlovka, kterou je chia pudink.

Chia pudink s jahodovou dření

Krom toho, že si ho připravíte během pěti minut předchozí den večer, takže ráno jen vyndáte hotovou snídani z ledničky, je tahle dobrota plná prospěšných látek.

Čím jsou semínka, která obsahuje chia pudink, tak prospěšná?

Hledala jsem v chytrých tabulkách, až jsem dohledala, že chia semínka údajně obsahují:

  • 15 x více hořčíku než brokolice
  • 8 x více Omega 3 než losos
  • 5 x více vápníku než mléko
  • 3 x více antioxidantů než borůvky
  • 3 x více železa než špenát
  • více proteinu než vločky
  • jsou přirozeným zdrojem vitamínů a minerálů
  • jsou bezlepkové

No, nezní vám to přímo skvěle? Jestli ano, tak vám bude znít báječně i to, jak snadná je příprava.

Jak chia pudink připravíme?

Potřebujeme jen:

  • chia semínka (zkoušela jsem nejprve nějaká z Albertu, ale mými favority jsou tyhle z iPlody)
  • med
  • mléko (používám obyčejné, ale rostlinným rozhodně nemůžete nic zkazit)
  • + kdo chce čokoládovou verzi, přichystá si ještě kakao holandského typu

Používám zavařovačky o objemu 300 ml, ve kterých připravím dvě poctivé porce. Někdy si beru pudink s sebou do práce a mám tak dopolední i odpolední svačinu.

Základní verzi připravíme z 5 zarovnaných polévkových lžic chia semínek, 1-2 čajových lžiček medu (záleží, jak má kdo rád sladké a zda bude následně přidávat ještě ovoce) a zbytek objemu tvoří již jen mléko. Pro milovníky čokoládové chuti jsou součástí ještě 3 polévkové lžice holandského kakaa. Pak počítejte s tím, že budete mít pudink buď trochu hustší, nebo že máte použít trochu méně semínek.

suroviny na chia pudink - základní verze a verze s holandským kakaem

Vše důkladně promícháme a zaměříme se na odlepení všech semínek ode dna. Následně dáme do lednice a zhruba za hodinu zamícháme směs ještě jednou. Pak už jenom ponecháme vše svému osudu a ráno máme snídani hotovou.

Chia pudink před zhoustnutím, kakaová a obyčejná verze

Já si do pudinku ráda přidávám různé ovoce. Základní verzi jsem zkoušela s jahodovou dření a úplně nejvíc mi chutná s dušenou nektarinkou s lehce zkaramelizovaným skořicovým cukrem. Do kakaové verze se mi zase osvědčily maliny a posledně i sušené švěstky. Tuhle variantu jsem vám chtěla také nafotit…No, znáte někdo takové ty celé černé pohlednice s nápisem typu: “Lhota v noci”? Ano, přesně tak to vypadalo. Takže se budete muset spokojit s fotkou bez švestek a vyzkoušet to naživo sami.

čokoládový chia pudink

Maska na vlasy s vejcem a oleji

Ti šťastnější z vás možná už stačili po rozvolnění opatření proti koronaviru navštívit kadeřnictví. Moje vlasy se už s nůžkami nějakou dobu nesetkaly a začalo se to lehce projevovat na jejich kvalitě. Což o to, s vypadáváním jsem celkem úspěšně zatočila, ale struktura a konečky vlasů začaly trochu ztrácet kondici. Jelikož ráda zkouším různé babské rady, zaujala mě domácí maska na vlasy s vejcem a oleji.

Ze začátku jsem se na to tedy moc netvářila. Jako že: “to si mám na hlavu fakt patlat vajíčko? Fuuuj!” Ale po přečtení slušné řádky nadšených reakcí jsem se rozhodla, že do toho půjdu taky.

Jestli chcete vyzkoušet, co domácí maska na vlasy provede s vámi, připravte si:

Vejce

Olivový olej

Ricinový olej

Kokosový olej

Maska na vlasy se skládá z ricinového oleje, vejce, olivového a kokosového oleje

Všechny ingredience jsem smíchala v misce. Nehrála jsem si na žádný přesný poměr. Olivového oleje jsem dala odhadem 2-3 polévkové lžíce a obou druhých olejů po dvou čajových lžičkách. Pokud máte doma ten kokosový také v tuhém stavu, jako já, nejprve si ho rozehřejte do kapalné podoby. Všechno jsem pak vidličkou rozšlehala do jednolité hmoty.

Maska na vlasy s vejcem a oleji má po rozšlehání vidličkou konzistenci jako těsto na omeletu

Teda, chvíli jsem váhala, jestli si tu omeletovou směs fakt rozetřít do vlasů. Pak jsem si řekla, že za pokus to stojí a pustila se do akce. Začala jsem od kořínků a následně pokračovala po celé délce vlasů. Ideální je přikrýt hotové vlasy igelitovou čepicí, nebo starým ručníkem kvůli případnému nepořádku. Já jsem je jen stáhla velkým skřipcem, přikryla si ramena a nechala působit cca. 40 minut. A mezitím jsem se modlila, aby nikoho nenapadlo zavolat mi ještě pozdě odpoledne přes ZOOM a dožadovat se videokonference 🙂

Pravdou je, že vše na vlasech dobře drželo a nemělo tendenci skapávat. Následně jsem směs vypláchla vlažnou vodou (tentokrát fakt bacha na příliš teplou vodu, ať si to vejce na vlasech neuvaříte). Zbytky jsem vymyla klasicky šamponem. A čekala, jaké výsledky bude mít maska na vlasy po jejich uschnutí.

Jak to tedy dopadlo? Nevím, zda se dá na účinky usuzovat po jednom použití. Ale pravdou je, že konečky vypadaly výrazně lépe a celkově jsou vlasy lesklejší. Zkusím tedy používat dvakrát do měsíce a uvidíme. Pokud jste ještě větší experimentátoři, než já, můžete si do masky na vlasy přidat i med, řecký jogurt, nebo rozmačkané avokádo.

Pokud zkušenosti ostatních uživatelek nelhaly, budu mít za chvíli:

  • rychle rostoucí, vyživené vlásky.
  • budou mi méně padat
  • přestanou se mi třepit konečky
  • bude se v nich lépe držet vlhost
  • vlasy získají větší lesk a hebkost

A kdo ví, možná je pak zase odnesu darovat do Dlouhovlásky 🙂

Krémová houbová omáčka nejen k těstovinám

Dneska jsem měla náladu na houby. Tedy, nechápejte mne špatně, náladu jsem měla skvělou. Akorát jsem měla chuť z těch hub něco uvařit. Jasnou volbou proto byla krémová houbová omáčka s čerstvými těstovinami.

Krémová houbová omáčka s čerstvými těstovinami

Jak jste již měli příležitost zjistit, miluji jídla s krémovou konzistencí. Tudíž jsou mými favoritkami i krémové polévky, jako například tato dýňová, nebo jeden z posledních objevů, polévka z pečených rajčat. Ovšem k dnešnímu obědu by mne jen polévka neuspokojila, takže bylo třeba pustit se do něčeho jiného. Výhodou této omáčky je, že ji uvaříte během chvilky a přitom je vynikající.

Takže, co si na naši houbovou omáčku připravit?

1 balení mražených hub

1 kelímek smetany na šlehání

2 stroužky česneku

1 – 2 polévkové lžíce másla

sůl

sýr dle chuti

sušenou petržel

mražená houbová směs, česnek, smetana ke šlehání, petrželová nať, strouhaný chedar

Ti šťastnější z vás, kteří mají houby namražené ještě od podzimu, mají ideální příležitost sáhnout po těchto zásobách. My ostatní se musíme smířit s houbami koupenými. Já osobně mám nejraději směs hub od Nowaca, ale určitě se dá narazit i na jiné. V hrnci rozpustíme máslo a houby na něm začneme smažit. Pustí poměrně dost tekutiny, kterou necháme odvařit, dokud nezíská krémovou konzistenci. V tu chvíli přidáme nadrobno nasekaný česnek a necháme ho lehce rozvonět.

Přilijeme smetanu na šlehání, chvíli povaříme a přidáme nastrouhaný sýr. Zpočátku raději méně, abychom doladili hustotu výsledné omáčky. Já nejraději používám Granu Padano nebo Gran Moravii. Ty jsou ale chuťově samy o sobě dost výrazné a já dnes toužila hlavně po té houbové chuti. Proto jsem tentokrát sáhla po cheddaru. Nyní přichází na řadu můj kámoš, tyčový mixer, jímž směs rozmixujeme dohladka.

Pokud by se zdála být omáčka příliš řídká, můžete přidat ještě trochu sýra. Další ingrediencí je sušená petrželová nať. Dávám obvykle 1-2 čajové lžičky. Omáčku dle potřeby dosolíme a ještě jednou zlehka promixujeme. Hotovo. Tadááá, takhle je to jednoduché 🙂 .

U mne dnes zvítězily čerstvé ravioly, ale tahle houbová omáčka se skvěle hodí i k masu či k rýži. Kdo miluje bylinky stejně jako já, může na ozdobu použít ještě pár lístků bazalky. Tak co, vyzkoušíte?

Putovní kamínky a berounská cyklostezka

Omlouvám se svým věrným, kteří nejpozději v pátek očekávali nový příspěvěk. Abych ho mohla napsat, musela jsem si ho nejdříve prožít 🙂 Prožitek to byl krásný a několikakilometrový, takže jsme večer s dětmi místo psaní příspěvku upadly do blaženého bezvědomí. Dříve toho dne, aby se děvčata zabavila, zatímco já jsem na home office potřebovala rozeslat ještě pár mailů a dodělat prezentaci, vyráběla putovní kamínky. A odpoledne jsme je šly roznést na berounskou cyklostezku.

Inspirace a příprava putovních kamínků

Všechno to začalo před 14 dny, kdy jsme vyrazily do Berouna na dopravní hřiště. Tam to prostě milujeme a rády se tam vracíme. Navíc bylo perfektní počasí, takže jsme vyrazily i na procházku podél Berounky. A na mostku u bývalého autobusového nádraží jsme tam objevily nádherně omalovaný kamínek s hashtagem kaminky. Pravděpodobně jste už slyšeli o tom, že lidé malují putovní kamínky, na které umisťují tenhle hashtag a směrovací číslo místa jejich vzniku. Když jsem holkám vysvětlila, co takové kamínky znamenají, byly z toho úplně nadšené a chtěly si také nějaké vyrobit a roznést.

Putovní kamínky pomalované akrylovými barvami

Poctivě si na Pinterestu vyhledávaly, jak kamínky co nejlépe vyrobit. Dříve už jsme zkoušely klasické akrylové barvy. Nejvíce je teď ale zaujala metoda, kdy kamínky nahřejete v troubě a pak na nich rozpouštíte voskovky. Vznikne tím docela poctivá vrstva barvy, které se navíc různě zapíjejí do sebe, takže efekt je vážně zajímavý.

Putovní kamínky pomalované rozpuštěnými voskovkami

Výlet na berounskou cyklostezku

Odpoledne nám počasí naštěstí přálo, takže jsme si výlet na cyklostezce opravdu užily. Vyrazily jsme po stezce směrem od berounské rehabilitační kliniky. Já to tu prostě miluju. Přináší mi to klid do duše, protože podél řeky je nádherná krajina plná skal. Na řece jsme pozorovaly volavky a žáby. V březích jsme pak objevily úplné myší království. Jedna díra vedle druhé a myšky čile pobíhající mezi nimi. Narazily jsme dokonce na doupě, že kterého zvědavě vystrkovala čumáčky myší mláďátka a pak na jednookého bojovníka, který starší dceři hrdě zapózoval na fotce.

Největší radost nám ale udělalo, když jsme cestou zpět zjistily, že naše putovní kamínky už někdo sesbíral. Budeme se těšit, že se vydají do světa a třeba ještě někoho potěší. A já aspoň zase provětrala svoje dámičkovské tenisky 🙂

Tenisky pro dámu a putovní kamínek s levandulí

Polévka z pečených rajčat

To, že mám opravdu ráda polévky, jste už určitě zjistili z mých předchozích receptů na poctivou bramboračku, pikantní thajskou polévku, nebo dýňovou s kořenovou zeleninou. Tato polévka z pečených rajčat je můj nejnovější objev. A uvařila jsem ji vlastně náhodou.

Polévka z pečených rajčat s bazalkou a hoblinkami parmezánu

Bylo krásné slunečné odpoledne, prostě sunshine day jak má být 😉 A na talíři se povalovalo šest přezrálých rajčat, která přímo volala po záchraně. Jelikož k tomu všemu ještě ráda pěstuji (a hlavně konzumuji 🙂 ) bylinky, padl můj zrak na košatou bazalku. Česnek u mě doma také nemůže chybět – takže hurá, základní ingredience bychom měli.

Takže, co všechno vlastně budeme na rajčatovou polévku potřebovat:

6 zralých rajčat větší velikosti

6 lístků bazalky + 1-2 lístky na ozdobu každé porce

6 stroužků česneku (kdo to rád ostré, může přidat)

0,5 litru zeleninového vývaru

olivový olej na zakápnutí (já miluji Terra Creta . Lepší jsem nepoznala a chutná opravdu jako domácí od mé tety, která na Krétě žije)

kousek parmezánu, Grany Padano nebo Gran Moravie

Rajčata jsem rozkrájela na čtvrtiny a stroužky česneku na půlky. Zakápla jsem je trochou olivového oleje.

Rajčata a česnek zakápneme olivovým olejem a dáme péct v remosce

Společně jsem je dala péct do remosky na stupeň 5. Kdo bude péct v pekáčku v troubě, tipovala bych to na 180 – 200 °C. Pečeme, dokud nebudou rajčata měkká. Mezitím si připravíme 0,5 litru zeleninového vývaru (ale můžete použít prakticky jakýkoli dle vlastní chuti).

Když jsou rajčata a česnek upečené, přendáme je do zeleninového vývaru

Upečená rajčata i s česnekem přendáme do vývaru a tyčovým mixérem rozmixujeme do hladka. Kdo má rád polévky opravdu husté, použije buď více rajčat, nebo méně vývaru. Následně přidáme 6 lístků bazalky a ještě promixujeme. Cílem ovšem je, aby z bazalky zůstaly v polévce drobné kousky.

Rajčata rozmixujeme s vývarem tyčovým mixérem a přidáme lístky bazalky

Polévku servírujeme ozdobenou zbylými lístky bazalky a hoblinkami sýra. Pokud jste měli rajčata opravdu sladká a vyzrálá, můžete přidat i trochu krémového balsamica. Ideální přílohou je italský chléb focaccia.

Musím říci, že takhle polévka z pečených rajčat v sobě snoubí spoustu krásných chutí a vůní a je výbornou večeří obzvláště v ony krásné slunečné podvečery.

Koupelové bomby s epsomskou solí

Nevím, jak vy, ale já miluji spojit příjemné s užitečným. A v tomto případě to platí dvojnásob, protože je příjemné šumivé koupelové bomby s epsomskou solí nejen s dětmi vyrábět, ale následně si je užít i ve vaně. Jelikož moji potomci jsou vědátoři, kteří přivítají jakoukoli možnost provádět pokusy, tahle činnost je vyloženě těší. A jelikož já přívítám každou možnost, jak se rozmazlovat, tak je v tvorbě jakožto správná matka nadšeně podporuji 🙂

Koupelová šumivá bomba s epsomskou solí ve tvaru kytičky

Pokud byste si kupovali koupelové bomby v obchodě, necháte tam za ně pořádné peníze. A přitom je jejich výroba opravdu snadná, rychlá a ingredience na jejich výrobu budete mít pravděpodobně vždy doma, nebo se minimálně dají bez problémů koupit v nejbližší samoobsluze a drogerii.

Potřebovat na koupelové bomby totiž budete:

100 g jedlé sody

40 g kyseliny citronové

50 g epsomské soli

50 g kukuřičného škrobu

3 čajové lžičky kokosového oleje

esenciální olej dle vlastního vkusu

Epsomská sůl, jedlá soda a kyselina citronová jsou základní suroviny pro výrobu koupelových šumivých bomb

V misce smícháme všechny suché ingredience a přidáme k nim kokosový olej. Rukama opatrně promícháme a začneme po kapkách přidávát vonný olej. Můžete použít klidně i tea tree oil, nebo domácí levandulový olej. Je potřeba jej přidávat opravdu po kapkách, aby nebyla směs příliš mokrá. Ideální konzistence je taková, že když směs pevně zmáčknete, drží pohromadě.

Směs na koupelové šumivé bomby by měla po zmáčnutí držet pohromadě, ale nebýt příliš mokrá
Prý jestli se u toho nadělá nepořádek… Uklidním vás. Nadělá 🙂 Asi jako při každém tvoření s dětmi.

Potom ji po lžičkách přendaváme do formiček. Nám se nejlépe osvědčila malá silikonová tvořítka na led z IKEA. Směs je potřeba poctivě upěchovat, aby držela pohromadě. Následně ji necháme ve formičkách chvilku zavadnout a opatrně vyklopíme na plech, kde je necháme ještě den až dva uschnout. Poté bomby zavřeme ideálně do zavařovací sklenice, aby se k nim nedostala vlhkost.

Koupelové bomby si ve vaně užijete nejen vy, ale určitě i děti. A pokud péči o sebe chcete posunout ještě o jeden level výš, vyzkoušejte před koupelí navíc tělový peeling s epsomskou solí.