Italské rizito se sušenými rajčaty

Nevím jak vy, ale já jako dítě fakt milovala rizoto ze školní kuchyně. Takové to oranžové, podávané obvykle s červenou řepou. Školní léta mám už dávno za sebou a chutě se mi také trochu změnily. Takže mým současným favoritem je tohle krémové rizoto se sušenými rajčaty na italský způsob. Jako obměnu ho někdy připravuji ve variantě se sušenými houbami a popravdě – obojí je boží. Kdo chce vyloženě oběd “po italsku”, doporučuji zahájit polévkou z pečených rajčat a jako dezert si dát tiramisu.

Italské krémové rizoto se sušenými rajčaty posypané sýrem
Tohle jídlo se mi prostě nedaří nafotit tak, aby vypadalo sexy. Ale nebojte, chuťově je fakt skvělé.

Na rizoto se sušenými rajčaty si připravíme

kulatou rýži arborio

1 malou cibulku nabo šalotku

1-2 dcl dobrého bílého vína

1 balení sušených rajčat

0,5-1 l vývaru, může být i z kostky

strouhaný sýr Grana Padano, Gran Moravia, parmezán či Pecorino Romano

sůl na dochucení

olivový olej

lžíce másla

Přiznám se, že u tohoto rizota nikdy neodhadnu množství použitých surovin. Vždycky mi připadá, že té rýže dávám málo a ve finále mám pokaždé plný hrnec. Takže opět nejsem schopna uvést přesné množství u jednotlivých položek – budete muset vyzkoušet vlastní odhad.

Pár upozornění, než se do toho pustíme

Víno si vyberte kvalitní. Žádný “krabicák”, prosím. Vařila jsem tento pokrm už z nejrůznějších druhů a odrůd. A i když se to na první pohled nezdá, v chuti to prostě ucítíte. Nikdy na vaření nepoužívejte víno, které byste s chutí nevypili. Pro toto rizoto se sušenými rajčaty se samozřejmě hodí nějaké méně aromatické a spíše suché víno. Ale přiznám se, když nebylo zbytí, použila jsem i tramín a výsledek byl také skvělý.

Další upozornění se týká sušených rajčat. Nejvíce se mi osvědčila ta z Lidlu. Zůstávají krásně šťavnatá, ale počítejte s tím, že jsou také slaná. Zohledněte to při dochucování pokrmu – tj. v tomto případě fakt doporučuji solit až úplně na závěr, až budete znát výslednou chuť.

sušená rajčata Lidl Italiamo

A třetí upozornění věnuji sýru. Vybrat si můžete ten, který je vám chuťově nejmilejší. Osobně preferuji Granu Padano či Gran Moravii, ale tentokrát jsem experimentovala i s Pecorino Romano. Opět jako výše, počítejte s tím, že sýr vám pokrm osolí. Vzhledem k tomu, že jej přidáváme prakticky až na závěr, s dosolením počkejte po jeho přidání.

A tady je postup

Tak, a když jsme se tak pěkně připravili, jdeme na to. Sušená rajčata si nakrájíme na menší kousky a nastrouháme si sýr. Část jej zužitkujeme přímo do pokrmu, část necháme na posypání na závěr. Cibulku či šalotku si nakrájíme nadrobno a zesklovatíme ji na olivovém oleji. Účelem není, aby začala zlátnout, ale opravdu jen zesklovatěla. Přidáme k ní rýži arborio a za neustálého míchání ji zlehka opražíme. Stačí chvilka. Zalijeme ji vínem a necháme tekutinu lehce odpařit.

Následně postupně přiléváme vývar, kontinuálně mícháme, necháváme odpařovat tekutinu a doléváme ji další. Proces je to trochu zdlouhlavější, ale stojí to za to a je třeba jej neuspěchat. Ve finále by mělo být rizoto krémové, ale rýži mám ráda stále trochu al dente. Jakmile tedy začne vše krémovatět, přišel čas přidat krájená sušená rajčata a lehce je povařit.

Na závěr do rizota přidáme hrst až dvě nastrouhaného sýra a lžíci másla, důkladně promícháme a necháme pod pokličkou mimo plotnu tak 5 minut odpočívat. Podáváme posypané zbylým sýrem.

A aby těch upozornění nebylo málo, dovolím si přidat jednu dobrou radu mého kamaráda, který je vášnivý kuchař a zároveň zkušený dvojnásobný otec. Rizoto a malé děti nikdy nenechávejte o samotě. Opravdu, je potřeba poctivě míchat a postupně dolévat tekutinu. Jen tak dosáhnete dokonalého výsledku. Tak dobrou chuť.

Trhané vepřové s karamelizovanou cibulkou

Tohle jídlo jsem se naučila jíst v jedné restauraci, kam jsme s kolegy chodili na oběd. A nikdy nezklamalo. Trhané vepřové s karamelizovanou cibulkou v tortile, podávané se salátkem – to byl vždycky hit.

Dvě tortily s trhaným vepřovým masem a karamelizovanou cibulkou, zeleninový salát

A jelikož stejně ráda vařím, jako ráda jím, tak mi to samozřejmě nedalo. Takže jsem začala pátrat po tom, jak si tuhle dobrotu udělat doma. Práci mi celkem ušetřili v Albertu, kde začali trhané vepřové připravované metodou sous-vide prodávat již připravené. Samozřejmě, pokud máte doma nádobu na tento způsob přípravy k dispozici, nebo nejste líní péci maso pomalu několik hodin, domácí příprava je domácí příprava.

Trhané vepřové a pšeničné tortily

Na trhané vepřové s karamelizovanou cibulkou si připravíme:

  • trhané vepřové cca. 500 g
  • tortily pšeničné 8 ks
  • 4 cibule
  • krémové balsamico (doporučuji to z Lidlu, které používám třeba i u polévky z pečených rajčat)
  • pomerančový džus
  • třtinový cukr
  • sojovou omáčku
  • kečup
  • worchestrovou omáčku

Pokud jsme koupili trhané vepřové již hotové, dáme do hrnce s vroucí vodou vařit na 20 minut. Cibule přepůlíme a nakrájíme na tenké plátky ve tvaru půlměsíčků. Ty dusíme na troše oleje či sádla do měkka, ale ne do hněda. Jakmile cibulka začne měknout, přidáme třtinový cukr, krémové balsamico a sojovou omáčku. Přidáme trochu kečupu, pomerančového džusu a dle chuti worchestrovou omáčku.

Záměrně tu nepíšu množství surovin u dochucovadel. Každý totiž preferuje trochu jiné chutě. Já také pokaždé vařím od oka a tuhle karamelizovanou cibulku si prostě musíte vyladit dle svého gusta. Krátce povaříme na mírném plameni, dokud omáčka pěkně nezhoustne.

Vepřové maso slijeme a vyndáme z fólie do hrnce, ve kterém jsme ho vařili. Následně jej natrháme dvěma vidličkami. Takto natrhané maso ještě chvíli povaříme, abychom trochu zredukovali šťávu, která s ním byla ve folii a ta se vsákla do masa.

Bokem si připravíme lehký salátek ze zeleniny, kterou máme rádi. Já jsem použila ledový salát, cherry rajčátka a okurku. Tortily si opečeme zlehka nasucho na pánvi. Na jednu čtvrtinu nandáme vepřové maso, na druhou čtvrtinu pod ně karamelizovanou cibulku. Tortilu přehneme na půl a následně ještě jednou, aby nám vznikl čtvrtkruh.

trhané vepřové s karamelizovanou cibulkou na tortile

Nákup hotového trhaného masa vám ušetří hodně času. Na druhou stranu s cibulkou je potřeba pěkně si vyhrát a vyladit si ji k dokonalosti dle svého vkusu. Každopádně fakt slibuji, že je to neuvěřitelná bašta.

Tiramisu po česku

Nevím, jak lépe tenhle recept nazvat. Ale myslím, že každý rodilý Ital by mne utloukl atryčokem či kusem pizzy (zase zobecňuji, já vím 🙂 ), kdyby viděl, co vyrábím pod názvem tiramisu. Zkusme se tedy nad to pojmenování trochu povznést. Ať už tomuto dezertu budeme říkat jakkoli, chutná rozhodně moc dobře a je velice rychlý a snadný na realizaci.

tiramisu na závěr posypeme holandským kakaem

Na tiramisu si připravíme:

  • žervé, nebo pomazánkové máslo bez příchuti (hele, pažitku, nebo česnek v tom fakt nechcete)
  • smetanu na šlehání
  • moučkový cukr
  • holandské kakao
  • cukrářské piškoty
  • rum tuzemský (aniž bych komukoli chtěla dělat reklamu, tak stejně jako u českých buchet nedoporučuji experimentovat a sáhnout po tom osvědčeném božkovském)
  • silnou kávu

Záměrně nepíšu množství surovin, protože to se samozřejmě liší od velikosti nádoby, do které budete tiramisu vrstvit. Já jsem tentokrát použila menší kulatou misku s průměrem 18 cm, takže mi bohatě stačila dvě žervé, jeden kelímek smetany na šlehání a půl balíčku piškotů. Co se týká moučkového cukru, tak u něj záleží množství opravdu na tom, jak moc sladké to máte rádi. Já konkrétně tento dezert preferuji méně sladký, takže mi stačila cca. jedna polévková lžice.

Teď ještě k té kávě. Vystačí vám relativně malý šálek. Pokud máte doma kávovar, určitě ho neváhejte použít. Nám ostatním poslouží za tímto účelem i obyčejná instantní káva, ale je potřeba udělat ji opravdu silnou. Piškoty do ní pak můžete buď namáčet, nebo je neprve vyskládat a pak je po lžičkách kávou i rumem polévat.

první vrstva tiramisu, piškoty polité kávou a tuzemským rumem

Jo, tak tady si dovolím takovou vsuvku. Asi si říkáte, že jsem už totálně marná, když píšu o cukrářských piškotech a na fotce jsou najednou vyskládané obyčejné dětské. Upřímně, tak zlé to se mnou ještě není. Do obdélníkové misky standardně – pokud je seženu – používám ty cukrářské. Ale tentokrát mi do kulaté misky lépe prostorově pasovaly obyčejné dětské. Na chuti to nic nezkazí, nebojte. Pro ty, co si nejsou jistí, v čem je vlastně rozdíl:

Cukrářské versus dětské piškoty

  • cukrářské jsou podlouhlé, obvykle nadýchanější a vyšší
  • dětské jsou obyčejná kulatá klasika

Z žervé nebo pomazánkového másla, smetany na šlehání a moučkového cukru si ručním mixerem ušleháme krém. Nemusí být úplně tuhý, protože dezert budeme dávat ještě do ledničky, kde nám trochu ztuhne.

Naklademe vrstvu piškotů, zakápneme kávou a rumem a na ně přidáme vrstvu vyšlehaného krému.

na piškoty vrstvíme krém z žervé a šlehačky

Pokračujeme další vrstvou pokapaných piškotů a krému. Finální vrstvu tvoří krém, který posypeme holandským kakaem. Ideálně prosím vás přes sítko. Já jsem dnes tvořila v trochu provizorních podmínkách, takže sítko nebylo a mám tam trochu hrudky.

Vše dáme ztuhnout do ledničky cca. na hodinku až dvě. Při servírování se vám může stát, že se to celé trochu posune. Proto pokud potřebujete vyloženě estetickou variantu, doporučuji vrstvit jednotlivé porce rovnou do skleniček, ozdobit zapíchnutým cukrářským piškotem a následně vyjíst lžičkou.

Ovocná kůže

Jelikož nám zahrádka naštěstí stále dopřává hojnost jahod a protože je nemůžeme pořád konzumovat jenom v čokoládě, hledala jsem nejrůznější varianty, co z nich ještě vyrobit. Na Pinterestu jsem narazila na “fruit roll-ups” či “fruit leather” a zjistila jsem, že česky se tomu fakt říká ovocná kůže.

ovocná kůže je zdravé mlsání z ovoce a medu

Co že je to ta ovocná kůže?

Jestli se na produkt s tímhle názvem díváte trochu skepticky, pak jste na tom stejně, jako já. Ovšem výsledek je překvapivě chutný. Nejen, že zpracujete ovocnou úrodu, ale ještě budete mít zdravé mlsání pro sebe i pro děti.

Na přípravu ovocné kůže potřebujeme jenom

  • jahody (plus v našem případě ještě trochu červeného rybízu)
  • med
jahody a rybíz rozmixujeme na pyré

Misku ovoce jsem rozmixovala společně se dvěma polévkovými lžicemi medu na pyré. To jsem přelila na plech vyložený pečicím papírem. A teď přichází dvě zákeřnosti tohoto receptu, které ovšem časem určitě vychytáte, stejně jako já.

Vzniklé pyré z jahod, rybízu a medu nalijeme v tenké vrstvě na pečicí papír

Zaprvé, pyré lijte opravdu v tenké vrstvě a pečlivě ho rozetřete silikonovou špachtlí. V opačném případě nebude výsledkem vaší snahy ovocná kůže, nýbrž celkem obstojně husté ovocné pyré. Které ovšem můžete přidat třeba na chia pudink, takže u mě se při prvním nezdaru až zase taková katastrofa nekonala 🙂

Zadruhé, je potřeba vychytat správnou teplotu a dobu pečení. Já jsem s první várkou začínala na 45 °C. Vzhledem k výšce vrstvy, kterou jsem fakt neodhadla, mělo vše i po 14 hodinách v troubě polotekutou konzistenci. OK, takže druhý den znovu, lépe a radostněji. Tentokrát jsem dala vrstvu nižší a teplotu zvolila vyšší, mezi 70 – 75 °C. Na tuto teplotu jsem “pekla” ovocnou kůži asi 12 hodin a výsledek byl tentokrát zcela uspokojivý.

ovocná kůže se peče, či spíše suší, v troubě asi 12 hodin na 70 °C

Po vychladnutí nastříháme ovocnou kůži na proužky a srolujeme do roliček. Před konzumací sloupneme z pečicího papíru a můžeme se pustit do zdravého mlsání.

Hotová ovocná kůže se nastříhá na proužky a zabalí do roliček

Chia pudink

Opravdu ráda si vychutnávám dlouhé, klidné snídaně. Třeba o víkendu, kdy si dopřejeme čerstvé vafle, voňavé lívance, nebo domácí české buchty. Bohužel, frmol všedních dní takovýto luxus málokdy dovolí. A pak mě zachraňuje rychlovka, kterou je chia pudink.

Chia pudink s jahodovou dření

Krom toho, že si ho připravíte během pěti minut předchozí den večer, takže ráno jen vyndáte hotovou snídani z ledničky, je tahle dobrota plná prospěšných látek.

Čím jsou semínka, která obsahuje chia pudink, tak prospěšná?

Hledala jsem v chytrých tabulkách, až jsem dohledala, že chia semínka údajně obsahují:

  • 15 x více hořčíku než brokolice
  • 8 x více Omega 3 než losos
  • 5 x více vápníku než mléko
  • 3 x více antioxidantů než borůvky
  • 3 x více železa než špenát
  • více proteinu než vločky
  • jsou přirozeným zdrojem vitamínů a minerálů
  • jsou bezlepkové

No, nezní vám to přímo skvěle? Jestli ano, tak vám bude znít báječně i to, jak snadná je příprava.

Jak chia pudink připravíme?

Potřebujeme jen:

  • chia semínka (zkoušela jsem nejprve nějaká z Albertu, ale mými favority jsou tyhle z iPlody)
  • med
  • mléko (používám obyčejné, ale rostlinným rozhodně nemůžete nic zkazit)
  • + kdo chce čokoládovou verzi, přichystá si ještě kakao holandského typu

Používám zavařovačky o objemu 300 ml, ve kterých připravím dvě poctivé porce. Někdy si beru pudink s sebou do práce a mám tak dopolední i odpolední svačinu.

Základní verzi připravíme z 5 zarovnaných polévkových lžic chia semínek, 1-2 čajových lžiček medu (záleží, jak má kdo rád sladké a zda bude následně přidávat ještě ovoce) a zbytek objemu tvoří již jen mléko. Pro milovníky čokoládové chuti jsou součástí ještě 3 polévkové lžice holandského kakaa. Pak počítejte s tím, že budete mít pudink buď trochu hustší, nebo že máte použít trochu méně semínek.

suroviny na chia pudink - základní verze a verze s holandským kakaem

Vše důkladně promícháme a zaměříme se na odlepení všech semínek ode dna. Následně dáme do lednice a zhruba za hodinu zamícháme směs ještě jednou. Pak už jenom ponecháme vše svému osudu a ráno máme snídani hotovou.

Chia pudink před zhoustnutím, kakaová a obyčejná verze

Já si do pudinku ráda přidávám různé ovoce. Základní verzi jsem zkoušela s jahodovou dření a úplně nejvíc mi chutná s dušenou nektarinkou s lehce zkaramelizovaným skořicovým cukrem. Do kakaové verze se mi zase osvědčily maliny a posledně i sušené švěstky. Tuhle variantu jsem vám chtěla také nafotit…No, znáte někdo takové ty celé černé pohlednice s nápisem typu: “Lhota v noci”? Ano, přesně tak to vypadalo. Takže se budete muset spokojit s fotkou bez švestek a vyzkoušet to naživo sami.

čokoládový chia pudink

Krémová houbová omáčka nejen k těstovinám

Dneska jsem měla náladu na houby. Tedy, nechápejte mne špatně, náladu jsem měla skvělou. Akorát jsem měla chuť z těch hub něco uvařit. Jasnou volbou proto byla krémová houbová omáčka s čerstvými těstovinami.

Krémová houbová omáčka s čerstvými těstovinami

Jak jste již měli příležitost zjistit, miluji jídla s krémovou konzistencí. Tudíž jsou mými favoritkami i krémové polévky, jako například tato dýňová, nebo jeden z posledních objevů, polévka z pečených rajčat. Ovšem k dnešnímu obědu by mne jen polévka neuspokojila, takže bylo třeba pustit se do něčeho jiného. Výhodou této omáčky je, že ji uvaříte během chvilky a přitom je vynikající.

Takže, co si na naši houbovou omáčku připravit?

1 balení mražených hub

1 kelímek smetany na šlehání

2 stroužky česneku

1 – 2 polévkové lžíce másla

sůl

sýr dle chuti

sušenou petržel

mražená houbová směs, česnek, smetana ke šlehání, petrželová nať, strouhaný chedar

Ti šťastnější z vás, kteří mají houby namražené ještě od podzimu, mají ideální příležitost sáhnout po těchto zásobách. My ostatní se musíme smířit s houbami koupenými. Já osobně mám nejraději směs hub od Nowaca, ale určitě se dá narazit i na jiné. V hrnci rozpustíme máslo a houby na něm začneme smažit. Pustí poměrně dost tekutiny, kterou necháme odvařit, dokud nezíská krémovou konzistenci. V tu chvíli přidáme nadrobno nasekaný česnek a necháme ho lehce rozvonět.

Přilijeme smetanu na šlehání, chvíli povaříme a přidáme nastrouhaný sýr. Zpočátku raději méně, abychom doladili hustotu výsledné omáčky. Já nejraději používám Granu Padano nebo Gran Moravii. Ty jsou ale chuťově samy o sobě dost výrazné a já dnes toužila hlavně po té houbové chuti. Proto jsem tentokrát sáhla po cheddaru. Nyní přichází na řadu můj kámoš, tyčový mixer, jímž směs rozmixujeme dohladka.

Pokud by se zdála být omáčka příliš řídká, můžete přidat ještě trochu sýra. Další ingrediencí je sušená petrželová nať. Dávám obvykle 1-2 čajové lžičky. Omáčku dle potřeby dosolíme a ještě jednou zlehka promixujeme. Hotovo. Tadááá, takhle je to jednoduché 🙂 .

U mne dnes zvítězily čerstvé ravioly, ale tahle houbová omáčka se skvěle hodí i k masu či k rýži. Kdo miluje bylinky stejně jako já, může na ozdobu použít ještě pár lístků bazalky. Tak co, vyzkoušíte?

Polévka z pečených rajčat

To, že mám opravdu ráda polévky, jste už určitě zjistili z mých předchozích receptů na poctivou bramboračku, pikantní thajskou polévku, nebo dýňovou s kořenovou zeleninou. Tato polévka z pečených rajčat je můj nejnovější objev. A uvařila jsem ji vlastně náhodou.

Polévka z pečených rajčat s bazalkou a hoblinkami parmezánu

Bylo krásné slunečné odpoledne, prostě sunshine day jak má být 😉 A na talíři se povalovalo šest přezrálých rajčat, která přímo volala po záchraně. Jelikož k tomu všemu ještě ráda pěstuji (a hlavně konzumuji 🙂 ) bylinky, padl můj zrak na košatou bazalku. Česnek u mě doma také nemůže chybět – takže hurá, základní ingredience bychom měli.

Takže, co všechno vlastně budeme na rajčatovou polévku potřebovat:

6 zralých rajčat větší velikosti

6 lístků bazalky + 1-2 lístky na ozdobu každé porce

6 stroužků česneku (kdo to rád ostré, může přidat)

0,5 litru zeleninového vývaru

olivový olej na zakápnutí (já miluji Terra Creta . Lepší jsem nepoznala a chutná opravdu jako domácí od mé tety, která na Krétě žije)

kousek parmezánu, Grany Padano nebo Gran Moravie

Rajčata jsem rozkrájela na čtvrtiny a stroužky česneku na půlky. Zakápla jsem je trochou olivového oleje.

Rajčata a česnek zakápneme olivovým olejem a dáme péct v remosce

Společně jsem je dala péct do remosky na stupeň 5. Kdo bude péct v pekáčku v troubě, tipovala bych to na 180 – 200 °C. Pečeme, dokud nebudou rajčata měkká. Mezitím si připravíme 0,5 litru zeleninového vývaru (ale můžete použít prakticky jakýkoli dle vlastní chuti).

Když jsou rajčata a česnek upečené, přendáme je do zeleninového vývaru

Upečená rajčata i s česnekem přendáme do vývaru a tyčovým mixérem rozmixujeme do hladka. Kdo má rád polévky opravdu husté, použije buď více rajčat, nebo méně vývaru. Následně přidáme 6 lístků bazalky a ještě promixujeme. Cílem ovšem je, aby z bazalky zůstaly v polévce drobné kousky.

Rajčata rozmixujeme s vývarem tyčovým mixérem a přidáme lístky bazalky

Polévku servírujeme ozdobenou zbylými lístky bazalky a hoblinkami sýra. Pokud jste měli rajčata opravdu sladká a vyzrálá, můžete přidat i trochu krémového balsamica. Ideální přílohou je italský chléb focaccia.

Musím říci, že takhle polévka z pečených rajčat v sobě snoubí spoustu krásných chutí a vůní a je výbornou večeří obzvláště v ony krásné slunečné podvečery.

Nejlepší české buchty

České buchty jsou prostě klasika. Copak měl Honza v ranečku brownies (o cuketových ani nemluvě), nebo skořicové rolky? Kdepak, byly to kynuté buchty, s láskou pečené jeho mámou. A se stejnou láskou je peču i svým dětem. Jsou pro mě symbolem rodinné pohody, protože vždycky krásně provoní celý dům a všechny se sejdeme u jednoho pekáče, jen co je vyndám z trouby. Jejich pečení není žádný kumšt, jen to chce používat poctivé suroviny a nic neuspěchat.

čerstvě upečené české buchty fantasticky voní a ještě lépe chutnají

Na české buchty budete potřebovat:

 500 g hladké mouky

kostku droždí nebo sáček sušeného droždí

300 ml mléka

50 g cukru krupice

špetku soli

1 žloutek

60 g rozpuštěného másla do těsta + zhruba stejné množství na vymazání pekáčku

Dále záleží na vás, jakou zvolíte náplň. Já mám nejraději povidlové, takže si uchystám ještě sklenici povidel a rum.

Pokud použijete čerstvé droždí, je nutno začít kváskem. Ten si klasicky připravíte ze 100 ml mléka (použijeme ho již z celkového množství 300 ml) ohřátého na tělesnou teplotu – což já testuji ponořením (samozřejmě umytého) malíčku do mléka. Když v něm malíček pohodlně udržím, je teplota akorát. Do takto ohřátého mléka přidám lžíci cukru krupice a rozdrobené droždí. Jakmile se začnou dělat bublinky, je náš kvásek připraven k použití.

Jestliže máte droždí sušené, pak je postup jednodušší, protože jej stačí přidat jen do mísy k ostatním surovinám.

Do velké mísy přidáme mouku, špetku soli, cukr krupici, zchladlé rozpuštěné máslo a žloutek. Dále přidáme sušené droždí nebo vzešlý kvásek a postupně přidáváme zbylé mléko. Já si nejprve suroviny spojím nahrubo vařečkou, ale pak následuje pěkně poctivá ruční práce. S těstem se pěkně pomazlím a pečlivě ho ručně propracuji, aby bylo krásně vláčné a důkladně propojené. Následně jej zapráším moukou a přikryté čistou utěrkou ho nechám na teplém místě asi hodinku pořádně nakynout.

V mezičase smíchám v misce povidla a rum dle chuti, abych si připravila náplň. Jelikož jinak bych to měla příliš snadné, tak já a starší dítě milujeme právě tuto povidlovou náplň. Mladší dítě touží po makové. Ovšem její starší sestra má na mák alergii, takže ho doma nevedu. Tudíž jsme kompromisně skončily na části buchet s jahodovou marmeládou.

Troubu si předehřeju na 180 °C. Ideální je vymazat pekáč máslem a do nahřívané trouby jej dát rozpustit. Jestli na to stejně jako já tentokrát zapomenete, čeká vás další várka rozehřívání másla na pánvičce a následné potírání buchet na pekáči mašlovačkou.

Nakynulé těsto rozválím na válu zhruba do obdélníkového tvaru a rozdělím umělohmotným nožem (bo vál mám skládací silikonový a nechci si ho proříznout) na přibližně 20 čtverečků. Ty pokladu připravenou náplní.

české buchty můžete plnit nejen povidly, ale i marmeládou

Pak z nich ubalím jakési „knedlíky“ a jednu za druhou máčím horní stranou v másle, které se mi mezitím v pekáčku rozpustilo a následně je kladu spodní stranou (tj. tou, kde mám spoje po zabalení náplně do těsta) dolů pěkně vedle sebe. Pokud jste si pekáč jen vymastili a máslo si v něm nerozpustili, je potřeba si ho trochu rozehřát bokem a potřít ručně.

Buchty upeču pěkně do zlatova a následně je ještě horké zastříknu trochou horké vody s rumem. To je pro mě vždycky trochu bojovka, protože buchty kropím po malinkých částech čajovou lžičkou a modlím se, abych je nepřemokřila. Už jsem zvažovala, že ideálním řešením by byl nějaký šikovný rozprašovač, kterým bych horké buchty zkropila rovnoměrně a přitom jen zlehka. Uvidíme, zda se časem k takové vychytávce dopracuji. Nakonec buchty pocukruji trochou moučkového cukru a už svolávám mláďata na tu dobrotu.

Co k tomu říci na závěr? České buchty jsou pro mě symbolem domácí pohody. Každý si je může připravit s náplní dle vlastního vkusu. Jen vás snažně prosím, nepokoušejte se například máslo nahradit v receptu nějakou náhražkou typu Hery apod. To se na to pečení raději vykašlete. Vážně. Poctivé suroviny se v tomto případě mnohonásobně vyplatí. A láska, kterou věnujete přípravě buchet, se v nich projeví.

Jahody v čokoládě

Na jahody v čokoládě mám krásné vzpomínky z dětství. Když jsme měli s bratrem narozeniny, nebo hezké vysvědčení, brával nás taťka za odměnu do Ambiente na skvělou večeři. Někdy se k nám připojila i naše milovaná babička, což dávalo celému večeru ještě větší přidanou hodnotu. A naším nejoblíbenějším dezertem bylo ovocné fondue – což obnášelo ovoce nakrájené na kousky, které jsme si máčeli v čokoládě.

Miska s jahodami, jahoda na vidličce máčená v bílé čokoládě

Jelikož mi toto jídlo připomíná nádherné chvíle, začala jsem ho připravovat i svým dětem a nezapomněla jsem jim k tomu vyprávět také příběh o tom, kde a proč jsem si tuto dobrotu zamilovala. No, a vy už povídání znáte taky, takže je čas na recept.

Na jahody v čokoládě potřebujeme:

čerstvé jahody, nejlépe ze zahrádky

200 g bílé čokolády (nebo vaší oblíbené)

2-3 čajové lžičky kokosového oleje (který se dá nahradit trochou slunečnicového)

Čokoládu rozlámeme na menší kousky, přidáme olej a postupně rozehříváme v mikrovlnné troubě. Je lepší zvolit nižší stupeň a nezapomínat čokoládu průběžně promíchávat. Osobně se mi nejvíce osvědčila FinCarré z Lidlu, která vždycky dopadne skvěle. Jednou jsem zkusila čokoládu poměrně známé české značky a výsledek byl takový, že plasticky páchnoucí připečená hmota letěla do koše a já letěla pro svou osvědčenou čokoládu. Přitom postup jsem měla stejný, jako vždy. Čokoládu FinCarré ostatně používám i na cake pops, nebo ve variantě na vaření do čokoládových brownies.

kostičky bílé čokolády v misce s kokosovým olejem připravené na rozpuštění v mikrovlnné troubě

Jahůdky si omyjeme, větší nakrájíme klidně na čtvrtiny, u menších stačí přepůlit. Z osobní zkušenosti doporučuji rozdělit čokoládu i jahody do misek podle počtu strávníků. V opačném případě se může stát, že se na pochoutku vrhnou lačná mláďata a maminka tak akorát ostrouhá…

misky s jahodami a misky s rozpuštěnou bílou čokoládou připravené na ovocné fondue, jahody v čokoládě

Pak už stačí napichovat jahody na vidličku, máčet je v čokoládě a vychutnat si pohodičku. Samozřejmě to funguje i s jinými druhy ovoce, jako například s banánem, hroznovým vínem, nebo ananasem. Fantazii a mlsným jazýčkům se meze nekladou. Hlavně, když si to užijete. Protože není nad to, občas se trochu rozmazlovat.

Vafle: snídaňová inspirace

O víkendu si rády dopřáváme dobrou snídani, kterou si vychutnáváme v klidu a beze spěchu. Máme také více času na její přípravu, takže vymýšlíme, co bychom si uchystaly tentokrát. Osvědčily se nám kefírové lívance, ale tentokrát jsme dostaly chuť na vafle.

Vafle s javorovým sirupem a vafle s borůvkovým džemem. Skvělá snídaňová inspirace

Jejich příprava je jednoduchá a množství variací nepřeberné. Jelikož pro tři holky je šest vaflí akorát, bylo tomu přizpůsobeno množství surovin. Pro větší počet strávníků je třeba recept proporcionálně uzpůsobit 😉 .

Na přípravu jsme si tedy uchystaly:

1 vejce

1/2 sáčku prášku do pečiva

150 ml plnotučného mléka

150 g hladké mouky

2 polévkové lžíce rozpuštěného másla

špetku soli

1 polévkovou lžíci cukru krystal

Smíchaly jsme mouku s cukrem, solí a práškem do pečiva. Poté jsme přidaly jedno vajíčko, máslo rozpuštěné v mikrovlnce a za pomalého přidávání mléka metličkou vymíchaly ne zcela řídké, ale stále tekuté těsto.

Rozehřály jsme si vaflovač (my máme tu verzi toustovače, kde jen přehodíte ploténky) a lžicí postupně přidávaly těsto. Je potřeba si hlídat množství a nepřehnat to s ním, aby vám z vaflovače nepřeteklo.

A po pár minutkách máte voňavou snídani hotovou. My jsme měly tentokrát chuť na variantu s borůvkovým džemem a javorovým sirupem (ano, to je ta vafle, která vypadá na fotce jako suchá 🙂 ).

Skvělými variacemi jsou klasické jahody či maliny se šlehačkou, posypání moučkovým cukrem se skořicí, nebo úžasné švestky svařené s trochu rumu, cukru a skořice a k tomu lžička zakysané smetany. A kterou příchuť vyzkoušíte vy?