Putovní kamínky a berounská cyklostezka

Omlouvám se svým věrným, kteří nejpozději v pátek očekávali nový příspěvěk. Abych ho mohla napsat, musela jsem si ho nejdříve prožít 🙂 Prožitek to byl krásný a několikakilometrový, takže jsme večer s dětmi místo psaní příspěvku upadly do blaženého bezvědomí. Dříve toho dne, aby se děvčata zabavila, zatímco já jsem na home office potřebovala rozeslat ještě pár mailů a dodělat prezentaci, vyráběla putovní kamínky. A odpoledne jsme je šly roznést na berounskou cyklostezku.

Inspirace a příprava putovních kamínků

Všechno to začalo před 14 dny, kdy jsme vyrazily do Berouna na dopravní hřiště. Tam to prostě milujeme a rády se tam vracíme. Navíc bylo perfektní počasí, takže jsme vyrazily i na procházku podél Berounky. A na mostku u bývalého autobusového nádraží jsme tam objevily nádherně omalovaný kamínek s hashtagem kaminky. Pravděpodobně jste už slyšeli o tom, že lidé malují putovní kamínky, na které umisťují tenhle hashtag a směrovací číslo místa jejich vzniku. Když jsem holkám vysvětlila, co takové kamínky znamenají, byly z toho úplně nadšené a chtěly si také nějaké vyrobit a roznést.

Putovní kamínky pomalované akrylovými barvami

Poctivě si na Pinterestu vyhledávaly, jak kamínky co nejlépe vyrobit. Dříve už jsme zkoušely klasické akrylové barvy. Nejvíce je teď ale zaujala metoda, kdy kamínky nahřejete v troubě a pak na nich rozpouštíte voskovky. Vznikne tím docela poctivá vrstva barvy, které se navíc různě zapíjejí do sebe, takže efekt je vážně zajímavý.

Putovní kamínky pomalované rozpuštěnými voskovkami

Výlet na berounskou cyklostezku

Odpoledne nám počasí naštěstí přálo, takže jsme si výlet na cyklostezce opravdu užily. Vyrazily jsme po stezce směrem od berounské rehabilitační kliniky. Já to tu prostě miluju. Přináší mi to klid do duše, protože podél řeky je nádherná krajina plná skal. Na řece jsme pozorovaly volavky a žáby. V březích jsme pak objevily úplné myší království. Jedna díra vedle druhé a myšky čile pobíhající mezi nimi. Narazily jsme dokonce na doupě, že kterého zvědavě vystrkovala čumáčky myší mláďátka a pak na jednookého bojovníka, který starší dceři hrdě zapózoval na fotce.

Největší radost nám ale udělalo, když jsme cestou zpět zjistily, že naše putovní kamínky už někdo sesbíral. Budeme se těšit, že se vydají do světa a třeba ještě někoho potěší. A já aspoň zase provětrala svoje dámičkovské tenisky 🙂

Tenisky pro dámu a putovní kamínek s levandulí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *