Arteterapie

Posledních pár let v mém životě je pěkná horská dráha. Která navíc nabrala v posledním roce na tempu i složitosti trati. Aby to člověk všechno ustál, potřebuje občas nějaký relax, nějaký koníček, prostě činnost, u které vypne. Pro mě je to třeba arteterapie.

Plátno s portrétem ženy s černým mikádem v červených šatech s červenou rtěnkou

Jasně, nejsem žádný umělec a ani si na to nikdy hrát nebudu. Kolikrát je totiž během arteterapie důležitější ten proces, než finální výsledek. Vaše tvoření by mělo probíhat na místě, kde je vám dobře a pokud máte náladu na společnost, tak i s někým, s kým je vám dobře.

Naše domácí arteterapie

Já jsem do tohoto procesu zapojila děti. Protože je to baví, mohou náležitě využít svou fantazii a hlavně je to krásně strávený společný čas. Někdy jenom malujeme kamínky, které potom roznášíme po okolí. Teď na podzim jsme si pomalovaly akrylovými barvami i dýně dovezené z dýňové farmy v Bykoši. Tam zase bylo přidanou hodnotou, že jsme si pozvaly kamarádky, uvařily dýňovou polévku, napekly skořicové rolky a strávily odpoledne v poklidném tempu. A tak to má být. Arteterapie vám má přinést radost, klid do duše a převést roztěkané myšlenky k nějaké příjemné činnosti.

Takže když jsme měly den volna, venku zrovna pršelo, že by psa nevyhnal a já potřebovala přibrzdit zběsilou rychlost svého vozíku na horské dráze života, koupila jsem tři malířská plátna. Akrylových barev a štětců se mi naštěstí po domě válí slušná zásoba. A výhodou je, že moje děti díky bohu ještě tyhle činnosti s maminkou baví.

Nechala jsem zcela volný rozlet naší fantazii. Mladší hned věděla, co bude malovat, takže v jednom obrázku dokázala skloubit inspiraci starými mistry se svým oblíbeným oceánským tématem. Protože je to budoucí mořská bioložka, že jo. Starší nejprve dlouho rozmýšlela, v průběhu tvorby došla k závěru, že již téměř hotový obraz za nic nestojí a trochu popustila uzdu svým emocím. A víte co? I tohle občas arteterapie přinese. A je to v pořádku. Protože odpoledne již se zcela čistou hlavou vytvořila krásné dílo tím, že původní malbu přemalovala na úplně jiné, ale nádherně propracované téma.

A já? Já jsem si hlavně užívala děti kolem sebe, kočku na klíně, která mi úspěšně pelichala do právě nanesené barvy, šumění deště za oknem, voňavé dýňové latté a zklidnění, které jsem nutně potřebovala. Výsledkem není mistrovské dílo, i když jsme si samozřejmě svá plátna hrdě vystavily, hezky jedno vedle druhého. Výsledkem je pocit vnitřního klidu a uvolnění, které mi přineslo tvoření a čas strávený s nejbližšími.

Octový oplach na vlasy

Je na čase si přiznat, že se ze mě asi fakt stává babka kořenářka. Čím dál víc mě baví experimentovat s různou domácí kosmetikou. Obzvlášť, když v ní můžu uplatnit bylinky. A taky jsem si zavzpomínala na svou úžasnou babičku, která s nimi uměla hotové divy. Například bych bývala nikdy nevěřila, co s mými vlasy tehdy udělá její kopřivový odvar. Jelikož není nic hezčího, než úspěšně kráčet ve stopách svých předků, rozhodla jsem se vyzkoušet octový oplach na vlasy.

Octový oplach na vlasy s bylinkami a jablečným octem

Proč používat octový oplach na vlasy?

Jeho základní funkcí je, že nahrazuje kondicionér. Ale protože my mu dodáme přidanou hodnotu ještě bylinkami, má těch blahodárných účinků více. Rozhodně doporučuji si nastudovat, k čemu která bylinka slouží a přidat tu, která nám pomůže řešit naše konkrétní problémy s vlasy.

Můj octový oplach na vlasy tedy obsahoval:

  • levanduli, která pomáhá čistit a zklidňovat vlasovou pokožku a regenerovat vlasy
  • rozmarýn, který dodává lesk a navíc by měl působit proti vypadávání a šedivění vlasů
  • tymián na podporu růstu, lesku a proti vypadávání
  • šalvěj na pročištění vlasů a zmírnění podráždění pokožky
Na octový oplach na vlasy jsem použila levanduli, rozmarýn, tymián a šalvěj

Do půllitrové zavařovačky jsem přidala trochu od každé z výše uvedených bylinek a zalila je jablečným octem. Nechala jsem je vyluhovat asi týden, poté jsem ocet přecedila přes cedník, abych odstranila bylinky. Přidávám zhruba čtyři polévkové lžice do půllitru vody, kterou po umytí na závěr vlasy opláchnu a již nesmývám.

Pravdou je, že vás možná někteří členové domácnosti budou podezírat, že se ve sprše cpete kyselými okurkami, protože odér octa s bylinkami je celkem pronikavý. Ovšem na druhou stranu taky budou pravděpodobně obdivovat vaše krásně lesklé vlásky. A nebojte, na suchých vlasech už nic neucítíte.

Jako znamení, že to snad fakt funguje, beru prohlášení dceřiny spolužačky: “Teda, ty máš ale krásné vlasy!”

Maska na vlasy s vejcem a oleji

Ti šťastnější z vás možná už stačili po rozvolnění opatření proti koronaviru navštívit kadeřnictví. Moje vlasy se už s nůžkami nějakou dobu nesetkaly a začalo se to lehce projevovat na jejich kvalitě. Což o to, s vypadáváním jsem celkem úspěšně zatočila, ale struktura a konečky vlasů začaly trochu ztrácet kondici. Jelikož ráda zkouším různé babské rady, zaujala mě domácí maska na vlasy s vejcem a oleji.

Ze začátku jsem se na to tedy moc netvářila. Jako že: “to si mám na hlavu fakt patlat vajíčko? Fuuuj!” Ale po přečtení slušné řádky nadšených reakcí jsem se rozhodla, že do toho půjdu taky.

Jestli chcete vyzkoušet, co domácí maska na vlasy provede s vámi, připravte si:

Vejce

Olivový olej

Ricinový olej

Kokosový olej

Maska na vlasy se skládá z ricinového oleje, vejce, olivového a kokosového oleje

Všechny ingredience jsem smíchala v misce. Nehrála jsem si na žádný přesný poměr. Olivového oleje jsem dala odhadem 2-3 polévkové lžíce a obou druhých olejů po dvou čajových lžičkách. Pokud máte doma ten kokosový také v tuhém stavu, jako já, nejprve si ho rozehřejte do kapalné podoby. Všechno jsem pak vidličkou rozšlehala do jednolité hmoty.

Maska na vlasy s vejcem a oleji má po rozšlehání vidličkou konzistenci jako těsto na omeletu

Teda, chvíli jsem váhala, jestli si tu omeletovou směs fakt rozetřít do vlasů. Pak jsem si řekla, že za pokus to stojí a pustila se do akce. Začala jsem od kořínků a následně pokračovala po celé délce vlasů. Ideální je přikrýt hotové vlasy igelitovou čepicí, nebo starým ručníkem kvůli případnému nepořádku. Já jsem je jen stáhla velkým skřipcem, přikryla si ramena a nechala působit cca. 40 minut. A mezitím jsem se modlila, aby nikoho nenapadlo zavolat mi ještě pozdě odpoledne přes ZOOM a dožadovat se videokonference 🙂

Pravdou je, že vše na vlasech dobře drželo a nemělo tendenci skapávat. Následně jsem směs vypláchla vlažnou vodou (tentokrát fakt bacha na příliš teplou vodu, ať si to vejce na vlasech neuvaříte). Zbytky jsem vymyla klasicky šamponem. A čekala, jaké výsledky bude mít maska na vlasy po jejich uschnutí.

Jak to tedy dopadlo? Nevím, zda se dá na účinky usuzovat po jednom použití. Ale pravdou je, že konečky vypadaly výrazně lépe a celkově jsou vlasy lesklejší. Zkusím tedy používat dvakrát do měsíce a uvidíme. Pokud jste ještě větší experimentátoři, než já, můžete si do masky na vlasy přidat i med, řecký jogurt, nebo rozmačkané avokádo.

Pokud zkušenosti ostatních uživatelek nelhaly, budu mít za chvíli:

  • rychle rostoucí, vyživené vlásky.
  • budou mi méně padat
  • přestanou se mi třepit konečky
  • bude se v nich lépe držet vlhost
  • vlasy získají větší lesk a hebkost

A kdo ví, možná je pak zase odnesu darovat do Dlouhovlásky 🙂

Putovní kamínky a berounská cyklostezka

Omlouvám se svým věrným, kteří nejpozději v pátek očekávali nový příspěvěk. Abych ho mohla napsat, musela jsem si ho nejdříve prožít 🙂 Prožitek to byl krásný a několikakilometrový, takže jsme večer s dětmi místo psaní příspěvku upadly do blaženého bezvědomí. Dříve toho dne, aby se děvčata zabavila, zatímco já jsem na home office potřebovala rozeslat ještě pár mailů a dodělat prezentaci, vyráběla putovní kamínky. A odpoledne jsme je šly roznést na berounskou cyklostezku.

Inspirace a příprava putovních kamínků

Všechno to začalo před 14 dny, kdy jsme vyrazily do Berouna na dopravní hřiště. Tam to prostě milujeme a rády se tam vracíme. Navíc bylo perfektní počasí, takže jsme vyrazily i na procházku podél Berounky. A na mostku u bývalého autobusového nádraží jsme tam objevily nádherně omalovaný kamínek s hashtagem kaminky. Pravděpodobně jste už slyšeli o tom, že lidé malují putovní kamínky, na které umisťují tenhle hashtag a směrovací číslo místa jejich vzniku. Když jsem holkám vysvětlila, co takové kamínky znamenají, byly z toho úplně nadšené a chtěly si také nějaké vyrobit a roznést.

Putovní kamínky pomalované akrylovými barvami

Poctivě si na Pinterestu vyhledávaly, jak kamínky co nejlépe vyrobit. Dříve už jsme zkoušely klasické akrylové barvy. Nejvíce je teď ale zaujala metoda, kdy kamínky nahřejete v troubě a pak na nich rozpouštíte voskovky. Vznikne tím docela poctivá vrstva barvy, které se navíc různě zapíjejí do sebe, takže efekt je vážně zajímavý.

Putovní kamínky pomalované rozpuštěnými voskovkami

Výlet na berounskou cyklostezku

Odpoledne nám počasí naštěstí přálo, takže jsme si výlet na cyklostezce opravdu užily. Vyrazily jsme po stezce směrem od berounské rehabilitační kliniky. Já to tu prostě miluju. Přináší mi to klid do duše, protože podél řeky je nádherná krajina plná skal. Na řece jsme pozorovaly volavky a žáby. V březích jsme pak objevily úplné myší království. Jedna díra vedle druhé a myšky čile pobíhající mezi nimi. Narazily jsme dokonce na doupě, že kterého zvědavě vystrkovala čumáčky myší mláďátka a pak na jednookého bojovníka, který starší dceři hrdě zapózoval na fotce.

Největší radost nám ale udělalo, když jsme cestou zpět zjistily, že naše putovní kamínky už někdo sesbíral. Budeme se těšit, že se vydají do světa a třeba ještě někoho potěší. A já aspoň zase provětrala svoje dámičkovské tenisky 🙂

Tenisky pro dámu a putovní kamínek s levandulí

Koupelové bomby s epsomskou solí

Nevím, jak vy, ale já miluji spojit příjemné s užitečným. A v tomto případě to platí dvojnásob, protože je příjemné šumivé koupelové bomby s epsomskou solí nejen s dětmi vyrábět, ale následně si je užít i ve vaně. Jelikož moji potomci jsou vědátoři, kteří přivítají jakoukoli možnost provádět pokusy, tahle činnost je vyloženě těší. A jelikož já přívítám každou možnost, jak se rozmazlovat, tak je v tvorbě jakožto správná matka nadšeně podporuji 🙂

Koupelová šumivá bomba s epsomskou solí ve tvaru kytičky

Pokud byste si kupovali koupelové bomby v obchodě, necháte tam za ně pořádné peníze. A přitom je jejich výroba opravdu snadná, rychlá a ingredience na jejich výrobu budete mít pravděpodobně vždy doma, nebo se minimálně dají bez problémů koupit v nejbližší samoobsluze a drogerii.

Potřebovat na koupelové bomby totiž budete:

100 g jedlé sody

40 g kyseliny citronové

50 g epsomské soli

50 g kukuřičného škrobu

3 čajové lžičky kokosového oleje

esenciální olej dle vlastního vkusu

Epsomská sůl, jedlá soda a kyselina citronová jsou základní suroviny pro výrobu koupelových šumivých bomb

V misce smícháme všechny suché ingredience a přidáme k nim kokosový olej. Rukama opatrně promícháme a začneme po kapkách přidávát vonný olej. Můžete použít klidně i tea tree oil, nebo domácí levandulový olej. Je potřeba jej přidávat opravdu po kapkách, aby nebyla směs příliš mokrá. Ideální konzistence je taková, že když směs pevně zmáčknete, drží pohromadě.

Směs na koupelové šumivé bomby by měla po zmáčnutí držet pohromadě, ale nebýt příliš mokrá
Prý jestli se u toho nadělá nepořádek… Uklidním vás. Nadělá 🙂 Asi jako při každém tvoření s dětmi.

Potom ji po lžičkách přendaváme do formiček. Nám se nejlépe osvědčila malá silikonová tvořítka na led z IKEA. Směs je potřeba poctivě upěchovat, aby držela pohromadě. Následně ji necháme ve formičkách chvilku zavadnout a opatrně vyklopíme na plech, kde je necháme ještě den až dva uschnout. Poté bomby zavřeme ideálně do zavařovací sklenice, aby se k nim nedostala vlhkost.

Koupelové bomby si ve vaně užijete nejen vy, ale určitě i děti. A pokud péči o sebe chcete posunout ještě o jeden level výš, vyzkoušejte před koupelí navíc tělový peeling s epsomskou solí.

Mísa hojnosti dle feng shui

O tradičním čínském učení, jehož podstatou je vztah člověka a životního prostoru, ve kterém se pohybuje, jste již určitě slyšeli. Cílem je dosáhnout harmonie v prostoru, aby mohla plynule proudit energie čchi.

bílá mísa hojnosti dle feng shui s drahými kameny, zlatými ingoty a nefritovými slony na černém pozadí

Načetla jsem spoustu zahraničních článků a snažila se o této metodě zjistit co nejvíce. Existuje samozřejmě více přístupů. Když jsem se ovšem pokoušela napasovat například metodu rozdělení domu na jednotlivé oblasti spojené s běžnými aspekty lidského života, oblast rodiny a zdraví mi skončila v úklidové komoře a vědění v technické místnosti u kotle 😉 Takže oops, příště nejdřív koukat do mapy oblastí feng shui a teprve potom kupovat dům…

Došla jsem tedy k závěru, že tudy cesta nepovede, ale stejně jsem se nechtěla prvků této metody úplně vzdát. Tudíž jsem aspoň na lampu v obýváku rozvěsila krystaly (protože se to mně i holčičkám prostě líbí J a jestli nám to přitáhne nějakou prosperitu, bude to jen bonus). Velká zelená rostlina, kterou mamčin kocour přerazil při svém destruktivním řádění vejpůl, ale k překvapení všech obrazila, našla nové místo v koupelně. A protože od malička miluji nerosty (což se v dětství projevovalo kilogramy kamení natahaného domů v prodřených kapsách od tepláků), chtěla jsem je nějak uplatnit i v pravidlech učení feng shui.

Jako první mě nadchla speciální váza hojnosti, kterou krásně popisuje má oblíbená autorka Sára zde. Při její výrobě je ale potřeba dodržovat speciální postup, který se mi ve finále jevil příliš složitým. Ale pak jsem narazila na alternativu této vázy, tak zvanou mísu hojnosti či prosperity (v anglických originálech, ze kterých jsem čerpala, je to prosperity bowl). Její výroba je mnohem uvolněnější a kreativnější, takže to byla jasná volba.

Nejprve jsem si vybrala misku, která mne na první pohled oslovila. Má jemně zvlněné okraje, které ve mně evokují vodní živel.

Následně ji bylo potřeba něčím vyplnit. Zvolila jsem drahé kameny, které mi zbyly z dob, kdy jsem vyráběla šperky. Nejlepší na přivábení bohatství je údajně citrín, ametyst a nefrit. Jelikož citrínu jsem měla jen pár kousků, vynahradila jsem si to množstvím ametystu, jehož barvu mám moc ráda. Potom jsme s dcerkou přimíchaly ještě pár zlatých ingotů, které jsem si pro tuto příležitost objednala z AliExpressu.

Aranžmá jsme dovršily dvojicí nefritových sloníků – též objednaných z Číny. Někdo dává přednost kočičce s mávající tlapkou, jiný stromku hojnosti s větvičkami obsypanými čínskými mincemi či citrínem, další variantou je také žába s mincí v tlamě. Podle většiny zdrojů, ze kterých jsem při realizaci čerpala, je hlavně důležité, aby se mísa prosperity líbila vám a evokovala ve vás příjemné pocity spojené s hojností. Pro nás to byla navíc příjemná a nenáročná tvůrčí činnost, při které jsme se zabavily. A doufejme, že výsledky působení naší nové misky na sebe nenechají dlouho čekat J .

Rýmovníková mast

Chcete s rýmou bojovat přírodní cestou? Pak stojí za vyzkoušení rýmovníková mast. Rýmovník je úžasná rostlinka, která neuvěřitelně rychle roste. Snadno ji namnožíte uštípnutím výhonku, který necháte ve vodě pustit kořínky. Jako první pomoc při rýmě stačí utrhnout lístek, promnout v rukou a přivonět.

Pokud se ale chcete pustit do výroby dalších produktů, pak asi nejjednodušším z nich je právě rýmovníková mast. Nejprve si připravíme hrst listů a natrháme je na menší kousky.

natrhané listy rýmovníku na černém pozadí

Ve vodní lázni si rozehřejeme kokosový olej nebo sádlo a přidáme do něj listy. Pomalu zahříváme zhruba dvě hodiny. Poté necháme vystydnout a dáme na 48 hodin do lednice.

listy rýmovníku v zahřátém kokosovém oleji

Po 48 hodinách opět dáme směs do vodní lázně a pokračujeme v zahřívání další dvě hodiny. Jakmile vzniklý produkt trochu vychladne, přecedíme jej do skleněné zavařovačky. Listy důkladně vymačkáme.

rýmovníková mast ve skleničce s víčkem

Necháme pozvolna vychladnout. Mast potom můžeme používat na mazání hrudníku v případě potíží s průduškami, nebo jí při rýmě masírovat chodidla, což celému léčebnému procesu dodává tu správnou přidanou hodnotu 😉 . Každopádně si dovolím jedno upozornění na konec. Takto připravená rýmovníková mast není nijak konzervovaná, takže i když ji budete skladovat v lednici, její životnost je trochu omezená. Připravte si proto raději vždy menší množství, o kterém víte, že jej využijete.

A pokud jste si při smrkání přeci jenom odřeli nos i pusu a chcete nějakou změnu oproti rýmovníkovému mazání, pak mohu doporučit domácí lesk na rty vyrobený ze samých úžasných ingrediencí.

Zimní krém i pro ty nejcitlivější tvářičky

Mladší dcerka má velmi citlivou pokožku a obzvláště jí vadí mrazy. Přemýšlela jsem, jak ochránit její obličejík a ručičky. Většina krémů bohužel obsahuje vodu, která v zimním období může napáchat pěknou paseku. Takže, kde najít zimní krém i pro ty nejcitlivější tvářičky?

zimní krém z kokosového oleje a bambuckého másla ve skleněné misce na černém pozací

A tak nezbylo, než se pustit do domácí výroby. Což ocenily i děti, které se mohly zapojit. Recept je velice jednoduchý. Stačí ve vodní lázni rozpustit bambucké máslo a kokosový olej ve stejném poměru a promíchat je, aby se řádně spojily. Pak jsme hotovou směs přelily do skleněné nádobky a nechaly zase ztuhnout.

Zimní krém je opravdu hodně mastný, stačí ho použít malé množství. Osvědčil se nám nejen v zimním období, ale já si s ním ráda mažu i vysušené ruce a pusu. Ačkoli na rty si můžete vyrobit také tenhle skvělý lesk z výživných surovin.

Domácí paštika z kuřecích jater

Dnešním jedlým dárkem se zavděčíte především pánům, ale dámy rozhodně také neopovrhnou. Když jsem v létě psala o tom, jak suším bylinky, přesně jsem už věděla, jaké najdou využití. Tato domácí paštika totiž voní po šalvěji a tymiánu, které se dokonale mísí s jemným podtónem koňaku.

K přípravě potřebujeme

500 g kuřecích jater

100 g plátků slaniny

1 jablko

1 stroužek česneku

2 malé cibulky nebo 3 šalotky

90 g másla

1 velkého panáku koňaku (ale kvalitní whisky také nic nezkazíte)

sůl

sušenou šalvěj a tymián

Kuřecí játra nejprve očistím a naložím přes noc v lednici do mléka. Slaninu nakrájím nadrobno, stejně jako cibule a stroužek česneku. Jablko oloupu a pokrájím na kostičky. Do misky nadrolím najemno pár lístků sušené šalvěje. Je hodně aromatická, takže 3-4 listy postačí. Z tymiánu odrhnu lístečky.

V pánvi rozehřeju třetinu připraveného másla, tj. asi 30 gramů a osmažím na něm dozlatova slaninu. Přidám cibulku a česnek a počkám, dokud též nezezlátnou. Nyní je načase přidat játra, jablko a bylinky. Játra opékám tak, aby uvnitř zůstala narůžovělá.

směs s kuřecími játry, slaninou a bylinkami na přípravu domácí paštiky v pánvi

Hotovou směs přendám do mixéru a do pánve, ve které mi zbyde obvykle pár kousků cibulky, česneku a slaniny přiliju koňak. Nechám chvíli probublávat za občasného míchání, aby se produkt nepřipaloval, a následně přileju do mixéru. Vše důkladně promixuji, aby vznikla krásně hladká hmota.

Tu následně přendám do misky, dle potřeby dosolím (záleží na použité slanině) a přimíchám ručně zbylých 60 gramů másla. Paštikou naplním skleničky a podle jejich množství si rozehřeji na pánvičce trochu másla. Jím následně povrch paštiky přeliju, aby déle vydržela.

V ledničce mi poté vydrží bez problému týden až deset dní. Při plnění je potřeba dát pozor, aby vám v paštice nezůstávaly bublinky vzduchu, takže je lepší ji lžičkou trochu upěchovat, případně skleničky zezdola poklepat několikrát rukou, aby se bublinky uvolnily.

Z tohoto množství surovin obvykle naplním tři menší skleničky, takže máte dárek pro tatínka, pro dědečka a ještě vám sklenička zbyde pro domácí spotřebu. Nejlépe domácí paštika chutná na čerstvém kvalitním chlebu, nebo opečeném plátku toastu. A kdo má paštiky málo, ať si dá ještě nakládaný hermelín.

Tělový peeling s epsomskou solí

Pro babičku jsme si tento rok zvolily jako podomácku vyrobený dárek tělový peeling s epsomskou solí a hnědým cukrem. Provoněly jsme ho skořicí a vanilkou, aby si babička dárek užívala všemi smysly. Jestli chcete, můžete k peelingu přibalit ještě domácí lesk na rty.

tělový peeling s epsomskou solí, třtinovým cukrem, skořicí a vanilkou ve skleničce

Výroba je jednoduchá a rychlá. Navíc potřebujeme opravdu jen pár surovin, a to:

Epsomskou sůl

hnědý třtinový cukr

vanilkové aroma

mletou skořici

kokosový olej

skleněnou uzavíratelnou nádobu

Množství potřebných surovin závisí na velikosti nádoby, kterou použijete. My jsme se rozhodly pro 250 ml zavařovačku. Tuto nádobu naplňte do zhruba 85 % objemu půl na půl epsomskou solí a hnědým cukrem. Navrch přidejte zhruba dvě čajové lžičky skořice.

Sypké suroviny přemístěte do misky a přidejte jednu čajovou lžičku vanilkového aroma.

Postupně zapracujte přibližně dvě polévkové lžíce kokosového oleje. Směs by měla zůstat pořád částečně sypká, není cílem vytvořit z ní kaši 😉

Důkladně propojenou směs přemístíme zpět do skleněné nádoby a víčko můžeme ozdobit. My se ještě chystám nelepit na bok hezkou etiketu s popisem obsahu.

Škoda, že se po internetu nedají sdílet i vůně, protože tahle je opravdu krásně sladká. Ochutnávat ovšem silně nedoporučuji! Vzhledem k tomu, že epsomská sůl má krom relaxačních účinků na svaly také účinky značně projímavé, mohla by mít ochutnávka nečekané vedlejší efekty.