Putovní kamínky a berounská cyklostezka

Omlouvám se svým věrným, kteří nejpozději v pátek očekávali nový příspěvěk. Abych ho mohla napsat, musela jsem si ho nejdříve prožít 🙂 Prožitek to byl krásný a několikakilometrový, takže jsme večer s dětmi místo psaní příspěvku upadly do blaženého bezvědomí. Dříve toho dne, aby se děvčata zabavila, zatímco já jsem na home office potřebovala rozeslat ještě pár mailů a dodělat prezentaci, vyráběla putovní kamínky. A odpoledne jsme je šly roznést na berounskou cyklostezku.

Inspirace a příprava putovních kamínků

Všechno to začalo před 14 dny, kdy jsme vyrazily do Berouna na dopravní hřiště. Tam to prostě milujeme a rády se tam vracíme. Navíc bylo perfektní počasí, takže jsme vyrazily i na procházku podél Berounky. A na mostku u bývalého autobusového nádraží jsme tam objevily nádherně omalovaný kamínek s hashtagem kaminky. Pravděpodobně jste už slyšeli o tom, že lidé malují putovní kamínky, na které umisťují tenhle hashtag a směrovací číslo místa jejich vzniku. Když jsem holkám vysvětlila, co takové kamínky znamenají, byly z toho úplně nadšené a chtěly si také nějaké vyrobit a roznést.

Putovní kamínky pomalované akrylovými barvami

Poctivě si na Pinterestu vyhledávaly, jak kamínky co nejlépe vyrobit. Dříve už jsme zkoušely klasické akrylové barvy. Nejvíce je teď ale zaujala metoda, kdy kamínky nahřejete v troubě a pak na nich rozpouštíte voskovky. Vznikne tím docela poctivá vrstva barvy, které se navíc různě zapíjejí do sebe, takže efekt je vážně zajímavý.

Putovní kamínky pomalované rozpuštěnými voskovkami

Výlet na berounskou cyklostezku

Odpoledne nám počasí naštěstí přálo, takže jsme si výlet na cyklostezce opravdu užily. Vyrazily jsme po stezce směrem od berounské rehabilitační kliniky. Já to tu prostě miluju. Přináší mi to klid do duše, protože podél řeky je nádherná krajina plná skal. Na řece jsme pozorovaly volavky a žáby. V březích jsme pak objevily úplné myší království. Jedna díra vedle druhé a myšky čile pobíhající mezi nimi. Narazily jsme dokonce na doupě, že kterého zvědavě vystrkovala čumáčky myší mláďátka a pak na jednookého bojovníka, který starší dceři hrdě zapózoval na fotce.

Největší radost nám ale udělalo, když jsme cestou zpět zjistily, že naše putovní kamínky už někdo sesbíral. Budeme se těšit, že se vydají do světa a třeba ještě někoho potěší. A já aspoň zase provětrala svoje dámičkovské tenisky 🙂

Tenisky pro dámu a putovní kamínek s levandulí

Polévka z pečených rajčat

To, že mám opravdu ráda polévky, jste už určitě zjistili z mých předchozích receptů na poctivou bramboračku, pikantní thajskou polévku, nebo dýňovou s kořenovou zeleninou. Tato polévka z pečených rajčat je můj nejnovější objev. A uvařila jsem ji vlastně náhodou.

Polévka z pečených rajčat s bazalkou a hoblinkami parmezánu

Bylo krásné slunečné odpoledne, prostě sunshine day jak má být 😉 A na talíři se povalovalo šest přezrálých rajčat, která přímo volala po záchraně. Jelikož k tomu všemu ještě ráda pěstuji (a hlavně konzumuji 🙂 ) bylinky, padl můj zrak na košatou bazalku. Česnek u mě doma také nemůže chybět – takže hurá, základní ingredience bychom měli.

Takže, co všechno vlastně budeme na rajčatovou polévku potřebovat:

6 zralých rajčat větší velikosti

6 lístků bazalky + 1-2 lístky na ozdobu každé porce

6 stroužků česneku (kdo to rád ostré, může přidat)

0,5 litru zeleninového vývaru

olivový olej na zakápnutí (já miluji Terra Creta . Lepší jsem nepoznala a chutná opravdu jako domácí od mé tety, která na Krétě žije)

kousek parmezánu, Grany Padano nebo Gran Moravie

Rajčata jsem rozkrájela na čtvrtiny a stroužky česneku na půlky. Zakápla jsem je trochou olivového oleje.

Rajčata a česnek zakápneme olivovým olejem a dáme péct v remosce

Společně jsem je dala péct do remosky na stupeň 5. Kdo bude péct v pekáčku v troubě, tipovala bych to na 180 – 200 °C. Pečeme, dokud nebudou rajčata měkká. Mezitím si připravíme 0,5 litru zeleninového vývaru (ale můžete použít prakticky jakýkoli dle vlastní chuti).

Když jsou rajčata a česnek upečené, přendáme je do zeleninového vývaru

Upečená rajčata i s česnekem přendáme do vývaru a tyčovým mixérem rozmixujeme do hladka. Kdo má rád polévky opravdu husté, použije buď více rajčat, nebo méně vývaru. Následně přidáme 6 lístků bazalky a ještě promixujeme. Cílem ovšem je, aby z bazalky zůstaly v polévce drobné kousky.

Rajčata rozmixujeme s vývarem tyčovým mixérem a přidáme lístky bazalky

Polévku servírujeme ozdobenou zbylými lístky bazalky a hoblinkami sýra. Pokud jste měli rajčata opravdu sladká a vyzrálá, můžete přidat i trochu krémového balsamica. Ideální přílohou je italský chléb focaccia.

Musím říci, že takhle polévka z pečených rajčat v sobě snoubí spoustu krásných chutí a vůní a je výbornou večeří obzvláště v ony krásné slunečné podvečery.

Koupelové bomby s epsomskou solí

Nevím, jak vy, ale já miluji spojit příjemné s užitečným. A v tomto případě to platí dvojnásob, protože je příjemné šumivé koupelové bomby s epsomskou solí nejen s dětmi vyrábět, ale následně si je užít i ve vaně. Jelikož moji potomci jsou vědátoři, kteří přivítají jakoukoli možnost provádět pokusy, tahle činnost je vyloženě těší. A jelikož já přívítám každou možnost, jak se rozmazlovat, tak je v tvorbě jakožto správná matka nadšeně podporuji 🙂

Koupelová šumivá bomba s epsomskou solí ve tvaru kytičky

Pokud byste si kupovali koupelové bomby v obchodě, necháte tam za ně pořádné peníze. A přitom je jejich výroba opravdu snadná, rychlá a ingredience na jejich výrobu budete mít pravděpodobně vždy doma, nebo se minimálně dají bez problémů koupit v nejbližší samoobsluze a drogerii.

Potřebovat na koupelové bomby totiž budete:

100 g jedlé sody

40 g kyseliny citronové

50 g epsomské soli

50 g kukuřičného škrobu

3 čajové lžičky kokosového oleje

esenciální olej dle vlastního vkusu

Epsomská sůl, jedlá soda a kyselina citronová jsou základní suroviny pro výrobu koupelových šumivých bomb

V misce smícháme všechny suché ingredience a přidáme k nim kokosový olej. Rukama opatrně promícháme a začneme po kapkách přidávát vonný olej. Můžete použít klidně i tea tree oil, nebo domácí levandulový olej. Je potřeba jej přidávat opravdu po kapkách, aby nebyla směs příliš mokrá. Ideální konzistence je taková, že když směs pevně zmáčknete, drží pohromadě.

Směs na koupelové šumivé bomby by měla po zmáčnutí držet pohromadě, ale nebýt příliš mokrá
Prý jestli se u toho nadělá nepořádek… Uklidním vás. Nadělá 🙂 Asi jako při každém tvoření s dětmi.

Potom ji po lžičkách přendaváme do formiček. Nám se nejlépe osvědčila malá silikonová tvořítka na led z IKEA. Směs je potřeba poctivě upěchovat, aby držela pohromadě. Následně ji necháme ve formičkách chvilku zavadnout a opatrně vyklopíme na plech, kde je necháme ještě den až dva uschnout. Poté bomby zavřeme ideálně do zavařovací sklenice, aby se k nim nedostala vlhkost.

Koupelové bomby si ve vaně užijete nejen vy, ale určitě i děti. A pokud péči o sebe chcete posunout ještě o jeden level výš, vyzkoušejte před koupelí navíc tělový peeling s epsomskou solí.

Inspirace a její zdroje

Tento týden se mi nějak došla inspirace pro článek na blog. Jindy mívám hlavu plnou nápadů klidně na několik týdnů dopředu, ale tentokrát jsem měla nějaký útlum. A tak jsem o té své inspiraci a jejích zdrojích přemýšlela. O některé bych se s vámi chtěla dneska podělit, protože mi během tohoto týdne udělaly radost. Načerpala jsem z nich hodně nových podnětů – nejen pro blog, ale celkově do života.

kytice žlutých narcisů na čeném pozadí. I z květin můžeme čerpat inspiraci.

Celý ten můj útlum měl asi vícero příčin. Přeci jen už jsme díky době koronavirové omezeni v nejrůznějších aktivitách dost dlouho. A pro mě často bylo zdrojem inspirace cestování a poznávání nových míst. Však dostatek článků najdete i tady na blogu.

Navíc se mi toho nahrnulo spoustu v práci a já si začínala připadat opět jako ten legendární křeček v kolečku. Ten sice pořád běží, ale zároveň mu docházejí síly a jen přemýšlí, jak se neuhnat úplně.

Naštěstí jsem měla asi v půlce týdne videohovor s kolegyněmi z Ruska, Rumunska a Itálie. A zjistila jsem, že jsme na tom všechny úplně stejně. Navzdory, nebo možná právě kvůli téhle době plné výzev, nám přibylo hrozně práce. Zatímco některým se zkracují úvazky, my máme denně přesčasy. A nejlépe to shrnula Olga, která vyjádřila pocity nás všech slovy: “Připadám si jako hasič. Jeden ohýnek uhasím a najednou kolem mě vyskočí pět dalších.”

Je to možná taková drobnost, ale mně hrozně pomohlo vědomí, že v tom nejsem sama. Že to není moje selhání, když toho mám nad hlavu. Takže rada číslo jedna: spojte se s lidmi, kteří jsou na tom podobně, jako vy. Dodají vám sílu, optimismus a možná taky inspiraci, jak to všechno zvládnout.

Druhou inspirací byl úžasný motivační hovor jedné neuvěřitelné dámy. Jmenuje se Natalia Byková a jestli máte zájem, koukněte se na její instagram nataliabykovacz. Přes něj teď bude pokračovat v sérii vysílání vždy květnová úterý od 18:30. Nebo rovnou mrkněte na její projekt pro osobní rozvoj Smart Akademie. Ona je pro mě velký zdroj inspirace. Sama začínala prakticky od nuly a vlastní pílí, úsilím a neustálým seberozvíjením se dostala tam, kde je dnes. Navíc je to velice příjemný člověk.

No, a posledním člověkem, který mi tenhle týden s útlumem mé inspirace pomohl, je Sára, autorka tohoto blogu. Sleduji ji už hodně let a pořád mě to s ní baví. Je to výjimečná osůbka, zabývající se tématy, která jsou mi blízká. Včera už jsem si nutně potřebovala po celém tom náročném týdnu prostě vyčistit hlavu. Zabrousila jsem na Sářin blog a stačilo pár článků k navození pohody.

Doufám, že dnešní článek pomůže s načerpáním nové inspirace i vám. A že se případně podělíte o ty svoje osvědčené zdroje, třeba do komentářů 😉