Může být trnitá. Může být hrbolatá. Může být v mlze. Ale vždycky tu bude. Jen je potřeba věřit, že ačkoli se zdá být situace jakkoli složitá, vždy z ní vede cesta. Každý z nás musí najít tu svoji cestu. A kéž vám na ní většinu času svítí slunce.
Občas každý z nás potřebuje vypnout a dopřát si něco výjimečného. Zasloužíme si chvilku pro sebe, abychom doplnili energii a mohli se zase naplno věnovat všem svým povinnostem. Existují báječné způsoby, jak se rozmazlovat a nemít přitom výčitky, že zbytečně utrácíme.
Knížka a šálek dobrého čaje či kávy
Je to taková pohoda, když si můžete na chvíli sednout k zajímavé knížce a zapomenout na okolní svět. Pokud si ke čtení uvaříte ještě šálek vašeho oblíbeného čaje, nebo voňavé kávy, požitek bude o to intenzivnější.
Voňavá koupel
Napusťte si vanu a zavřete dveře koupelny před celým světem. Přidejte do vody pár kapek esenciálního oleje a hrst epsomské soli. Klidně si zapalte i svíčky, jen dávejte pozor, aby byly mimo dosah čehokoli hořlavého. Pak už jen zavřete oči a nerušeně relaxujte.
Tabulka kvalitní čokolády
Jednou za čas zhřešit kvalitní čokoládou je povoleno. Výběr je široký a cenové rozpětí také velké, tudíž si vybere každý. Pak už se jen pohodlně uvelebte, přivoňte si k rozbalené čokoládě a nechejte pomalu rozpouštět kostičku na jazyku. Vychutnávejte si pochoutku všemi smysly a bez výčitek. Nebo si klidně dopřejte i jahody v čokoládě.
Dlouhá procházka
Dopřejte si pohyb na čerstvém vzduchu. Nikam nespěchejte. Ono to nádobí a žehlení taky neuteče. Rozhlížejte se, vnímejte krásy přírody okolo vás. Zhluboka dýchejte. Nemyslete na povinnosti a starosti, žijte jen přítomným okamžikem.
Oblíbený film a sklenka vína
Že už jste dlouho neviděli ten skvělý film, na který jste nedávno mysleli? Pak je čas si ho pustit zrovna dnes večer. Zachumlat se do heboučké deky a nalít si sklenku vína. Kvalitní lahev se dá sehnat za rozumné peníze. A nebudete přeci pít každý večer, že? Uvolněte se a hoďte se do pohody. Vy si to zasloužíte.
A co vy, jaké jsou vaše nejoblíbenější tipy, jak se rozmazlovat?
Jedná se bezesporu o krásné město, které nabízí spoustu důvodů, proč ho navštívit. Já jsem Beroun s dětmi navštívila několikrát a vždy jsme tu našly nové způsoby, jak se zabavit. Chcete vědět, jaké? Tak se nato pojďme podívat.
Krom toho, že je berounské náměstí půvabné, nachází se nedaleko něho Geopark Barrandien. Které dítě, a popravdě i dospělý, by netoužilo po zhlédnutí Cesty do pravěku po vlastním trilobitovi? Zde si můžete své sny splnit. Nejen, že se dozvíte mnoho zajímavého o nejrůznějších nerostech, ale pokud budete trochu šikovní, naleznete si i vlastní zkamenělinu, kterou si můžete odnést domů. Jako bonus jsou tu jednoduché, ale zábavné prvky pro děti. Za rodinné vstupné pohybující se kolem 20 Kč návštěva rozhodně stojí.
A znáte pohádky o medvíďatech Kubovi, Matějovi a Vojtovi? Samozřejmě, tenhle Večerníček děti milují! Kubu a Matěje stále naleznete na berounské Městské hoře, kde se krom jiného nachází i hezké hřiště a stánek s občerstvením. Kdo ocení výhled do kraje a nevadí mu nějaký ten schod, určitě navštíví rád i místní rozhlednu.
Procházka podél Berounky skýtá mnoho půvabných výhledů. Komu se nechce vydat po cyklostezce například až ke koním, může se zastavit na hřišti ve tvaru pirátské lodi, nebo zavítat na dopravní hřiště, které se nachází hned vedle kempu se stánkem s občerstvením a toaletami. Výhodou je i přítomnost houpaček, kolotoče a prolézaček.
Pokud tedy plánujete výlet do Berouna a obáváte se, že by to vaše děti nudilo, tak tyto obavy jsou zcela liché. Vždy narazíte na nějaké prvky, kde se děti vyřádí dosyta.
Levandulová tinktura je snad ještě jednodušší na výrobu, než levandulový olej. Stačí ustřihnout několik soukvětí. Celá je umístíme do uzavíratelné skleničky a zalijeme buď vodkou, nebo Alpou.
Necháme několik dní v temnu louhovat, pouze pravidelně každý den lehce protřepeme. Zhruba po týdnu až dvou vyluhovaná soukvětí vyndáme a zbyde nám voňavá levandulová tinktura.
A k čemu tuto tinkturu využít? Nám se osvědčila na štípance od komárů, nevítaný pupínek na tváři i dcerčino ouško, které po návratu od moře začalo pod náušnicí nepěkně mokvat. Momentálně se nacházíme i v testovací fázi účinku na babiččina bolavá záda. Vždy je ovšem potřeba užívat opatrně s ohledem na možnou alergickou reakci či jiné nežádoucí účinky.
Prohlašujeme, že autor ani provozovatel tohoto webu nepřebírá zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod uvedených v tomto článku. Ačkoli jsou recepty, rady nebo léčebné metody popsané v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat po konzultaci s Vaším lékařem.
Miluju levanduli. Pro tu její úžasnou barvu. A ještě lepší vůni. A také proto, že mě baví dívat se na včelky a čmeláky, kteří si na ní pochutnávají. Speciálně čmeláci jsou obzvlášť zábavní, jak vždycky labužnicky zaboří celé svoje hlavičky do jednotlivých kvítků. Levanduli mám ve vázách, suším ji ve svazcích a rozhodla jsem se letos vyzkoušet kromě levandulové tinktury také levandulový olej.
Prý existuje i rychlejší výroba za tepla, kdy ve vodní lázni zahřejete olej (nejlépe olivový) na vyšší teplotu, pak do něho přidáte nasekané kvítky levandule, stáhnete teplotu a necháte několik hodin jen zahřívat. Poté stačí nechat vystydnout a přecedit přes plátýnko.
Já jsem se rozhodla pro zdlouhavější proces za studena. Natrhala jsem svazek levandule, odrhnula z něj květy a dala je do skleničky s víčkem. Když byla sklenka plná, zalila jsem ji až po okraj bio olivovým olejem. A teď nezbývá, než po dobu několika týdnů každý den trochu se skleničkou zatřepat a čekat, až se ten zázrak pomalu utvoří. Poté olej přecedím přes nepoužívanou dětskou látkovou plenu a ještě vymačkám zbylé květy, abych z nich dostala co nejvíce silice.
Olej je údajně skvělý nejen jako masážní, ale i na potírání spánků při potížích s usnutím. Vždycky je potřeba užívat opatrně pro případ výskytu alergie či jiné nežádoucí reakce.
Kdo nemá levanduli, nebo se mu nechce čekat, tomu doporučuji zaběhnout do drogerie pro levandulový odličovací olej. Nádherně voní a perfektně odlíčí například i moje milované neslíbatelné rtěnky.
Prohlašujeme, že autor ani provozovatel tohoto webu nepřebírá zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod uvedených v tomto článku. Ačkoli jsou recepty, rady nebo léčebné metody popsané v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat po konzultaci s Vaším lékařem.
Při péči o rodinu a domácnost dostávají naše rucei nehty pěkně zabrat. Takže, jak na zpevnění nehtů? Pokud trpíte jejich lámáním a třepením tak, jako já, mám pro vás malý tip, co pomáhá mně.
V DM drogerii jsem narazila na 10in1 Nail Wonder. Je to cenově přijatelná péče o nehty od Trend it up. V lahvičce je sice světle modrý, na nehtech je to však lesklý průhledný lak. Používám ho jako samostatný lak, i jako podkladový a krycí na barevné laky. Pomáhá mi na zpevnění nehtů a udržuje je v lepší kondici. Pokud se vám nechce utrácet za drahé přípravky, doporučuji vyzkoušet.
Autem jezdím opravdu hodně. Strávím denně za volantem klidně dvě hodiny a najedu minimálně 100 kilometrů. Jezdím po městě i dálnici. A pořád znovu si všímám, že záchranářská ulička je věc, kterou mnoho řidičů stále neumí vytvářet.
Vím, že se pravidla nedávno měnila, ale jsou v podstatě jednoduchá. Stačí dát před sebe na volantu pravou ruku. Ulička se tvoří mezi pruhy tam, kde je na ruce mezera mezi palcem a ostatními prsty. Tedy levý pruh zcela vlevo a ostatní pruhy co nejvíce vpravo.
Začněte ji tvořit, jakmile přijíždíte do kolony a nechejte si dostatečný odstup od vozidla před vámi, aby vznikl prostor pro případné manévrování. Prostor mezi pruhy by měl být minimálně 3 metry široký. A prosím vás, nevyužívejte vytvořenou uličku pro vlastní prospěch. Zaprvé je vám za to hrozí pokuta a za druhé je bezohledné a můžete ohrozit případnou záchrannou akci.
Všichni chceme bezpečně dojet na místo a v pořádku se zase vrátit domů. Udělejme pro sebe tedy prosím aspoň toto. Myslete na tahle pravidla, až se vydáte na některý z výletů dle tipů na tomto blogu.
V sezóně, kdy se urodí spousta cuket a už nevíte, co s nimi, se hodí každý recept. Po všech těch grilovaných, pečených a vařených variantách je čas na úpravu nasladko.
Na brownies budeme potřebovat
2 šálky oloupané nastrouhané cukety (odpovídá zhruba jedné větší, či dvěma až třem menším)
¾ šálku kakaového prášku
2 šálky polohrubé mouky
1 a ½ čajové lžičky jedlé sody
½ šálku slunečnicového oleje
voda dle potřeby
1 čajová lžička soli
1 a ½ šálku cukru krupice
2 čajové lžičky vanilkového aroma nebo extraktu (může a nemusí být)
Na polevu si připravíme
¼ šálku mléka
¼ šálku rozpuštěného másla
2 šálky cukru moučky
3 lžíce kakaového prášku (já dávám vrchovaté, mám ráda hodně kakaa)
špetku soli
čajovou lžičku vanilkového aroma nebo extraktu (může a nemusí být)
A jak na to? Oloupu cukety, velkou podélně rozkrojím a zbavím jadérek, malé mohu nechat tak, jak jsou. Nastrouhám najemno. Troubu předehřeji na 180°C.
V jedné míse smíchám suché suroviny, tj. polohrubou mouku, sůl, jedlou sodu a kakaový prášek, ve druhé pak olej, vanilkové aroma a cukr krupici. Důkladně promíchám. Do mísy s olejem přidám nastrouhanou cuketu a vzniklou směs přidám k suchým ingrediencím.
Řádně promíchám, dokud se vše nespojí v těsto. Nechám odstát, aby se mohly suroviny spojit. Já měla tentokrát opravdu malé cuketky, takže jsem musela přidat ještě asi půl hrnku vody. Pokud máte hodně vlhkou cuketu, voda nebude potřeba. Těsto má mít hutnou, ale stále mírně tekutou konzistenci.
Směs naliju na menší plech vyložený pečicím papírem a nechám péct. Kontroluji špejlí, která by neměla být suchá, těsto by se stále mělo trochu lepit. Dobu pečení odhaduji na 15 – 20 minut dle vrstvy těsta.
Mezitím si připravíme polevu, která dává těmto brownies tu správnou přidanou hodnotu. Stačí rozpustit máslo, přidat mléko, špetku soli a poté postupně přidávat moučkový cukr a kakao, které opatrně promíchávám metličkou, aby vznikla krásně hladká poleva. Kdo chce, může přidat trochu vanilkového extraktu, nebo aromatu. Mně už stačil v těstě, a proto jsem ho do polevy nepřidávala.
Až poleva trochu ztuhne (pevná nebude nikdy), můžete podávat. Připravte se, že je to dezert, k jehož konzumaci bude určitě potřeba vidlička. A pokud máte strach experimentovat, nebo zrovna nemáte přebytek cukety, vyzkoušejte klasické čokoládové brownies. Jsou také božské.
Zdalipak víte, jak vznikl hrad Pecka? Existuje více pověstí. Jedna z nich praví, že stará baba záviděla krásné panně její půvab a mládí, a proto po ní hodila ohlodanou kost. V místě, kam tato dopadla, vyrostl hrad Kost. Panna si to ovšem nedala líbit a po babě plivla pecku. A v místě dopadu od té doby stojí naše Pecka. BTW, Panna a Baba dodnes tvoří zříceninu Trosky.
Nejspíše nejvýznamnějším majitelem dnes již z větší části zříceniny, byl cestovatel a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Jeden ze 27 českých pánů, kteří neslavně skonali při popravě na Staroměstském náměstí.
Původně gotický hrad byl postupně přestavěn v renesanční zámek, který ovšem později vyhořel a začal silně chátrat. Nyní je zčásti opraven a nabízí dvě prohlídkové trasy. Trasa A je dostatečně zajímavá a zároveň krátká tak, že si ji užijí i vaše malé děti.
Jelikož každý hrad musí mít nějakou tu záhadu, tak ani Pecka nezůstává pozadu. Zajímavostí je tu záhadná hradní studna, která ve finále možná nikdy nebyla studnou, nýbrž tajnou chodbou.
Z hradu je krásný výhled na stejnojmenný městys rozkládající se pod ním, který minimálně v turistické sezoně nabízí příležitost k občerstvení.
A jestli v okolí zatoužíte po troše té lázeňské pohody, nezapomeňte navštívit i Lázně Bělohrad.
Když jsem byla loni v létě s rodiči a dětmi v Paříži, nejvíce jsem se těšila, jak načerpám stylovou inspiraci. Rozumějte, pro mě, módního nadšence, byla Francie zemí zaslíbenou. Ve finále jsem byla poněkud zklamaná a chvílemi jsem měla pocit, že nejstylovější Pařížankou jsem tam já 🙂 Každopádně, co se vám vybaví, když se řekne francouzský styl? Asi nebude chybět baret, pruhované triko, šátek a rudá rtěnka, ne? Já jsem se inspirovala alespoň tím tričkem, které je úžasný a skvěle kombinovatelný kousek. A protože miluji červenou, rtěnka a sukně v této barvě to jistí.
