Stolek z palety

Byla jednou jedna paleta. Když na ní přijelo zboží do kanceláře jedné bláznivé holky, tak byla fakt škaredá (paleta, holka je celkem k světu 🙂 ). Byla špinavá, plná třísek, pavučin – no prostě na ní bylo vidět, že toho má už fakt hodně za sebou a tohle je asi její poslední štace. A možná by byla. Kdyby neskončila v rukou právě téhle holky. Protože ta se do ní zamilovala na první pohled. Neviděla v ní totiž obyčejný špinavý kus dřeva. Viděla už svůj vysněný stolek z palety.

stolek z palety po natření dvěma vrstvami oleje na dřevo

Dovlekla tedy špinavou paletu domů, ometla pavučiny, obrousila ji nejdřív nahrubo a pak dohladka a následně jí dopřála postupně tři vrstvy oleje na dřevo. Běžně prefefuje oleje od značky OSMO, které jsou prostě fakt pecka a nic lepšího na trhu zatím neobjevila. Jenže jí doma zbylo ještě 3/4 plechovky obyčejného oleje z Hornbachu, kterým natírala nedávno přenosky na víno. A protože nerada plýtvá, zůstalo při použití toho oleje i nyní.

Obroušená paleta připravená na výrobu stolku
Takhle vypadala paletka po obroušení. Nevěřili byste, jak prokoukla oproti původnímu stavu.

Jak se rodil stolek z palety

Bylo rozhodnuto, že paleta poslouží jako spodní strana stolku. Jelikož byl zamýšlen jako odkládací stolek pro děti, do jehož útrob je potřeba zastrkat také nějaké poklady, mezera vzniklá mezi spodní a horní deskou plní tento účel perfektně. Takže zbývalo vyřešit nohy, horní desku a dvě bočnice na delší strany.

Ideálně posloužily relativně cenově přijatelné nohy výšky 40 cm. Následně jsem potřebovala dvě dvoumetrová hoblovaná smrková prkna. A spoustu hřebíků, vruty, kladivo, vrtačku a pilu. Jelikož byly hobbymarkety zrovna zavřeny pro všechny nadšené kutily s výjimkou těch šťastlivců nakupujících přes IČO, musela jsem si potřebné propriety objednat online. To se ukázalo být trochu zrádné. Jelikož pila, kterou jsem si s nejlepším vědomím a svědomím objednala, byla na fotce produktu zobrazena s bezpečnostním kartonem překrývajícím ostří. Tudíž mi domů dorazila pila se zuby, za které by se nemusel stydět ani žralok bílý a kterou by bylo možno porazit i středně vzrostlou sekvoj.

Boj s výrobou započal…

Tímto tedy děkuji dobré duši, která mi nejen přivezla pořádnou vrtačku (protože jsem v průběhu procesu zjistila, že tou mrňavou mrchou z IKEA fakt neuděláte nic) i správnou pilu, ale ještě s ledovým klidem pronesla: “Tak kde to chceš říznout.” Jedno dvoumetrové prkno se tedy změnilo ve čtyři padesáticentimetrové kousky na horní desku, které doplnil další stejně dlouhý kousek z druhé fošny. Zbytek jsme rozřezali na dvě bočnice po 66 centimetrech a ještě zbyl malý odřezek, ze kterého děti vyrobily krásný malovaný domeček.

Následovala montáž noh do rohů horní strany palety po předvrtání a následném připevnění pomocí vrutů. Prkna na desku měla trochu přesah přes okraje, takže jsem nejdříve přitloukla ty. Jelikož mezi nimi měly vzniknout mezery, aby vypadal stolek víc “loftově”, začala jsem nejdříve krajními prkny, pokračovala vyměřením a umístěním prostředního a pak v pravidelném rozestupu následovalo druhé a čtvrté prkno, čímž se dosáhlo stejně širokých mezer mezi jednotlivými prkny. Finální částí bylo přitlouct bočnice na delší strany. A hrubá část by byla.

Pak samozřejmě následovalo ještě broušení desky i bočnic – nejdříve nahrubo k zarovnání nerovností a vytvoření zaoblených hran, poté najemno, aby byl stolek příjemný na dotek. Po ometení pilin jsem se 24 hodinovými rozestupy nanesla dvě vrstvy oleje. Kratší strany jsem schválně nechala otevřené, protože se do vzniklé mezery vejdou přesně 4 krabice od dětských bot. A do těch se schová takových pokladů….

Z boku se dají do paletového stolku zastrčit krabice od dětských bot a vznikne kýžený úložný prostor

Co mě můj stolek z palety naučil:

  • že když ve vás někdo vidí krásu, zatímco jste špinaví, od pavučin, utahaní dřinou a životem a přesto to s vámi nevzdá, může vám dát nový smysl.
  • že si mám pořídit pořádné nářadí. Sice to asi bude stát víc peněz, ale rozhodně ušetřím hodně vztekání. Já vím.
  • že každý, kdo trochu rozumí práci se dřevem, nedej bože truhlář, by mi tohle dílo a postupy omlátil o hlavu. Já vím. Ale tenhle stolek z palety je můj. Nedokonalý. Přesně takový, jak jsem si ho vysnila. Nehraje si na frajera, poctivě maká a nestydí se za svůj původ.
  • že je skvělé, když máte po ruce někoho, kdo si sice v duchu myslí o vašich nápadech své, ale nekecá vám do nich a ještě vás v těch šílenostech podpoří. A že je pecka do těch bláznivin zapojit i děti.
  • že ohnuté hřebíky se netahají ven zubama. Ano maminko, říkáš mi to od dětství, já vím. Připisuji na seznam potřebného nářadí i pořádné kleště.
  • že umělec ze mě asi nebude. Ale vždycky budu milovat práci se dřevem, protože se ho ráda dotýkám, zbožňuju jeho strukturu a práce s ním mi přináší do duše klid. A to je důležitější, než perfektní výrobek. Já vím.
  • že smrkové dřevo je měkké = dobře se s ním dělá
  • že smrkové dřevo je měkké = prostě pořádný dubisko nenahradíš

Takže třeba se příště už konečně dokopu k tomu, abych zpracovala i ty krásné kusy dubu a jasanu, které se mi tu povalují a nemohou se dočkat své příležitosti…

Octový oplach na vlasy

Je na čase si přiznat, že se ze mě asi fakt stává babka kořenářka. Čím dál víc mě baví experimentovat s různou domácí kosmetikou. Obzvlášť, když v ní můžu uplatnit bylinky. A taky jsem si zavzpomínala na svou úžasnou babičku, která s nimi uměla hotové divy. Například bych bývala nikdy nevěřila, co s mými vlasy tehdy udělá její kopřivový odvar. Jelikož není nic hezčího, než úspěšně kráčet ve stopách svých předků, rozhodla jsem se vyzkoušet octový oplach na vlasy.

Octový oplach na vlasy s bylinkami a jablečným octem

Proč používat octový oplach na vlasy?

Jeho základní funkcí je, že nahrazuje kondicionér. Ale protože my mu dodáme přidanou hodnotu ještě bylinkami, má těch blahodárných účinků více. Rozhodně doporučuji si nastudovat, k čemu která bylinka slouží a přidat tu, která nám pomůže řešit naše konkrétní problémy s vlasy.

Můj octový oplach na vlasy tedy obsahoval:

  • levanduli, která pomáhá čistit a zklidňovat vlasovou pokožku a regenerovat vlasy
  • rozmarýn, který dodává lesk a navíc by měl působit proti vypadávání a šedivění vlasů
  • tymián na podporu růstu, lesku a proti vypadávání
  • šalvěj na pročištění vlasů a zmírnění podráždění pokožky
Na octový oplach na vlasy jsem použila levanduli, rozmarýn, tymián a šalvěj

Do půllitrové zavařovačky jsem přidala trochu od každé z výše uvedených bylinek a zalila je jablečným octem. Nechala jsem je vyluhovat asi týden, poté jsem ocet přecedila přes cedník, abych odstranila bylinky. Přidávám zhruba čtyři polévkové lžice do půllitru vody, kterou po umytí na závěr vlasy opláchnu a již nesmývám.

Pravdou je, že vás možná někteří členové domácnosti budou podezírat, že se ve sprše cpete kyselými okurkami, protože odér octa s bylinkami je celkem pronikavý. Ovšem na druhou stranu taky budou pravděpodobně obdivovat vaše krásně lesklé vlásky. A nebojte, na suchých vlasech už nic neucítíte.

Jako znamení, že to snad fakt funguje, beru prohlášení dceřiny spolužačky: “Teda, ty máš ale krásné vlasy!”

Putovní kamínky a berounská cyklostezka

Omlouvám se svým věrným, kteří nejpozději v pátek očekávali nový příspěvěk. Abych ho mohla napsat, musela jsem si ho nejdříve prožít 🙂 Prožitek to byl krásný a několikakilometrový, takže jsme večer s dětmi místo psaní příspěvku upadly do blaženého bezvědomí. Dříve toho dne, aby se děvčata zabavila, zatímco já jsem na home office potřebovala rozeslat ještě pár mailů a dodělat prezentaci, vyráběla putovní kamínky. A odpoledne jsme je šly roznést na berounskou cyklostezku.

Inspirace a příprava putovních kamínků

Všechno to začalo před 14 dny, kdy jsme vyrazily do Berouna na dopravní hřiště. Tam to prostě milujeme a rády se tam vracíme. Navíc bylo perfektní počasí, takže jsme vyrazily i na procházku podél Berounky. A na mostku u bývalého autobusového nádraží jsme tam objevily nádherně omalovaný kamínek s hashtagem kaminky. Pravděpodobně jste už slyšeli o tom, že lidé malují putovní kamínky, na které umisťují tenhle hashtag a směrovací číslo místa jejich vzniku. Když jsem holkám vysvětlila, co takové kamínky znamenají, byly z toho úplně nadšené a chtěly si také nějaké vyrobit a roznést.

Putovní kamínky pomalované akrylovými barvami

Poctivě si na Pinterestu vyhledávaly, jak kamínky co nejlépe vyrobit. Dříve už jsme zkoušely klasické akrylové barvy. Nejvíce je teď ale zaujala metoda, kdy kamínky nahřejete v troubě a pak na nich rozpouštíte voskovky. Vznikne tím docela poctivá vrstva barvy, které se navíc různě zapíjejí do sebe, takže efekt je vážně zajímavý.

Putovní kamínky pomalované rozpuštěnými voskovkami

Výlet na berounskou cyklostezku

Odpoledne nám počasí naštěstí přálo, takže jsme si výlet na cyklostezce opravdu užily. Vyrazily jsme po stezce směrem od berounské rehabilitační kliniky. Já to tu prostě miluju. Přináší mi to klid do duše, protože podél řeky je nádherná krajina plná skal. Na řece jsme pozorovaly volavky a žáby. V březích jsme pak objevily úplné myší království. Jedna díra vedle druhé a myšky čile pobíhající mezi nimi. Narazily jsme dokonce na doupě, že kterého zvědavě vystrkovala čumáčky myší mláďátka a pak na jednookého bojovníka, který starší dceři hrdě zapózoval na fotce.

Největší radost nám ale udělalo, když jsme cestou zpět zjistily, že naše putovní kamínky už někdo sesbíral. Budeme se těšit, že se vydají do světa a třeba ještě někoho potěší. A já aspoň zase provětrala svoje dámičkovské tenisky 🙂

Tenisky pro dámu a putovní kamínek s levandulí

Koupelové bomby s epsomskou solí

Nevím, jak vy, ale já miluji spojit příjemné s užitečným. A v tomto případě to platí dvojnásob, protože je příjemné šumivé koupelové bomby s epsomskou solí nejen s dětmi vyrábět, ale následně si je užít i ve vaně. Jelikož moji potomci jsou vědátoři, kteří přivítají jakoukoli možnost provádět pokusy, tahle činnost je vyloženě těší. A jelikož já přívítám každou možnost, jak se rozmazlovat, tak je v tvorbě jakožto správná matka nadšeně podporuji 🙂

Koupelová šumivá bomba s epsomskou solí ve tvaru kytičky

Pokud byste si kupovali koupelové bomby v obchodě, necháte tam za ně pořádné peníze. A přitom je jejich výroba opravdu snadná, rychlá a ingredience na jejich výrobu budete mít pravděpodobně vždy doma, nebo se minimálně dají bez problémů koupit v nejbližší samoobsluze a drogerii.

Potřebovat na koupelové bomby totiž budete:

100 g jedlé sody

40 g kyseliny citronové

50 g epsomské soli

50 g kukuřičného škrobu

3 čajové lžičky kokosového oleje

esenciální olej dle vlastního vkusu

Epsomská sůl, jedlá soda a kyselina citronová jsou základní suroviny pro výrobu koupelových šumivých bomb

V misce smícháme všechny suché ingredience a přidáme k nim kokosový olej. Rukama opatrně promícháme a začneme po kapkách přidávát vonný olej. Můžete použít klidně i tea tree oil, nebo domácí levandulový olej. Je potřeba jej přidávat opravdu po kapkách, aby nebyla směs příliš mokrá. Ideální konzistence je taková, že když směs pevně zmáčknete, drží pohromadě.

Směs na koupelové šumivé bomby by měla po zmáčnutí držet pohromadě, ale nebýt příliš mokrá
Prý jestli se u toho nadělá nepořádek… Uklidním vás. Nadělá 🙂 Asi jako při každém tvoření s dětmi.

Potom ji po lžičkách přendaváme do formiček. Nám se nejlépe osvědčila malá silikonová tvořítka na led z IKEA. Směs je potřeba poctivě upěchovat, aby držela pohromadě. Následně ji necháme ve formičkách chvilku zavadnout a opatrně vyklopíme na plech, kde je necháme ještě den až dva uschnout. Poté bomby zavřeme ideálně do zavařovací sklenice, aby se k nim nedostala vlhkost.

Koupelové bomby si ve vaně užijete nejen vy, ale určitě i děti. A pokud péči o sebe chcete posunout ještě o jeden level výš, vyzkoušejte před koupelí navíc tělový peeling s epsomskou solí.

Mísa hojnosti dle feng shui

O tradičním čínském učení, jehož podstatou je vztah člověka a životního prostoru, ve kterém se pohybuje, jste již určitě slyšeli. Cílem je dosáhnout harmonie v prostoru, aby mohla plynule proudit energie čchi.

bílá mísa hojnosti dle feng shui s drahými kameny, zlatými ingoty a nefritovými slony na černém pozadí

Načetla jsem spoustu zahraničních článků a snažila se o této metodě zjistit co nejvíce. Existuje samozřejmě více přístupů. Když jsem se ovšem pokoušela napasovat například metodu rozdělení domu na jednotlivé oblasti spojené s běžnými aspekty lidského života, oblast rodiny a zdraví mi skončila v úklidové komoře a vědění v technické místnosti u kotle 😉 Takže oops, příště nejdřív koukat do mapy oblastí feng shui a teprve potom kupovat dům…

Došla jsem tedy k závěru, že tudy cesta nepovede, ale stejně jsem se nechtěla prvků této metody úplně vzdát. Tudíž jsem aspoň na lampu v obýváku rozvěsila krystaly (protože se to mně i holčičkám prostě líbí J a jestli nám to přitáhne nějakou prosperitu, bude to jen bonus). Velká zelená rostlina, kterou mamčin kocour přerazil při svém destruktivním řádění vejpůl, ale k překvapení všech obrazila, našla nové místo v koupelně. A protože od malička miluji nerosty (což se v dětství projevovalo kilogramy kamení natahaného domů v prodřených kapsách od tepláků), chtěla jsem je nějak uplatnit i v pravidlech učení feng shui.

Jako první mě nadchla speciální váza hojnosti, kterou krásně popisuje má oblíbená autorka Sára zde. Při její výrobě je ale potřeba dodržovat speciální postup, který se mi ve finále jevil příliš složitým. Ale pak jsem narazila na alternativu této vázy, tak zvanou mísu hojnosti či prosperity (v anglických originálech, ze kterých jsem čerpala, je to prosperity bowl). Její výroba je mnohem uvolněnější a kreativnější, takže to byla jasná volba.

Nejprve jsem si vybrala misku, která mne na první pohled oslovila. Má jemně zvlněné okraje, které ve mně evokují vodní živel.

Následně ji bylo potřeba něčím vyplnit. Zvolila jsem drahé kameny, které mi zbyly z dob, kdy jsem vyráběla šperky. Nejlepší na přivábení bohatství je údajně citrín, ametyst a nefrit. Jelikož citrínu jsem měla jen pár kousků, vynahradila jsem si to množstvím ametystu, jehož barvu mám moc ráda. Potom jsme s dcerkou přimíchaly ještě pár zlatých ingotů, které jsem si pro tuto příležitost objednala z AliExpressu.

Aranžmá jsme dovršily dvojicí nefritových sloníků – též objednaných z Číny. Někdo dává přednost kočičce s mávající tlapkou, jiný stromku hojnosti s větvičkami obsypanými čínskými mincemi či citrínem, další variantou je také žába s mincí v tlamě. Podle většiny zdrojů, ze kterých jsem při realizaci čerpala, je hlavně důležité, aby se mísa prosperity líbila vám a evokovala ve vás příjemné pocity spojené s hojností. Pro nás to byla navíc příjemná a nenáročná tvůrčí činnost, při které jsme se zabavily. A doufejme, že výsledky působení naší nové misky na sebe nenechají dlouho čekat J .

Rýmovníková mast

Chcete s rýmou bojovat přírodní cestou? Pak stojí za vyzkoušení rýmovníková mast. Rýmovník je úžasná rostlinka, která neuvěřitelně rychle roste. Snadno ji namnožíte uštípnutím výhonku, který necháte ve vodě pustit kořínky. Jako první pomoc při rýmě stačí utrhnout lístek, promnout v rukou a přivonět.

Pokud se ale chcete pustit do výroby dalších produktů, pak asi nejjednodušším z nich je právě rýmovníková mast. Nejprve si připravíme hrst listů a natrháme je na menší kousky.

natrhané listy rýmovníku na černém pozadí

Ve vodní lázni si rozehřejeme kokosový olej nebo sádlo a přidáme do něj listy. Pomalu zahříváme zhruba dvě hodiny. Poté necháme vystydnout a dáme na 48 hodin do lednice.

listy rýmovníku v zahřátém kokosovém oleji

Po 48 hodinách opět dáme směs do vodní lázně a pokračujeme v zahřívání další dvě hodiny. Jakmile vzniklý produkt trochu vychladne, přecedíme jej do skleněné zavařovačky. Listy důkladně vymačkáme.

rýmovníková mast ve skleničce s víčkem

Necháme pozvolna vychladnout. Mast potom můžeme používat na mazání hrudníku v případě potíží s průduškami, nebo jí při rýmě masírovat chodidla, což celému léčebnému procesu dodává tu správnou přidanou hodnotu 😉 . Každopádně si dovolím jedno upozornění na konec. Takto připravená rýmovníková mast není nijak konzervovaná, takže i když ji budete skladovat v lednici, její životnost je trochu omezená. Připravte si proto raději vždy menší množství, o kterém víte, že jej využijete.

A pokud jste si při smrkání přeci jenom odřeli nos i pusu a chcete nějakou změnu oproti rýmovníkovému mazání, pak mohu doporučit domácí lesk na rty vyrobený ze samých úžasných ingrediencí.

Zimní krém i pro ty nejcitlivější tvářičky

Mladší dcerka má velmi citlivou pokožku a obzvláště jí vadí mrazy. Přemýšlela jsem, jak ochránit její obličejík a ručičky. Většina krémů bohužel obsahuje vodu, která v zimním období může napáchat pěknou paseku. Takže, kde najít zimní krém i pro ty nejcitlivější tvářičky?

zimní krém z kokosového oleje a bambuckého másla ve skleněné misce na černém pozací

A tak nezbylo, než se pustit do domácí výroby. Což ocenily i děti, které se mohly zapojit. Recept je velice jednoduchý. Stačí ve vodní lázni rozpustit bambucké máslo a kokosový olej ve stejném poměru a promíchat je, aby se řádně spojily. Pak jsme hotovou směs přelily do skleněné nádobky a nechaly zase ztuhnout.

Zimní krém je opravdu hodně mastný, stačí ho použít malé množství. Osvědčil se nám nejen v zimním období, ale já si s ním ráda mažu i vysušené ruce a pusu. Ačkoli na rty si můžete vyrobit také tenhle skvělý lesk z výživných surovin.

Domácí lesk na rty

Máte parádivé kamarádky, příbuzné, či dceru? Pak je domácí lesk na rty skvělým tipem nejen na vánoční dárek. Jelikož my s holčičkami navíc s radostí samy něco vyrábíme a máme v oblibě přírodní produkty, byla pro nás příprava domácího lesku na rty ta správná zábava.

domácí lesk na rty z kokosového oleje, kokosového másla, bambuckého másla a včelího vosku v malých kelímcích na černém pozadí

Na přípravu jsme si uchystaly

1,5 čajové lžičku včelího vosku v granulích

1,5 čajové lžičky kokosového másla

1,5 čajové lžičky bambuckého másla (Shea butter)

2 čajové lžičky kokosového oleje

jedlé třpytky na špičku nože

obal na krém

Toto množství perfektně postačilo k naplnění tří malých nádobek s obsahem 5 ml, což je pro nás optimální. Bambucké máslo a kokosové máslo jsou volně zaměnitelné, takže můžete použít dvojnásobné množství jen jednoho, nebo druhého. Já mám ráda jejich kombinaci. Bambucké pro skvělé vlastnosti a kokosové pro nádhernou vůni.

Všechny ingredience poté stačilo rozehřát ve vodní lázni a důkladně promíchat. Do rozpuštěné směsi jsem přidala malé množství jedlých třpytek. Ty jsou ovšem spíše na efekt, aby se lesk líbil dětem a rozhodně nemají vliv na funkci (živočicháře už vůbec ne).

Tekutinu jsem poté ještě zatepla přelila do nádobek a nechala ztuhnout. Lesk na rty krásně jemně voní kokosovým máslem, díky použitým třpytkám se perleťově leskne a hlavně je neuvěřitelně příjemný na rtech.

A kdo se nespokojí jen s domácím leskem na rty, může si připravit i tělový peeling s epsomskou solí.

Inspirace na vánoční dárky

Jelikož doba adventní má být poklidná, nabízím vám na svém blogu inspiraci na výrobu snadných dárků pro vaše blízké. Protože vlastnoruční tvorba vždy potěší nejvíc. Těšit se tak můžete na domácí lesk na rty z přírodních surovin, nakládaný hermelín či skvělou domácí paštiku z kuřecích jater. A kterou dámu by nepotěšil tělový peeling z jednoduchých ingrediencí? Doufám, že vás moje tipy potěší a s chutí alespoň některé z nich zrealizujete.

Květinová krabička, aneb flower box

V poslední době mě zaujala květinová krabička, což je aranžmá, kdy jsou jednotlivé květy zapíchané v aranžovací hmotě. Pro inspiraci jich najdete spoustu na Pinterestu pod heslem flower box.  

květinová krabička s bílými růžemi v krabičce na bílé ovčí kožešině se svíčkou

A jelikož jsme s dětmi měly jednoho sychravého sobotního odpoledne chuť něco tvořit, padla volba na naši vlastní květinovou krabičku. Samozřejmě se dá vyrobit i z živých květů, kdy krabici vystelete igelitem, vložíte aranžovací hmotu pro mokré použití a jednotlivé květiny do ní zapícháte.

Ale protože nám už s podzimem růže na zahradě odkvetly a nakoupit živé v květinářství by byla „trochu drahá sranda“, rozhodly jsme se pro verzi s umělými růžemi. Objednaly jsme si kvítka růží z AliExpressu a pracovaly s nimi.

květinová krabička ve fázi výroby, zatím jen samostatné květy růží

Jako základ nám posloužila krásná, lesklá, růžová krabička od mého oblíbeného parfému.

Místo aranžovací hmoty jsme zužitkovaly zbytek polystyrenu. Ten jsme nakrájely obyčejným kuchyňským nožem dle vnitřního rozměru krabice.

Následovalo načechrávání růžových květů, které dopravou poněkud utrpěly. Ovšem dcerky projevily dostatečnou míru trpělivosti a za chvíli byly růže připraveny k použití. Pak už je jen stačilo v řadách nalepit na polystyren pomocí tavné pistole.

Pro tentokrát není naše květinová krabička úplně dokonalá. Každopádně radost ze společného tvoření byla veliká a to je hlavní 😉 Ostatně, při vyrábění s dětmi se pobavíte snad vždycky, ať už jde o putovní kamínky, nebo šumivé koupelové bomby.