Čokoládové brownies

Jestli už jste vyzkoušeli moje cuketové brownies, tak vás určitě potěší i tenhle recept na neodolatelnou vláčnou dobrotu. Co si budeme nalhávat, ona ani ta cuketová varianta není zrovna light, i když se tak možná díky surovinám na první pohled tváří 😉 Původní čokoládové brownies jsou pořádná kalorická bomba. Ale jsou prostě neodolatelné a za trochu hříchu stojí.

čokoládové brownies s vanilkovou zmrzlinou a karamelem

Nebudu zatloukat, že inspirací mi byl web Kuchařka pro dceru. Takže se s vámi podělím spíš o moje tipy, které suroviny a postupy se osvědčily mně.

A když jsme u těch surovin, nachystejte si:

200 g másla

110 g hladké mouky

3 vajíčka

200 g čokolády na vaření

150 g tmavého třtinového cukru

Čokoládu osobně nejraději používám tuto z Lidlu. Má přesně tu správnou gramáž, skvěle chutná a brownies se mi z ní vždycky povedou.

Co se týká cukru, tak tam je pro mne sázkou na jistotu tmavý třtinový. Chybu samozřejmě neuděláte, ani když použijete klasický bílý cukr krupici.  Ale dle mého osobního názoru dodá ten třtinový lepší chuť a vláčnost.

Postup je pak opravdu již velmi jednoduchý, takže s malou asistencí zvládá pečení i moje mladší dcera. Nejprve si předehřejeme troubu na 180 °C a ve vodní lázni rozpustíme máslo s čokoládou. Následně vyšleháme vajíčka s cukrem do pěny a postupně přiléváme rozpuštěnou čokoládu. Na závěr už jen stačí zapracovat mouku.

Menší pekáček si vyložíme pečicím papírem a v tenké vrstvě do něho nalijeme těsto. Dáme do trouby a pečeme zhruba 15 minut. V tomhle jsou brownies trochu potvory, protože je musíte hlídat, aby nebyly už moc. Chceme je mít krásně vláčné a ne přesušené. Hotové jsou v podstatě ve chvíli, kdy se na nich vytvoří typická krustička a zároveň jsou uvnitř ještě vlhké. Dávejte si pozor i na takovou věc, jako “nechám to v troubě dojít”. Kdepak, honem s nimi ven.

Aby získaly ještě lepší chuť, je potřeba je nechat vystydnout a trochu odležet. Což je vždycky obrovská výzva pro ty moje malé mlsalky, které je chtějí okamžitě a čekání na vystydnutí jim působí nevýslovná muka.

Brownies chutnají skvěle samy o sobě. Pokud je ale servírujete s trochou vanilkové zmrzliny a karamelu, tak určitě neuděláte chybu.

Pečená máslová dýně s masovými kuličkami

Občas se to tak sejde, že vám dojde inspirace i suroviny, a pak vymýšlíte oběd á la co dům dal. Přesně to se stalo také mně a výsledek byl natolik chutný, že jej příště zopakuji záměrně. A ne jako z nouze cnost 😉

Pečená máslová dýně s masovými kuličkami na bílém talíři
Přiznávám dobrovolně – těch pár kousků na talíři je naaranžovaných jen kvůli focení. K obědu jich bylo mnohem víc 😉

Doma jsem toho osudného dne měla pouze:

1 máslovou dýni

250 g mletého masa (hovězí + vepřové)

strouhanku

koření do mletých mas

olivový olej

sušený tymián

sůl

Kupodivu i těchto pár surovin stačilo na skvělý oběd. Nejprve jsem nakrájela máslovou dýni, odkrojila z ní slupku a nakrájela ji na větší kousky. Ty jsem pokladla na pečicí papír do bravosky, zakápla olivovým olejem, posolila a posypala trochou sušeného tymiánu. Pekla jsem asi na stupeň 6 a v polovině pečení jsem dýni obrátila.

Na masové kuličky jsem nakonec nepotřebovala ani vajíčko, ale s ním by asi držely pohromadě trochu lépe a působily estetičtěji 😉 Jelikož tohle byla ale fakt krizová situace, tak jsem se musela spokojit se směsí masa, koření a strouhanky. Vytvarovala jsem z ní malé kuličky, které jsem ze všech stran opekla na rozpálené pánvi s trochou oleje.

Pečená máslová dýně má opravdu skvělou chuť a kuličky uspokojí i notorické masožravce. Tento provizorní oběd se ukázal být neobyčejně lahodným a zařazuji ho na jídelníček i mimo případy nouze.

Jo, a jestli milujete opravdu dýni na všechny způsoby, tak nezapomeňte vyzkoušet skvělou dýňovou polévku s kořenovou zeleninou.

Cake pops, aneb dortová lízátka

Čím překvapit bandu holčiček na narozeninové oslavě? Přeci cake pops! Sladké, barevné, vypadají jako lízátka a přitom chutnají jako medovník.

Cake pops s posypkou v polystyrenové desce na černém pozadí

Na přibližně 80 ks těchto lízátek si připravíme na těsto:

500 g hladké mouky

2 vejce

2 čajové lžičky jedlé sody

60 g rozpuštěného másla

4 polévkové lžíce medu

200 g moučkového cukru

na krém:

1 máslo

1 karamelové salko

na polevu:

4 tabulky bílé čokolády

potravinářské barvivo

cukrové kuličky či jinou posypku

lízátkové tyčinky (objednávám na AliExpressu)

polystyrenovou desku

Smícháme všechny suroviny na těsto a důkladně rukou prohněteme. Následně z těsta vyválíme beztvaré placky. Válím je rovnou na pečičím papíru, protože mají tendenci se trhat. Jelikož je budeme následně drtit, na vzhledu opravdu nezáleží. Upečeme je v troubě rozehřáté na 180°C dozlatova a necháme chvilku vychladnout.

Zatímco placky poklidně chladnou, vyšleháme z másla a karamelového salka hladký krém. Vychladlé placky nalámeme na kousky a rozdrtíme v mixéru na drobečky.

Do nich přidáme karamelový krém a důkladně promícháme. V mikrovlnce si rozpustíme kousek tabulky bílé čokolády. Z těsta tvarujeme kuličky a napichujeme je na lízátkové tyčinky omočené v troše bílé čokolády, aby na tyčkách dobře držely.

Lízátkové polotovary necháme vychladit ideálně přes noc v ledničce. Následně v mikrovlnné troubě rozpustíme další část bílé čokolády a přimícháme do ní požadovaný odstín potravinářské barvy. My jsme měly oslavu ve stylu mořských panen, takže jsem barvu schválně jenom lehce rozprostřela špejlí, protože jsem chtěla dosáhnout mramorového efektu mořské pěny 🙂

Vychlazená lízátka namáčíme do polevy, přidáme trochu posypky (my měly zlaté a stříbrné perličky) a zapichujeme do polystyrenové desky, kde mohou zaschnout. Zároveň nám poslouží i jako vhodný servírovací prostředek. Hotová lízátka dáme do ledničky a můžeme servírovat. Všechny holčičky byly doslova nadšené. A mimochodem, už jste slyšeli o tom, že se dají vyrobit i ze surovin na čokoládové brownies?

Bramboračka s houbami

Dnes bych se s vámi ráda podělila o jeden rodinný recept. Je jím poctivá bramboračka s houbami, která voní po česneku a majoránce. Nečekejte takovou tu krémovou, rozmixovanou variantu, na kterou jste nejspíš zvyklí z restaurace, či školní jídelny. Jedná se o hutnou polévku s velkými kousky zeleniny, abyste si užili její různorodou texturu.

Bramborová polévka s houbami a zeleninou v bílém talíři na šedém pozadí, poctivá bramboračka s houbami

Na přípravu zhruba 4 porcí si připravíme

1 mrkve

1 petržel

2 stroužky česneku

hrst sušených hub

4 brambory

1 čajovou lžičku majoránky

máslo

hladkou mouku

1,5 litru horké vody (uvařené ve varné konvici) a kostku bujónu (nemusí být)

nebo 1,5 litru vývaru

Mrkev a petržel očistíme a nakrájíme na kousky. V hrnci rozehřejeme máslo a nakrájenou zeleninu na něm necháme zlehka zezlátnout. Mezitím oloupeme dva stroužky česneku a brambory. Česnek přidáme ke kořenové zelenině a brambory nakrájíme na kostičky. Dáme do hrnce a zalijeme horkou vodou, do které můžeme přidat kostku bujónu. Případně použijeme vývar, pokud nám zbyl například z přípravy masa. Přihodíme hrst hub a necháme na mírném ohni vařit, dokud nezačne zelenina měknout.

V mezičase si vedle v menším rendlíku připravíme z hladké mouky a másla světlou jíšku na zahuštění a lehce ji naředíme vodou, aby vznikla hladká, hustá, kašovitá hmota bez hrudek. Když už zelenina měkne, začneme postupně přimíchávat jíšku, abychom polévku zahustili. Necháme ještě povařit, dokud nebudou zelenina i houby měkké. Na závěr přidáme lžičku sušené majoránky a podle chuti dosolíme.

Poctivá bramboračka s houbami prostě zahřeje na těle i na duši. Pokud jste stejnými milovníky polévek, jako já, nezapomeňte vyzkoušet i recept na dýňovou polévku s kořenovou zeleninou, polévku z pečených rajčat nebo tuhle pikantní thajskou.

Skořicové rolky

Upozorňuji, že tyhle skořicové rolky jsou návykové. Abyste neřekli, že jsem vás předem nevarovala. Obzvláště skvělé jsou ještě teplé.

skořicové rolky na plechu připravené k upečení
samozřejmě, že když potřebuji mít skořicové rolky na focení co nejkrásnější, tak se ty potvory rozjedou 🙂

Na kynuté těsto potřebujeme

900 g hladké mouky

450 ml mléka

2 balíčky sušeného droždí

90 g změklého másla

3 žloutky

3 lžíce krupicového cukru

špetku soli

K přípravě náplně potřebujeme

150 – 180 g másla

mletou skořici

krupicový cukr

Ve velké míse smísíme mouku, sušené droždí, na kousky pokrájené změklé máslo, žloutky, krupicový cukr a sůl. V rendlíku si ohřejeme mléko na takovou teplotu, abychom v něm příjemně udrželi malíček. Opatrně jej vlijeme do mísy k ostatním surovinám. Nelijte přímo na žloutky, abyste si je „nezdrcli“.

V první fázi smísím suroviny vařečkou, pak přichází na řadu poctivá ruční práce. Je to trochu dřina, ale to krásné těsto za to stojí. Bonusem Vám budou vypracované bicáky. Pokud máte robota s funkcí hnětení, tak si námahu ušetříte (ale zase ty bicepsy…). Těsto zapráším trochou mouky a dám přikryté utěrkou do tepla pěkně vykynout.

Mezitím si připravím náplň. Tu dělám spíše od oka, takže přesný poměr surovin ze mě nejspíše nevymámíte. Každopádně základem je rozpuštěné máslo, do kterého přidáváte krupicový cukr, dokud vám nevznikne kašovitá hmota. Skořici nechť každý dá dle vlastní chuti (ale tak jsou to skořicové rolky a čím víc skořice, tím víc adidas, že…).

Troubu rozehřeju na 180°C. Vykynuté těsto rozdělím na čtyři části a z každé postupně vyválím na pomoučeném válu tenkou placku. Tu potřu lehce zchladlou skořicovou náplní a zabalím jako roládu. Následně krájím na útvary lichoběžníkového profilu (prý, že mi ta geometrie v životě na nic nebude). Jednotlivé kousky pokladu na plech vyložený pečicím papírem a v užší části zlehka přimáčknu. Peču dozlatova.

Nutno podotknout, že normální rodině bude stačit tak poloviční, možná i třetinové množství ingrediencí. Já upekla dva plechy po cca. 27 rolkách. Aneb jedno varování nakonec. Nenoste je do práce. Nebo budete čelit velmi častým dotazům: „A kdy zase napečeš?“

A mimochodem, pokud vás neuspokojí skořicové rolky, pak vyzkoušejte čokoládové brownies, nebo jejich zeleninovou variantu, cuketové brownies.

Domácí paštika z kuřecích jater

Dnešním jedlým dárkem se zavděčíte především pánům, ale dámy rozhodně také neopovrhnou. Když jsem v létě psala o tom, jak suším bylinky, přesně jsem už věděla, jaké najdou využití. Tato domácí paštika totiž voní po šalvěji a tymiánu, které se dokonale mísí s jemným podtónem koňaku.

K přípravě potřebujeme

500 g kuřecích jater

100 g plátků slaniny

1 jablko

1 stroužek česneku

2 malé cibulky nebo 3 šalotky

90 g másla

1 velkého panáku koňaku (ale kvalitní whisky také nic nezkazíte)

sůl

sušenou šalvěj a tymián

Kuřecí játra nejprve očistím a naložím přes noc v lednici do mléka. Slaninu nakrájím nadrobno, stejně jako cibule a stroužek česneku. Jablko oloupu a pokrájím na kostičky. Do misky nadrolím najemno pár lístků sušené šalvěje. Je hodně aromatická, takže 3-4 listy postačí. Z tymiánu odrhnu lístečky.

V pánvi rozehřeju třetinu připraveného másla, tj. asi 30 gramů a osmažím na něm dozlatova slaninu. Přidám cibulku a česnek a počkám, dokud též nezezlátnou. Nyní je načase přidat játra, jablko a bylinky. Játra opékám tak, aby uvnitř zůstala narůžovělá.

směs s kuřecími játry, slaninou a bylinkami na přípravu domácí paštiky v pánvi

Hotovou směs přendám do mixéru a do pánve, ve které mi zbyde obvykle pár kousků cibulky, česneku a slaniny přiliju koňak. Nechám chvíli probublávat za občasného míchání, aby se produkt nepřipaloval, a následně přileju do mixéru. Vše důkladně promixuji, aby vznikla krásně hladká hmota.

Tu následně přendám do misky, dle potřeby dosolím (záleží na použité slanině) a přimíchám ručně zbylých 60 gramů másla. Paštikou naplním skleničky a podle jejich množství si rozehřeji na pánvičce trochu másla. Jím následně povrch paštiky přeliju, aby déle vydržela.

V ledničce mi poté vydrží bez problému týden až deset dní. Při plnění je potřeba dát pozor, aby vám v paštice nezůstávaly bublinky vzduchu, takže je lepší ji lžičkou trochu upěchovat, případně skleničky zezdola poklepat několikrát rukou, aby se bublinky uvolnily.

Z tohoto množství surovin obvykle naplním tři menší skleničky, takže máte dárek pro tatínka, pro dědečka a ještě vám sklenička zbyde pro domácí spotřebu. Nejlépe domácí paštika chutná na čerstvém kvalitním chlebu, nebo opečeném plátku toastu. A kdo má paštiky málo, ať si dá ještě nakládaný hermelín.

Nakládaný hermelín

Jedním z vděčných a přitom na přípravu nenáročných jedlých dárků je nakládaný hermelín. Recept oceníte i v případě, že se vám hodí inspirace na přípravu pochoutky k posezení s přáteli. K tomu se přímo nabízí také domácí paštika z kuřecích jater. Třeba na Silvestra.

nakládaný hermelín s cibulí a kořením v oleji ve skleněné lahvi s víkem

Stačí si připravit

3 ks hermelínu, nebo jiného sýru s bílou plísní

3 stroužky česneku

2 – 3 menší cibule

slunečnicový olej

grilovací koření

1 feferonka pro ty, kteří to rádi ostré

Sýry rozkrojíme napůl a potřeme prolisovaným stroužkem česneku. Posypeme grilovacím kořením. Cibule si nakrájíme na tenké půlměsíčky. Část jich použijeme dovnitř sýru a zbytkem vyplníme zavařovací sklenici, do které budeme sýry ukládat.

Mně se nejvíce osvědčilo hermelíny po opětovném zaklopení nakrájet ještě na čtvrtiny. Lépe se do lahve skládají a lépe se z ní loví. Nehledě na to, že v menších kouscích rychleji dozrávají.

Sýr a cibuli skládáme do zavařovací sklenice a občas prosypeme grilovacím kořením. Milovníci pálivého mohou přidat i feferonku. Nakonec vše důkladně zalijeme slunečnicovým olejem. Při lití nespěchejte, aby olej stačil vyplnit všechny mezery. Sklenicí trochu zatřepejte, aby se uvolnily bublinky a dle potřeby ještě dolijte olej. Všechny suroviny musí být ponořené. Zavíčkujte a skladujte v lednici. Před podáváním nechte ohřát na pokojovou teplotu. Pokud chcete změknutí sýra urychlit, vyndejte z lednice na delší dobu.

Sypaný jablkový koláč

Recept na tenhle jablkový koláč přinesla kdysi maminka z práce pod názvem „manželské šplhnutí“. Nevím, do jaké míry si s ním šplhla u našeho taťky, ale u nás dětí tedy určitě ano.

Sypaný jablečný koláč s krustou ve skleněném pekáči

Jablkový koláč je na přípravu nesmírně jednoduchý a výsledek je neodolatelný.

Potřebujeme:

300 ml hrubé mouky

300 ml krupice

250 g cukru krupice

1 prášek do pečiva

1 kg jablek

125 g másla

Mouku, krupici, cukr a prášek do pečiva smícháme pečlivě v míse a rozdělíme na třetiny. Jablka oloupeme a nastrouháme nahrubo. Pekáč vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou. Obdobně lze použít i remoska. Zbytek másla si rozpustíme v rendlíku. Troubu si předehřejeme na 190° C.

Nasypeme první vrstvu suché směsi a uhladíme, poklademe polovinou nastrouhaných jablek. Lehce přitlačíme a posypeme další vrstvou směsi. Opět uhladíme, přitlačíme a přidáme druhou vrstvu jablek. Navrstvíme poslední várku suché směsi, stlačíme dlaní a pokapeme rozpuštěným máslem. Pečeme v troubě, dokud nebude povrch krásně zlatavý.

Koláč chutná úplně nejlépe ještě vlažný, podávaný s porcí poctivé domácí šlehačky. Pokud dáváte přednost čokoládě, vyzkoušejte úžasně vláčné brownies. A pro milovníky klasiky tu mám recept na ty nejlepší české buchty.

Dýňové latté

aneb Pumpkin spice latté

Hrozně ráda brouzdám po zahraničních webech a hledám nejrůznější inspiraci. Není tudíž tajemstvím, že můj oblíbený zdroj je také Pinterest. A na něm v podzimním období neustále narážíte na “pumpkin spice latté” (čili volně přeloženo dýňové latté), bez kterého si Američané asi neumí tuto roční dobu vůbec představit.

dýňové latté, káva s mlékem ve sklenici, pumpkin spice latté

No, a jelikož jsem nejen zvídavá, ale také velice mlsná, tak jsem prostě tento nápoj musela vyzkoušet. V USA je dýňové koření, neboli pumpkin spice, zcela běžně k dostání. V našich končinách nezbylo, než zapojit tvůrčího ducha, nakoupit potřebné ingredience a směs na dýňové latté si vytvořit sama.

Potřebovala jsem nové koření, hřebíček, skořici, muškátový oříšek a zázvor. Všechny druhy je nutno použít mleté, ale nové koření a hřebíček jsme sehnaly jen vcelku.

koření na dýňové latté je potřeba si připravit doma sám

Tudíž přišel na řadu starý dobrý hmoždíř. Naštěstí mám nejen dva hmoždíře, ale i dvě děti, takže nám práce šla pěkně od ruky.

koření na dýňové latté je nejlepší rozdrtit v hmoždíři

Jednotlivé přísady jsme smíchaly v poměru

3 polévkové lžíce mleté skořice

2 čajové lžičky mletého zázvoru

2 čajové lžičky mletého muškátového oříšku

2 čajové lžičky nadrceného hřebíčku

2 čajové lžičky drceného nového koření.

Směs koření na dýňové latté

Dále je potřeba

1 plechovka slazeného kondenzovaného mléka

1 kelímek 12% smetany

V zavařovací lahvi jsem smíchala plechovku kondenzovaného mléka se smetanou a přidala tři čajové lžičky koření. Důkladně jsem promíchala a nechala chvíli odstát, aby se chuť koření spojila s mléčnou směsí.

Směs na dýňové latté necháme odstát ve skleněné zavařovačce

Následně jsem vše přecedila přes jemné sítko a uzavřela do skleněné zavařovačky. Směs skladuji v lednici. Tipla bych, že by mohla vydržet v lednici tak týden, ale pravděpodobně zmizí mnohem rychleji 😉 . Přidávám si ji teď do každé kávy, protože hezky zahřeje.

Komu nestačí jen dýňové koření a chce mít ve své kávě opravdu i tu dýni samotnou, může dle nejrůznějších receptů přidat do mléčné směsi s kořením také tři lžičky dýňového pyré a vše prohřát ve vodní lázni, aby se suroviny důkladně spojily. Toto ale nemám vyzkoušeno, mě plně uspokojuje samotná chuť koření a sladkost kondenzovaného mléka. Každopádně, ideální je k dýňovému latté zakousnout třeba jablečný koláč, skořicovou rolku, nebo poctivou českou buchtu.

Kefírové lívance

Tyhle kefírové lívance mám spojené s dětstvím a létem. Úplně nejlépe totiž chutnají s čerstvými borůvkami. Obzvláště, když je konzumujete o prázdninách na dvorku chaloupky, pěkně na venkovském vzduchu. Po zbytek roku jsme si je dávali alespoň s borůvkovým kompotem, kterým mě vždy obdarovávala moje kmotřička.

kefírové lívance se šlehačkou, višňovou marmeládou a skořicovým cukrem na bílém talíři na dřevěném podkladu

Jelikož borůvková sezona je dávno za námi a kmotřička není dávno mezi námi, museli jsme se tentokrát spokojit s variantou za použití višňové marmelády. A popravdě, nebylo to vůbec špatné. Výhodou těchto lívanců je, že jsou díky kefíru krásně lehoučké.

Na přípravu potřebujeme

500 ml kefíru

1 vejce

1 čajovou lžičku jedlé sody

špetku soli

1 – 2 čajové lžičky cukru

přibližně 12 plných polévkových lžic polohrubé mouky

V míse smícháme kefír a vejce, přidáme sodu, sůl a cukr a zamícháme. Pak po lžicích přidáváme mouku a důkladně promícháváme metličkou, aby se netvořily hrudky. Množství mouky přidávám obvykle od oka, dokud nevznikne středně řídké těsto.

Lívance smažím krátce nasucho na dobře rozpálené pánvi. Z lívanečníku by samozřejmě měly všechny hezky stejnorodý tvar. Ale jelikož jím nedisponuji, musíme si vystačit s mými šišatými výtvory tvořenými na běžné pánvičce. Ostatně, na chuti jim to nijak neubírá.

Tentokrát jsem je nazdobila višňovou marmeládou, na ni dala šlehačku a posypala třtinovým skořicovým cukrem. Co vám budu povídat, tak tak jsem je stihla vyfotit, než se po nich zaprášilo.

Tak je určitě vyzkoušejte taky. A nezapomeňte si uložit recept na léto a ochutnat borůvkovou variantu. Budu taky ráda za vaše komentáře, jaké variace jste otestovali vy, a která se vám osvědčila nejlépe. No, a jestli nemáte chuť zrovna na kefírové lívance, tak si dejte vafle, nebo poctivé domácí české buchty.