Cuketové brownies

V sezóně, kdy se urodí spousta cuket a už nevíte, co s nimi, se hodí každý recept. Po všech těch grilovaných, pečených a vařených variantách je čas na úpravu nasladko.

cuketové brownies s čokoládovou polevou na bílém talíři s vidličkou na černém pozadí

Na brownies budeme potřebovat

2 šálky oloupané nastrouhané cukety (odpovídá zhruba jedné větší, či dvěma až třem menším)

¾ šálku kakaového prášku

2 šálky polohrubé mouky

1 a ½ čajové lžičky jedlé sody

½ šálku slunečnicového oleje

voda dle potřeby

1 čajová lžička soli

1 a ½ šálku cukru krupice

2 čajové lžičky vanilkového aroma nebo extraktu (může a nemusí být)

polotučné mléko, polohrubá mouka, cukr krupice, máslo, jedlá soda, holandské kakao, cuketa, slunečnicový olej, vanilkové aroma

Na polevu si připravíme

¼ šálku mléka

¼ šálku rozpuštěného másla

2 šálky cukru moučky

3 lžíce kakaového prášku (já dávám vrchovaté, mám ráda hodně kakaa)

špetku soli

čajovou lžičku vanilkového aroma nebo extraktu (může a nemusí být)

A jak na to? Oloupu cukety, velkou podélně rozkrojím a zbavím jadérek, malé mohu nechat tak, jak jsou. Nastrouhám najemno. Troubu předehřeji na 180°C.

V jedné míse smíchám suché suroviny, tj. polohrubou mouku, sůl, jedlou sodu a kakaový prášek, ve druhé pak olej, vanilkové aroma a cukr krupici. Důkladně promíchám. Do mísy s olejem přidám nastrouhanou cuketu a vzniklou směs přidám k suchým ingrediencím.

Řádně promíchám, dokud se vše nespojí v těsto. Nechám odstát, aby se mohly suroviny spojit. Já měla tentokrát opravdu malé cuketky, takže jsem musela přidat ještě asi půl hrnku vody. Pokud máte hodně vlhkou cuketu, voda nebude potřeba. Těsto má mít hutnou, ale stále mírně tekutou konzistenci.

těsto na cuketové brownies nalité na plechu vyloženém pečicím papírem

Směs naliju na menší plech vyložený pečicím papírem a nechám péct. Kontroluji špejlí, která by neměla být suchá, těsto by se stále mělo trochu lepit. Dobu pečení odhaduji na 15 – 20 minut dle vrstvy těsta.

Mezitím si připravíme polevu, která dává těmto brownies tu správnou přidanou hodnotu. Stačí rozpustit máslo, přidat mléko, špetku soli a poté postupně přidávat moučkový cukr a kakao, které opatrně promíchávám metličkou, aby vznikla krásně hladká poleva. Kdo chce, může přidat trochu vanilkového extraktu, nebo aromatu. Mně už stačil v těstě, a proto jsem ho do polevy nepřidávala.

Až poleva trochu ztuhne (pevná nebude nikdy), můžete podávat. Připravte se, že je to dezert, k jehož konzumaci bude určitě potřeba vidlička. A pokud máte strach experimentovat, nebo zrovna nemáte přebytek cukety, vyzkoušejte klasické čokoládové brownies. Jsou také božské.

To je Pecka!

Zdalipak víte, jak vznikl hrad Pecka? Existuje více pověstí. Jedna z nich praví, že stará baba záviděla krásné panně její půvab a mládí, a proto po ní hodila ohlodanou kost. V místě, kam tato dopadla, vyrostl hrad Kost. Panna si to ovšem nedala líbit a po babě plivla pecku. A v místě dopadu od té doby stojí naše Pecka. BTW, Panna a Baba dodnes tvoří zříceninu Trosky.

zřícenína hradu Pecka, kamenné hradby, vstup do hradu Pecka,
Vstup do hradu Pecka

Nejspíše nejvýznamnějším majitelem dnes již z větší části zříceniny, byl cestovatel a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Jeden ze 27 českých pánů, kteří neslavně skonali při popravě na Staroměstském náměstí.

Původně gotický hrad byl postupně přestavěn v renesanční zámek, který ovšem později vyhořel a začal silně chátrat. Nyní je zčásti opraven a nabízí dvě prohlídkové trasy. Trasa A je dostatečně zajímavá a zároveň krátká tak, že si ji užijí i vaše malé děti.

nádvoří hradu Pecka, produkce kejklířů, zřícenína hradu, kamenné zdi, částečně zataženo
Nádvoří s připravovanou produkcí kejklířů

Jelikož každý hrad musí mít nějakou tu záhadu, tak ani Pecka nezůstává pozadu. Zajímavostí je tu záhadná hradní studna, která ve finále možná nikdy nebyla studnou, nýbrž tajnou chodbou.  

Z hradu je krásný výhled na stejnojmenný městys rozkládající se pod ním, který minimálně v turistické sezoně nabízí příležitost k občerstvení.

A jestli v okolí zatoužíte po troše té lázeňské pohody, nezapomeňte navštívit i Lázně Bělohrad.

truhla na přenášení opilců z hospody na hradě Pecka, proutěná truhla s nosítky
Truhla na přenášení opilců z hospody

Dnešní outfit: Francouzská inspirace

Když jsem byla loni v létě s rodiči a dětmi v Paříži, nejvíce jsem se těšila, jak načerpám stylovou inspiraci. Rozumějte, pro mě, módního nadšence, byla Francie zemí zaslíbenou. Ve finále jsem byla poněkud zklamaná a chvílemi jsem měla pocit, že nejstylovější Pařížankou jsem tam já 🙂 Každopádně, co se vám vybaví, když se řekne francouzský styl? Asi nebude chybět baret, pruhované triko, šátek a rudá rtěnka, ne? Já jsem se inspirovala alespoň tím tričkem, které je úžasný a skvěle kombinovatelný kousek. A protože miluji červenou, rtěnka a sukně v této barvě to jistí.

žena se slunečními brýlemi a červenou rtěnkou, bílo modré pruhované triko, červená kolová sukně, elegantní styl, francouzský styl, bílé baleríny

Lázně Bělohrad

Malebné podkrkonošské městečko Lázně Bělohrad proslulo především svými slatinnými lázněmi, ale určitě stojí za návštěvu i z mnoha dalších důvodů. Někteří z vás si ho mohou vybavit jako rodiště K.V. Raise, jehož Zapadlé vlastence patrně pamatujete z povinné četby.

Lázně Bělohrad, areál lázní, vysoká borovice, kašna uprostřed, spojovací můstek
Areál lázní

V Lázních Bělohrad se nachází několik parků, z nichž nejrozsáhlejší je lázeňský park Bažantnice. Ten se obvykle koncem června promění ve strašidelnou Bažantnici plnou pohádkových bytostí i příšer. Budete je potkávat po celou cestu vedoucí až ke kostelíku na Byšičkách, jenž je znám díky Svatební košili Karla Jaromíra Erbena.

Kdo má rád sportovní vyžití, tomu přijde vhod 18jamkové minigolfové hřiště za lázeňským hotelem Anna Marie, či blízké tenisové kurty. Pokud preferujete procházky, doporučuji návštěvu rybníku Pardoubek, zvaného místními Parďas. Okolo něho vznikla stezka lemovaná dřevěnými sochami ďasů, vodníků, čertů, vodních panen a různých živočichů, jejíž součástí jsou i tři hřiště pro děti. Pokud hledáte více povyražení v okolí, pak navštivte také Trosky a hrad Pecka.

Lázně Bělohrad možná nepatří k nejvýznamnějším turistickým cílům. Rozhodně se však jedná o půvabné městečko, jehož návštěva pohladí po duši.

Památník Karla Václava Raise. Světlá budova s antickými sloupy, velkými okny a zelenou střechou uprostřed parku

Krabice na kapesníky

Ráda v interiéru ladím detaily. A jelikož se mi nepodařilo objevit krabice na kapesníky v odpovídajícím designu, vyrobila jsem si je sama. Pro obývací pokoj pruhovanou a pro ložnici bílo-růžovo-zlatou variantu.

dřevěná krabice na kapesníky, krabice na kapesníky se zlatým víkem, pruhovaná krabice na kapesníky. černobílá krabice na kapesníky

Koupila jsem v akci obyčejné dřevěné krabice na kapesníky v JYSKu. Akrylové barvy mi vyhovují od značky Artiste, nebo případně z KiKu (velká tuba za cca. 25 Kč je opravdu skvělý poměr cena/výkon).

Jako základ jsem zvolila bílou, kterou bylo potřeba nanést ve více vrstvách, abych překryla původní nápis na krabičkách. Poté, co zaschla, olepila jsem krabici na potřebných místech malířskou páskou a pokračovala černou, respektive růžovou a zlatou barvou.

Víka obou krabic jsem si nechala na konec a pro obě zvolila zlatou, která jim dodala potřebný šmrnc.

Jedná se o jednoduchý doplněk, který dokáže celý interiér vkusně doladit. Pokud k němu vyrobíte i květinovou krabičku ve stejně laděných barvách, výsledek bude ještě zajímavější.

Jak na vypadávání vlasů

Asi před dvěma lety mě začalo hrozně trápit vypadávání vlasů. Svou roli v tom sehrál nejspíš i stres a vypadávání bylo opravdu enormní. Vzhledem k tomu, že jsem v té době nosila délku do pasu, zůstávaly za mnou snad kilometry vlasů. Zkoušela jsem různé doplňky stravy, kosmetické přípravky, nakonec jsem vlasy i ostříhala na mikádo a věnovala na dobrou věc. Starší holčička moje rozhodnutí ostříhat se oplakala, mladší byla nadšená, že vypadám „jako ta královna co měla pyramidy“. Ale vypadávání neustávalo. Až jsem vyzkoušela babskou radu.

Stačí v dlani smíchat kokosový a ricinový olej a pečlivě vmasírovat do pokožky hlavy. Pak je třeba nechat směs působit tak půl hodiny až hodinu. Následuje pečlivé oplachování, aby vlasy nezůstaly mastné.

Výsledky?

Opakovala jsem tuto kúru zhruba každých 14 dní a po relativně krátké době jsem začala zaznamenávat první úspěchy. Dnes mi díky bohu padají vlasy už zase v množství jako normálnímu člověku. Pravděpodobně bych si mohla dovolit, nechat si je opět narůst dlouhé, jak jsem byla většinu života zvyklá. Ale nějak se mi zalíbilo být spíše královnou s pyramidami. I když, kdo ví. Možná po pravidelném používání této masky na vlasy s vejcem a oleji budu mít háro do pasu během roku 🙂 A na vypadávání vlasů budu moci zapomenout jednou provždy.

kokosový olej v pet láhvi, ricinový olej Saloos ve skleněné láhvi, oleje proti vypadávání vlasů

Dnešní outfit: květované šaty na mamčin koncert

Moje maminka má dnes koncert s kapelou po 50 letech. Jelikož se akce koná v parku do pozdních večerních hodin, když už bude chladněji, zvolila jsem své oblíbené kobaltově modré šaty. Mají tříčtvrteční rukáv a délku pod kolena. Miluji na nich ten květinový červený vzor, který ráda doplňuji rtěnkou ve stejném odstínu.

žena s červenou rtěnkou ve slunečních brýlích, tmavě modré květované šaty, elegantní styl

Suším bylinky

Zrovna jsem natrhala čerstvé bylinky na zahradě a pustila se do jejich sušení. Krásně provoněly celý dům. Mám tu rozmarýnu do italské focaccii, kterou naleznete v sekci Recepty. Je to jednoduché jídlo, které si rády s dcerkami dáváme o letních podvečerech.

Dále suším tymián a šalvěj. Ty používám do domácí paštiky. Šalvěj je skvělá i proti bolení v krku. Má dost výraznou chuť, proto když z ní připravuji čaj, kombinuji ji s mátou tak půl na půl. Někdy dám máty i víc.

Rozhodně doporučuji, pokud máte příležitost, určitě si svoje bylinky pěstujte. Najdou široké uplatnění v receptech, zelené lékárně i při kosmetickém využití.

Italský chléb focaccia – pochoutka na letní podvečery

Znáte tu pohodičku, kdy je teplý letní podvečer, nalijete si sklenku vína a toužíte k tomu zakousnout něco lehkého a výtečného? Za mě a moje holčičky je ideální řešení rozmarýnová focaccia. A dcerkám vůbec nevadí, že ony ji mají bez té sklenky vína.

Výhodou je, že tento recept je neskutečně jednoduchý a pomineme-li hodinku nutnou na vykynutí těsta, tak i velmi rychlý.

Stačí mít po ruce následující ingredience:

1 kg hladké mouky

8 dl vody

2 pytlíky sušeného droždí

hrubozrnnou mořskou sůl

čerstvý nebo sušený rozmarýn

olivový olej (já používám zásadně Terra Creta, který je dle mého názoru na základě mnohaletého testování spousty druhů ten absolutně nejlepší)

Rozmarýn si nasekáme na drobnější kousky. V míse smícháme mouku, vlažnou vodu, rozmarýn a droždí. Pěkně propracujeme. Potom necháme tak hodinku odpočívat. Těsto rozdělím na dvě půlky, z každé vytvořím silnější placku, kterou roztáhnu po plechu vyloženém pečicím papírem. Potom prsty na povrchu vymačkám důlky. Hotové placky pokropím olivovým olejem a lehce posypu hrubozrnnou mořskou solí.

Potom s připravenými plackami hurá na deset až patnáct minut do trouby, kterou jsme si předehřáli na 240 °C. Focaccia je hotová, když je na povrchu pěkně zlatavá.

Následně stačí nechat trochu vychladnout, ale my ji milujeme ještě teplou.

Znojmo – město andělů

Jestli mne za poslední dobu nějaké místo naprosto nadchnulo, pak je to Znojmo. Několikrát jsem kolem něho služebně projížděla, ale až letos jsem měla možnost jej také blíže poznat.

Je to nádherné město prodchnuté pozitivní energií. Dělala jsem si legraci, že nikoliv Los Angeles, ale Znojmo je město andělů. A pak jsem jednoho uviděla sedět na zídce v Jámě, jak se jmenuje místní malebný shluk domků. Výhled si nejlépe vychutnáte od hradu, součástí jehož areálu je i známá znojemská rotunda. Nebo pak z druhé strany od kostela svatého Mikuláše.

Znojmo - kostel svatého Mikuláše, světlý kostel s červenou střechou a věží, vstupní portál

Celé centrum je neskutečně malebné. Rozhled z radniční věže stojí za ne zrovna jednoduchý výstup. K dispozici je i dostatek útulných kavárniček, kde dobijete energii. Město má dobře promyšlený systém značených tras, takže doporučuji zastavit se v informačním centru pro letáky.

Pokud chcete ve Znojmě nabýt i netradiční kulinářskou zkušenost, navrhuji indickou a nepálskou restauraci Om. Polední menu je za více než příznivou cenu a mne nejvíce zaujala možnost objednat si mix jednotlivých jídel, takže jsem ochutnala tři pokrmy najednou.

A milovníci vína rozhodně nemohou vynechat návštěvu Louckého kláštera, kde sídlí prodejna Znovínu.

Chcete-li objevovat krásy zemí českých i moravských, Znojmo by nemělo chybět na vašem seznamu cílů. Například společně s Třebíčí, Berounem, nebo Louny (kde mimochodem můžete porovnat oba mikulášské chrámy).