Tiramisu po česku

Nevím, jak lépe tenhle recept nazvat. Ale myslím, že každý rodilý Ital by mne utloukl atryčokem či kusem pizzy (zase zobecňuji, já vím 🙂 ), kdyby viděl, co vyrábím pod názvem tiramisu. Zkusme se tedy nad to pojmenování trochu povznést. Ať už tomuto dezertu budeme říkat jakkoli, chutná rozhodně moc dobře a je velice rychlý a snadný na realizaci.

tiramisu na závěr posypeme holandským kakaem

Na tiramisu si připravíme:

  • žervé, nebo pomazánkové máslo bez příchuti (hele, pažitku, nebo česnek v tom fakt nechcete)
  • smetanu na šlehání
  • moučkový cukr
  • holandské kakao
  • cukrářské piškoty
  • rum tuzemský (aniž bych komukoli chtěla dělat reklamu, tak stejně jako u českých buchet nedoporučuji experimentovat a sáhnout po tom osvědčeném božkovském)
  • silnou kávu

Záměrně nepíšu množství surovin, protože to se samozřejmě liší od velikosti nádoby, do které budete tiramisu vrstvit. Já jsem tentokrát použila menší kulatou misku s průměrem 18 cm, takže mi bohatě stačila dvě žervé, jeden kelímek smetany na šlehání a půl balíčku piškotů. Co se týká moučkového cukru, tak u něj záleží množství opravdu na tom, jak moc sladké to máte rádi. Já konkrétně tento dezert preferuji méně sladký, takže mi stačila cca. jedna polévková lžice.

Teď ještě k té kávě. Vystačí vám relativně malý šálek. Pokud máte doma kávovar, určitě ho neváhejte použít. Nám ostatním poslouží za tímto účelem i obyčejná instantní káva, ale je potřeba udělat ji opravdu silnou. Piškoty do ní pak můžete buď namáčet, nebo je neprve vyskládat a pak je po lžičkách kávou i rumem polévat.

první vrstva tiramisu, piškoty polité kávou a tuzemským rumem

Jo, tak tady si dovolím takovou vsuvku. Asi si říkáte, že jsem už totálně marná, když píšu o cukrářských piškotech a na fotce jsou najednou vyskládané obyčejné dětské. Upřímně, tak zlé to se mnou ještě není. Do obdélníkové misky standardně – pokud je seženu – používám ty cukrářské. Ale tentokrát mi do kulaté misky lépe prostorově pasovaly obyčejné dětské. Na chuti to nic nezkazí, nebojte. Pro ty, co si nejsou jistí, v čem je vlastně rozdíl:

Cukrářské versus dětské piškoty

  • cukrářské jsou podlouhlé, obvykle nadýchanější a vyšší
  • dětské jsou obyčejná kulatá klasika

Z žervé nebo pomazánkového másla, smetany na šlehání a moučkového cukru si ručním mixerem ušleháme krém. Nemusí být úplně tuhý, protože dezert budeme dávat ještě do ledničky, kde nám trochu ztuhne.

Naklademe vrstvu piškotů, zakápneme kávou a rumem a na ně přidáme vrstvu vyšlehaného krému.

na piškoty vrstvíme krém z žervé a šlehačky

Pokračujeme další vrstvou pokapaných piškotů a krému. Finální vrstvu tvoří krém, který posypeme holandským kakaem. Ideálně prosím vás přes sítko. Já jsem dnes tvořila v trochu provizorních podmínkách, takže sítko nebylo a mám tam trochu hrudky.

Vše dáme ztuhnout do ledničky cca. na hodinku až dvě. Při servírování se vám může stát, že se to celé trochu posune. Proto pokud potřebujete vyloženě estetickou variantu, doporučuji vrstvit jednotlivé porce rovnou do skleniček, ozdobit zapíchnutým cukrářským piškotem a následně vyjíst lžičkou.

Nejlepší české buchty

České buchty jsou prostě klasika. Copak měl Honza v ranečku brownies (o cuketových ani nemluvě), nebo skořicové rolky? Kdepak, byly to kynuté buchty, s láskou pečené jeho mámou. A se stejnou láskou je peču i svým dětem. Jsou pro mě symbolem rodinné pohody, protože vždycky krásně provoní celý dům a všechny se sejdeme u jednoho pekáče, jen co je vyndám z trouby. Jejich pečení není žádný kumšt, jen to chce používat poctivé suroviny a nic neuspěchat.

čerstvě upečené české buchty fantasticky voní a ještě lépe chutnají

Na české buchty budete potřebovat:

 500 g hladké mouky

kostku droždí nebo sáček sušeného droždí

300 ml mléka

50 g cukru krupice

špetku soli

1 žloutek

60 g rozpuštěného másla do těsta + zhruba stejné množství na vymazání pekáčku

Dále záleží na vás, jakou zvolíte náplň. Já mám nejraději povidlové, takže si uchystám ještě sklenici povidel a rum.

Pokud použijete čerstvé droždí, je nutno začít kváskem. Ten si klasicky připravíte ze 100 ml mléka (použijeme ho již z celkového množství 300 ml) ohřátého na tělesnou teplotu – což já testuji ponořením (samozřejmě umytého) malíčku do mléka. Když v něm malíček pohodlně udržím, je teplota akorát. Do takto ohřátého mléka přidám lžíci cukru krupice a rozdrobené droždí. Jakmile se začnou dělat bublinky, je náš kvásek připraven k použití.

Jestliže máte droždí sušené, pak je postup jednodušší, protože jej stačí přidat jen do mísy k ostatním surovinám.

Do velké mísy přidáme mouku, špetku soli, cukr krupici, zchladlé rozpuštěné máslo a žloutek. Dále přidáme sušené droždí nebo vzešlý kvásek a postupně přidáváme zbylé mléko. Já si nejprve suroviny spojím nahrubo vařečkou, ale pak následuje pěkně poctivá ruční práce. S těstem se pěkně pomazlím a pečlivě ho ručně propracuji, aby bylo krásně vláčné a důkladně propojené. Následně jej zapráším moukou a přikryté čistou utěrkou ho nechám na teplém místě asi hodinku pořádně nakynout.

V mezičase smíchám v misce povidla a rum dle chuti, abych si připravila náplň. Jelikož jinak bych to měla příliš snadné, tak já a starší dítě milujeme právě tuto povidlovou náplň. Mladší dítě touží po makové. Ovšem její starší sestra má na mák alergii, takže ho doma nevedu. Tudíž jsme kompromisně skončily na části buchet s jahodovou marmeládou.

Troubu si předehřeju na 180 °C. Ideální je vymazat pekáč máslem a do nahřívané trouby jej dát rozpustit. Jestli na to stejně jako já tentokrát zapomenete, čeká vás další várka rozehřívání másla na pánvičce a následné potírání buchet na pekáči mašlovačkou.

Nakynulé těsto rozválím na válu zhruba do obdélníkového tvaru a rozdělím umělohmotným nožem (bo vál mám skládací silikonový a nechci si ho proříznout) na přibližně 20 čtverečků. Ty pokladu připravenou náplní.

české buchty můžete plnit nejen povidly, ale i marmeládou

Pak z nich ubalím jakési „knedlíky“ a jednu za druhou máčím horní stranou v másle, které se mi mezitím v pekáčku rozpustilo a následně je kladu spodní stranou (tj. tou, kde mám spoje po zabalení náplně do těsta) dolů pěkně vedle sebe. Pokud jste si pekáč jen vymastili a máslo si v něm nerozpustili, je potřeba si ho trochu rozehřát bokem a potřít ručně.

Buchty upeču pěkně do zlatova a následně je ještě horké zastříknu trochou horké vody s rumem. To je pro mě vždycky trochu bojovka, protože buchty kropím po malinkých částech čajovou lžičkou a modlím se, abych je nepřemokřila. Už jsem zvažovala, že ideálním řešením by byl nějaký šikovný rozprašovač, kterým bych horké buchty zkropila rovnoměrně a přitom jen zlehka. Uvidíme, zda se časem k takové vychytávce dopracuji. Nakonec buchty pocukruji trochou moučkového cukru a už svolávám mláďata na tu dobrotu.

Co k tomu říci na závěr? České buchty jsou pro mě symbolem domácí pohody. Každý si je může připravit s náplní dle vlastního vkusu. Jen vás snažně prosím, nepokoušejte se například máslo nahradit v receptu nějakou náhražkou typu Hery apod. To se na to pečení raději vykašlete. Vážně. Poctivé suroviny se v tomto případě mnohonásobně vyplatí. A láska, kterou věnujete přípravě buchet, se v nich projeví.

Vafle: snídaňová inspirace

O víkendu si rády dopřáváme dobrou snídani, kterou si vychutnáváme v klidu a beze spěchu. Máme také více času na její přípravu, takže vymýšlíme, co bychom si uchystaly tentokrát. Osvědčily se nám kefírové lívance, ale tentokrát jsme dostaly chuť na vafle.

Vafle s javorovým sirupem a vafle s borůvkovým džemem. Skvělá snídaňová inspirace

Jejich příprava je jednoduchá a množství variací nepřeberné. Jelikož pro tři holky je šest vaflí akorát, bylo tomu přizpůsobeno množství surovin. Pro větší počet strávníků je třeba recept proporcionálně uzpůsobit 😉 .

Na přípravu jsme si tedy uchystaly:

1 vejce

1/2 sáčku prášku do pečiva

150 ml plnotučného mléka

150 g hladké mouky

2 polévkové lžíce rozpuštěného másla

špetku soli

1 polévkovou lžíci cukru krystal

Smíchaly jsme mouku s cukrem, solí a práškem do pečiva. Poté jsme přidaly jedno vajíčko, máslo rozpuštěné v mikrovlnce a za pomalého přidávání mléka metličkou vymíchaly ne zcela řídké, ale stále tekuté těsto.

Rozehřály jsme si vaflovač (my máme tu verzi toustovače, kde jen přehodíte ploténky) a lžicí postupně přidávaly těsto. Je potřeba si hlídat množství a nepřehnat to s ním, aby vám z vaflovače nepřeteklo.

A po pár minutkách máte voňavou snídani hotovou. My jsme měly tentokrát chuť na variantu s borůvkovým džemem a javorovým sirupem (ano, to je ta vafle, která vypadá na fotce jako suchá 🙂 ).

Skvělými variacemi jsou klasické jahody či maliny se šlehačkou, posypání moučkovým cukrem se skořicí, nebo úžasné švestky svařené s trochu rumu, cukru a skořice a k tomu lžička zakysané smetany. A kterou příchuť vyzkoušíte vy?

Čokoládové brownies

Jestli už jste vyzkoušeli moje cuketové brownies, tak vás určitě potěší i tenhle recept na neodolatelnou vláčnou dobrotu. Co si budeme nalhávat, ona ani ta cuketová varianta není zrovna light, i když se tak možná díky surovinám na první pohled tváří 😉 Původní čokoládové brownies jsou pořádná kalorická bomba. Ale jsou prostě neodolatelné a za trochu hříchu stojí.

čokoládové brownies s vanilkovou zmrzlinou a karamelem

Nebudu zatloukat, že inspirací mi byl web Kuchařka pro dceru. Takže se s vámi podělím spíš o moje tipy, které suroviny a postupy se osvědčily mně.

A když jsme u těch surovin, nachystejte si:

200 g másla

110 g hladké mouky

3 vajíčka

200 g čokolády na vaření

150 g tmavého třtinového cukru

Čokoládu osobně nejraději používám tuto z Lidlu. Má přesně tu správnou gramáž, skvěle chutná a brownies se mi z ní vždycky povedou.

Co se týká cukru, tak tam je pro mne sázkou na jistotu tmavý třtinový. Chybu samozřejmě neuděláte, ani když použijete klasický bílý cukr krupici.  Ale dle mého osobního názoru dodá ten třtinový lepší chuť a vláčnost.

Postup je pak opravdu již velmi jednoduchý, takže s malou asistencí zvládá pečení i moje mladší dcera. Nejprve si předehřejeme troubu na 180 °C a ve vodní lázni rozpustíme máslo s čokoládou. Následně vyšleháme vajíčka s cukrem do pěny a postupně přiléváme rozpuštěnou čokoládu. Na závěr už jen stačí zapracovat mouku.

Menší pekáček si vyložíme pečicím papírem a v tenké vrstvě do něho nalijeme těsto. Dáme do trouby a pečeme zhruba 15 minut. V tomhle jsou brownies trochu potvory, protože je musíte hlídat, aby nebyly už moc. Chceme je mít krásně vláčné a ne přesušené. Hotové jsou v podstatě ve chvíli, kdy se na nich vytvoří typická krustička a zároveň jsou uvnitř ještě vlhké. Dávejte si pozor i na takovou věc, jako “nechám to v troubě dojít”. Kdepak, honem s nimi ven.

Aby získaly ještě lepší chuť, je potřeba je nechat vystydnout a trochu odležet. Což je vždycky obrovská výzva pro ty moje malé mlsalky, které je chtějí okamžitě a čekání na vystydnutí jim působí nevýslovná muka.

Brownies chutnají skvěle samy o sobě. Pokud je ale servírujete s trochou vanilkové zmrzliny a karamelu, tak určitě neuděláte chybu.

Cake pops, aneb dortová lízátka

Čím překvapit bandu holčiček na narozeninové oslavě? Přeci cake pops! Sladké, barevné, vypadají jako lízátka a přitom chutnají jako medovník.

Cake pops s posypkou v polystyrenové desce na černém pozadí

Na přibližně 80 ks těchto lízátek si připravíme na těsto:

500 g hladké mouky

2 vejce

2 čajové lžičky jedlé sody

60 g rozpuštěného másla

4 polévkové lžíce medu

200 g moučkového cukru

na krém:

1 máslo

1 karamelové salko

na polevu:

4 tabulky bílé čokolády

potravinářské barvivo

cukrové kuličky či jinou posypku

lízátkové tyčinky (objednávám na AliExpressu)

polystyrenovou desku

Smícháme všechny suroviny na těsto a důkladně rukou prohněteme. Následně z těsta vyválíme beztvaré placky. Válím je rovnou na pečičím papíru, protože mají tendenci se trhat. Jelikož je budeme následně drtit, na vzhledu opravdu nezáleží. Upečeme je v troubě rozehřáté na 180°C dozlatova a necháme chvilku vychladnout.

Zatímco placky poklidně chladnou, vyšleháme z másla a karamelového salka hladký krém. Vychladlé placky nalámeme na kousky a rozdrtíme v mixéru na drobečky.

Do nich přidáme karamelový krém a důkladně promícháme. V mikrovlnce si rozpustíme kousek tabulky bílé čokolády. Z těsta tvarujeme kuličky a napichujeme je na lízátkové tyčinky omočené v troše bílé čokolády, aby na tyčkách dobře držely.

Lízátkové polotovary necháme vychladit ideálně přes noc v ledničce. Následně v mikrovlnné troubě rozpustíme další část bílé čokolády a přimícháme do ní požadovaný odstín potravinářské barvy. My jsme měly oslavu ve stylu mořských panen, takže jsem barvu schválně jenom lehce rozprostřela špejlí, protože jsem chtěla dosáhnout mramorového efektu mořské pěny 🙂

Vychlazená lízátka namáčíme do polevy, přidáme trochu posypky (my měly zlaté a stříbrné perličky) a zapichujeme do polystyrenové desky, kde mohou zaschnout. Zároveň nám poslouží i jako vhodný servírovací prostředek. Hotová lízátka dáme do ledničky a můžeme servírovat. Všechny holčičky byly doslova nadšené. A mimochodem, už jste slyšeli o tom, že se dají vyrobit i ze surovin na čokoládové brownies?

Skořicové rolky

Upozorňuji, že tyhle skořicové rolky jsou návykové. Abyste neřekli, že jsem vás předem nevarovala. Obzvláště skvělé jsou ještě teplé.

skořicové rolky na plechu připravené k upečení
samozřejmě, že když potřebuji mít skořicové rolky na focení co nejkrásnější, tak se ty potvory rozjedou 🙂

Na kynuté těsto potřebujeme

900 g hladké mouky

450 ml mléka

2 balíčky sušeného droždí

90 g změklého másla

3 žloutky

3 lžíce krupicového cukru

špetku soli

K přípravě náplně potřebujeme

150 – 180 g másla

mletou skořici

krupicový cukr

Ve velké míse smísíme mouku, sušené droždí, na kousky pokrájené změklé máslo, žloutky, krupicový cukr a sůl. V rendlíku si ohřejeme mléko na takovou teplotu, abychom v něm příjemně udrželi malíček. Opatrně jej vlijeme do mísy k ostatním surovinám. Nelijte přímo na žloutky, abyste si je „nezdrcli“.

V první fázi smísím suroviny vařečkou, pak přichází na řadu poctivá ruční práce. Je to trochu dřina, ale to krásné těsto za to stojí. Bonusem Vám budou vypracované bicáky. Pokud máte robota s funkcí hnětení, tak si námahu ušetříte (ale zase ty bicepsy…). Těsto zapráším trochou mouky a dám přikryté utěrkou do tepla pěkně vykynout.

Mezitím si připravím náplň. Tu dělám spíše od oka, takže přesný poměr surovin ze mě nejspíše nevymámíte. Každopádně základem je rozpuštěné máslo, do kterého přidáváte krupicový cukr, dokud vám nevznikne kašovitá hmota. Skořici nechť každý dá dle vlastní chuti (ale tak jsou to skořicové rolky a čím víc skořice, tím víc adidas, že…).

Troubu rozehřeju na 180°C. Vykynuté těsto rozdělím na čtyři části a z každé postupně vyválím na pomoučeném válu tenkou placku. Tu potřu lehce zchladlou skořicovou náplní a zabalím jako roládu. Následně krájím na útvary lichoběžníkového profilu (prý, že mi ta geometrie v životě na nic nebude). Jednotlivé kousky pokladu na plech vyložený pečicím papírem a v užší části zlehka přimáčknu. Peču dozlatova.

Nutno podotknout, že normální rodině bude stačit tak poloviční, možná i třetinové množství ingrediencí. Já upekla dva plechy po cca. 27 rolkách. Aneb jedno varování nakonec. Nenoste je do práce. Nebo budete čelit velmi častým dotazům: „A kdy zase napečeš?“

A mimochodem, pokud vás neuspokojí skořicové rolky, pak vyzkoušejte čokoládové brownies, nebo jejich zeleninovou variantu, cuketové brownies.

Sypaný jablkový koláč

Recept na tenhle jablkový koláč přinesla kdysi maminka z práce pod názvem „manželské šplhnutí“. Nevím, do jaké míry si s ním šplhla u našeho taťky, ale u nás dětí tedy určitě ano.

Sypaný jablečný koláč s krustou ve skleněném pekáči

Jablkový koláč je na přípravu nesmírně jednoduchý a výsledek je neodolatelný.

Potřebujeme:

300 ml hrubé mouky

300 ml krupice

250 g cukru krupice

1 prášek do pečiva

1 kg jablek

125 g másla

Mouku, krupici, cukr a prášek do pečiva smícháme pečlivě v míse a rozdělíme na třetiny. Jablka oloupeme a nastrouháme nahrubo. Pekáč vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou. Obdobně lze použít i remoska. Zbytek másla si rozpustíme v rendlíku. Troubu si předehřejeme na 190° C.

Nasypeme první vrstvu suché směsi a uhladíme, poklademe polovinou nastrouhaných jablek. Lehce přitlačíme a posypeme další vrstvou směsi. Opět uhladíme, přitlačíme a přidáme druhou vrstvu jablek. Navrstvíme poslední várku suché směsi, stlačíme dlaní a pokapeme rozpuštěným máslem. Pečeme v troubě, dokud nebude povrch krásně zlatavý.

Koláč chutná úplně nejlépe ještě vlažný, podávaný s porcí poctivé domácí šlehačky. Pokud dáváte přednost čokoládě, vyzkoušejte úžasně vláčné brownies. A pro milovníky klasiky tu mám recept na ty nejlepší české buchty.

Italský chléb focaccia – pochoutka na letní podvečery

Znáte tu pohodičku, kdy je teplý letní podvečer, nalijete si sklenku vína a toužíte k tomu zakousnout něco lehkého a výtečného? Za mě a moje holčičky je ideální řešení rozmarýnová focaccia. A dcerkám vůbec nevadí, že ony ji mají bez té sklenky vína.

Výhodou je, že tento recept je neskutečně jednoduchý a pomineme-li hodinku nutnou na vykynutí těsta, tak i velmi rychlý.

Stačí mít po ruce následující ingredience:

1 kg hladké mouky

8 dl vody

2 pytlíky sušeného droždí

hrubozrnnou mořskou sůl

čerstvý nebo sušený rozmarýn

olivový olej (já používám zásadně Terra Creta, který je dle mého názoru na základě mnohaletého testování spousty druhů ten absolutně nejlepší)

Rozmarýn si nasekáme na drobnější kousky. V míse smícháme mouku, vlažnou vodu, rozmarýn a droždí. Pěkně propracujeme. Potom necháme tak hodinku odpočívat. Těsto rozdělím na dvě půlky, z každé vytvořím silnější placku, kterou roztáhnu po plechu vyloženém pečicím papírem. Potom prsty na povrchu vymačkám důlky. Hotové placky pokropím olivovým olejem a lehce posypu hrubozrnnou mořskou solí.

Potom s připravenými plackami hurá na deset až patnáct minut do trouby, kterou jsme si předehřáli na 240 °C. Focaccia je hotová, když je na povrchu pěkně zlatavá.

Následně stačí nechat trochu vychladnout, ale my ji milujeme ještě teplou.