Jihlavská ZOO

Již dříve jsem slyšela, že jihlavská ZOO je menší, ale velmi hezká. Proto, když se nám naskytla příležitost, stala se tato zoologická zahrada jedním z našich výletních cílů.

Jihlavská ZOO, plánek zoologické zahrady v Jihlavě, umístění jednotlivých zvířat
ZOO Jihlava není úplně rozlehlá, ale i tak tu najdete spoustu zvířat

Výhodou ZOO Jihlava oproti té pražské je, že okolo klecí obvykle nejsou keře, takže na zvířata dobře vidí i menší děti. Velmi se nám líbily jednotlivé specializované expozice, jako například pavilon gibonů, za kterými můžete vylézt na vyhlídku a pobavit se jejich kousky. Také tropický pavilon je opravdu hezky uspořádaný, dokonce je tu naaranžován i vrak malého letadla.

Co oceníte při návštěvě s dětmi, je několik hřišť, která jim zabrání začít se při prohlídce zvířátek nudit. A možnost krmení koz granulkami za pět korun z automatu přímo ve výběhu je také zajímavým zpestřením.

Jedna z mála věcí, v čem jihlavská ZOO pokulhává, je krmení vašich „zvířátek“. Moje děti dostaly chuť na krokety se smaženým sýrem. Oba produkty byly bohužel nevalné chuti, neboť, jak jsme se náhodně dozvěděly, když stejný pokrm reklamovala paní před námi, jsou vyráběny z mražených polotovarů. Na druhou stranu je potěšující, že se zde používají plastové kelímky s potisky zvířátek, které dostanete za vratnou zálohu. Následně je buď můžete vrátit, nebo si je nechat jako milý suvenýr.

Celkově se nám návštěva moc líbila a odvezly jsme si odsud spoustu pěkných zážitků. Za zmínku stojí i to, že alespoň u některých zvířat je tu myšleno i na nevidomé, kteří si mohou osahat například maketu tygří tlapy či jazyka, nebo nohu pelikána.

Tygr sumaterský, obrázek tygra, odlitek tlapy, jihlavská ZOO myslí i na nevidomé

Mimochodem, nedaleko ZOO Jihlava se také nachází Třebíč a její opati, rabíni a spousta zábavy pro děti.

Beroun s dětmi

Jedná se bezesporu o krásné město, které nabízí spoustu důvodů, proč ho navštívit. Já jsem Beroun s dětmi navštívila několikrát a vždy jsme tu našly nové způsoby, jak se zabavit. Chcete vědět, jaké? Tak se nato pojďme podívat.

Berounská radnice, náměstí v Berouně, budova se světlou fasádou, českou vlajkou a berounskou vlajkou
Radnice na náměstí

Krom toho, že je berounské náměstí půvabné, nachází se nedaleko něho Geopark Barrandien. Které dítě, a popravdě i dospělý, by netoužilo po zhlédnutí Cesty do pravěku po vlastním trilobitovi? Zde si můžete své sny splnit. Nejen, že se dozvíte mnoho zajímavého o nejrůznějších nerostech, ale pokud budete trochu šikovní, naleznete si i vlastní zkamenělinu, kterou si můžete odnést domů. Jako bonus jsou tu jednoduché, ale zábavné prvky pro děti. Za rodinné vstupné pohybující se kolem 20 Kč návštěva rozhodně stojí.

Geopark Barrandien, kovaná železná brána s trilobitem, Muzeum Českého krasu ve Středočeském kraji
Geopark Barrandien

A znáte pohádky o medvíďatech Kubovi, Matějovi a Vojtovi? Samozřejmě, tenhle Večerníček děti milují! Kubu a Matěje stále naleznete na berounské Městské hoře, kde se krom jiného nachází i hezké hřiště a stánek s občerstvením. Kdo ocení výhled do kraje a nevadí mu nějaký ten schod, určitě navštíví rád i místní rozhlednu.

Pohled na Městskou horu z berounského náměstí
Rozhledna na Městské hoře, kde mimo jiné najdete i pohádkové médi.

Procházka podél Berounky skýtá mnoho půvabných výhledů. Komu se nechce vydat po cyklostezce například až ke koním, může se zastavit na hřišti ve tvaru pirátské lodi, nebo zavítat na dopravní hřiště, které se nachází hned vedle kempu se stánkem s občerstvením a toaletami. Výhodou je i přítomnost houpaček, kolotoče a prolézaček.

Hřiště ve tvaru pirátské lodi na břehu Berounky. Jak si užít Beroun s dětmi.
Hřiště ve tvaru pirátské lodi na břehu Berounky

Pokud tedy plánujete výlet do Berouna a obáváte se, že by to vaše děti nudilo, tak tyto obavy jsou zcela liché. Vždy narazíte na nějaké prvky, kde se děti vyřádí dosyta.

Záchranářská ulička

Autem jezdím opravdu hodně. Strávím denně za volantem klidně dvě hodiny a najedu minimálně 100 kilometrů. Jezdím po městě i dálnici. A pořád znovu si všímám, že záchranářská ulička je věc, kterou mnoho řidičů stále neumí vytvářet.

Vím, že se pravidla nedávno měnila, ale jsou v podstatě jednoduchá. Stačí dát před sebe na volantu pravou ruku. Ulička se tvoří mezi pruhy tam, kde je na ruce mezera mezi palcem a ostatními prsty. Tedy levý pruh zcela vlevo a ostatní pruhy co nejvíce vpravo.

Začněte ji tvořit, jakmile přijíždíte do kolony a nechejte si dostatečný odstup od vozidla před vámi, aby vznikl prostor pro případné manévrování. Prostor mezi pruhy by měl být minimálně 3 metry široký. A prosím vás, nevyužívejte vytvořenou uličku pro vlastní prospěch. Zaprvé je vám za to hrozí pokuta a za druhé je bezohledné a můžete ohrozit případnou záchrannou akci.

Všichni chceme bezpečně dojet na místo a v pořádku se zase vrátit domů. Udělejme pro sebe tedy prosím aspoň toto.  Myslete na tahle pravidla, až se vydáte na některý z výletů dle tipů na tomto blogu.

To je Pecka!

Zdalipak víte, jak vznikl hrad Pecka? Existuje více pověstí. Jedna z nich praví, že stará baba záviděla krásné panně její půvab a mládí, a proto po ní hodila ohlodanou kost. V místě, kam tato dopadla, vyrostl hrad Kost. Panna si to ovšem nedala líbit a po babě plivla pecku. A v místě dopadu od té doby stojí naše Pecka. BTW, Panna a Baba dodnes tvoří zříceninu Trosky.

zřícenína hradu Pecka, kamenné hradby, vstup do hradu Pecka,
Vstup do hradu Pecka

Nejspíše nejvýznamnějším majitelem dnes již z větší části zříceniny, byl cestovatel a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Jeden ze 27 českých pánů, kteří neslavně skonali při popravě na Staroměstském náměstí.

Původně gotický hrad byl postupně přestavěn v renesanční zámek, který ovšem později vyhořel a začal silně chátrat. Nyní je zčásti opraven a nabízí dvě prohlídkové trasy. Trasa A je dostatečně zajímavá a zároveň krátká tak, že si ji užijí i vaše malé děti.

nádvoří hradu Pecka, produkce kejklířů, zřícenína hradu, kamenné zdi, částečně zataženo
Nádvoří s připravovanou produkcí kejklířů

Jelikož každý hrad musí mít nějakou tu záhadu, tak ani Pecka nezůstává pozadu. Zajímavostí je tu záhadná hradní studna, která ve finále možná nikdy nebyla studnou, nýbrž tajnou chodbou.  

Z hradu je krásný výhled na stejnojmenný městys rozkládající se pod ním, který minimálně v turistické sezoně nabízí příležitost k občerstvení.

A jestli v okolí zatoužíte po troše té lázeňské pohody, nezapomeňte navštívit i Lázně Bělohrad.

truhla na přenášení opilců z hospody na hradě Pecka, proutěná truhla s nosítky
Truhla na přenášení opilců z hospody

Lázně Bělohrad

Malebné podkrkonošské městečko Lázně Bělohrad proslulo především svými slatinnými lázněmi, ale určitě stojí za návštěvu i z mnoha dalších důvodů. Někteří z vás si ho mohou vybavit jako rodiště K.V. Raise, jehož Zapadlé vlastence patrně pamatujete z povinné četby.

Lázně Bělohrad, areál lázní, vysoká borovice, kašna uprostřed, spojovací můstek
Areál lázní

V Lázních Bělohrad se nachází několik parků, z nichž nejrozsáhlejší je lázeňský park Bažantnice. Ten se obvykle koncem června promění ve strašidelnou Bažantnici plnou pohádkových bytostí i příšer. Budete je potkávat po celou cestu vedoucí až ke kostelíku na Byšičkách, jenž je znám díky Svatební košili Karla Jaromíra Erbena.

Kdo má rád sportovní vyžití, tomu přijde vhod 18jamkové minigolfové hřiště za lázeňským hotelem Anna Marie, či blízké tenisové kurty. Pokud preferujete procházky, doporučuji návštěvu rybníku Pardoubek, zvaného místními Parďas. Okolo něho vznikla stezka lemovaná dřevěnými sochami ďasů, vodníků, čertů, vodních panen a různých živočichů, jejíž součástí jsou i tři hřiště pro děti. Pokud hledáte více povyražení v okolí, pak navštivte také Trosky a hrad Pecka.

Lázně Bělohrad možná nepatří k nejvýznamnějším turistickým cílům. Rozhodně se však jedná o půvabné městečko, jehož návštěva pohladí po duši.

Památník Karla Václava Raise. Světlá budova s antickými sloupy, velkými okny a zelenou střechou uprostřed parku

Znojmo – město andělů

Jestli mne za poslední dobu nějaké místo naprosto nadchnulo, pak je to Znojmo. Několikrát jsem kolem něho služebně projížděla, ale až letos jsem měla možnost jej také blíže poznat.

Je to nádherné město prodchnuté pozitivní energií. Dělala jsem si legraci, že nikoliv Los Angeles, ale Znojmo je město andělů. A pak jsem jednoho uviděla sedět na zídce v Jámě, jak se jmenuje místní malebný shluk domků. Výhled si nejlépe vychutnáte od hradu, součástí jehož areálu je i známá znojemská rotunda. Nebo pak z druhé strany od kostela svatého Mikuláše.

Znojmo - kostel svatého Mikuláše, světlý kostel s červenou střechou a věží, vstupní portál

Celé centrum je neskutečně malebné. Rozhled z radniční věže stojí za ne zrovna jednoduchý výstup. K dispozici je i dostatek útulných kavárniček, kde dobijete energii. Město má dobře promyšlený systém značených tras, takže doporučuji zastavit se v informačním centru pro letáky.

Pokud chcete ve Znojmě nabýt i netradiční kulinářskou zkušenost, navrhuji indickou a nepálskou restauraci Om. Polední menu je za více než příznivou cenu a mne nejvíce zaujala možnost objednat si mix jednotlivých jídel, takže jsem ochutnala tři pokrmy najednou.

A milovníci vína rozhodně nemohou vynechat návštěvu Louckého kláštera, kde sídlí prodejna Znovínu.

Chcete-li objevovat krásy zemí českých i moravských, Znojmo by nemělo chybět na vašem seznamu cílů. Například společně s Třebíčí, Berounem, nebo Louny (kde mimochodem můžete porovnat oba mikulášské chrámy).