Jin a Jang. Mužský a ženský princip. Protiklady, ale zároveň doplnění. Potřeba jejich rovnováhy. Není to o tom, že by každý z nás měl v sobě jen mužskou, nebo ženskou energii. Vždy jedna převažuje, ale v určité míře fungujeme v obou.
V poslední době u sebe bojuji s jejich nevyvážeností. Ačkoli žena, pracuji více s mužskou energií, ve které trávím většinu času. Náročná práce, postarat se sama o dvě děti, zabezpečit nás, být vždy ta silná, která vše vyřeší a postará se. Do ženské energie se mohu přesunout jen na krátkou chvíli, kdy jsou povinnosti splněny a já se věnuji plně dětem. Mohu být tou laskavou maminkou, která objímá, hladí, naslouchá.
Aby mohla být žena v klidu ve své energii, potřebuje k tomu mít pocit jistoty a bezpečí. Pak se uchýlí pokojně do své ženské stránky a může její pozitiva vyzařovat i navenek.
Mnoho žen je dnes ale postaveno do pozice, kdy musí projevovat sílu, odhodlání, vytrvalost, bojovnost. Samy se musí zajistit a postarat se o své bezpečí a bezpečí své rodiny. Přitom skoro každá z nás touží být občas tou princeznou, o kterou se někdo na chvíli postará, sejme z jejích beder tíži, která na nich spočívá a dovolí jí uvelebit nerušeně v pohodlí a bezpečí svého útulného nitra.
Často to ale nejsou jen okolní podmínky a společenský tlak, který nás směřuje spíše do mužské energie. Mnohdy do ní zamíříme samy, protože se za ni můžeme schovat. Otázkou je, do jaké míry nám to prospívá, jak je to pro nás přirozené a jak nás to ovlivní z dlouhodobého hlediska, pokud vědomě potlačujeme svou ženskou stránku.
Ideální by bylo najít si vždy cestu, jak docílit rovnováhy mezi oběma energiemi, nemuset se bát uchýlit se ke své přirozenosti a najít sílu a spokojenost ve své ženské části.
