Kefírové lívance

Tyhle kefírové lívance mám spojené s dětstvím a létem. Úplně nejlépe totiž chutnají s čerstvými borůvkami. Obzvláště, když je konzumujete o prázdninách na dvorku chaloupky, pěkně na venkovském vzduchu. Po zbytek roku jsme si je dávali alespoň s borůvkovým kompotem, kterým mě vždy obdarovávala moje kmotřička.

kefírové lívance se šlehačkou, višňovou marmeládou a skořicovým cukrem na bílém talíři na dřevěném podkladu

Jelikož borůvková sezona je dávno za námi a kmotřička není dávno mezi námi, museli jsme se tentokrát spokojit s variantou za použití višňové marmelády. A popravdě, nebylo to vůbec špatné. Výhodou těchto lívanců je, že jsou díky kefíru krásně lehoučké.

Na přípravu potřebujeme

500 ml kefíru

1 vejce

1 čajovou lžičku jedlé sody

špetku soli

1 – 2 čajové lžičky cukru

přibližně 12 plných polévkových lžic polohrubé mouky

V míse smícháme kefír a vejce, přidáme sodu, sůl a cukr a zamícháme. Pak po lžicích přidáváme mouku a důkladně promícháváme metličkou, aby se netvořily hrudky. Množství mouky přidávám obvykle od oka, dokud nevznikne středně řídké těsto.

Lívance smažím krátce nasucho na dobře rozpálené pánvi. Z lívanečníku by samozřejmě měly všechny hezky stejnorodý tvar. Ale jelikož jím nedisponuji, musíme si vystačit s mými šišatými výtvory tvořenými na běžné pánvičce. Ostatně, na chuti jim to nijak neubírá.

Tentokrát jsem je nazdobila višňovou marmeládou, na ni dala šlehačku a posypala třtinovým skořicovým cukrem. Co vám budu povídat, tak tak jsem je stihla vyfotit, než se po nich zaprášilo.

Tak je určitě vyzkoušejte taky. A nezapomeňte si uložit recept na léto a ochutnat borůvkovou variantu. Budu taky ráda za vaše komentáře, jaké variace jste otestovali vy, a která se vám osvědčila nejlépe. No, a jestli nemáte chuť zrovna na kefírové lívance, tak si dejte vafle, nebo poctivé domácí české buchty.

Thajská polévka – skvělý pomocník při nachlazení

Miluji podzim. Období burčáku, barevného listí, hřejivých kašmírových svetrů, dýňové polévky a kaštanů. A taky nejrůznějších rýmiček. Proto konečně přidávám recept na thajskou polévku, která je nejen chutná, ale také zahřeje a pomůže vyhnat případné breberky. Chuťově obdobné je také krůtí kari.

thajská polévka s kokosovým mlékem, nudlemi, červeným kari, v bílé misce s limetkou na bílém pozadí

Příprava je úplně jednoduchá a ingredience snadno seženete. Můžete si připravit jemnější verzi, nebo ji trochu přiostřit tak, jak to mám ráda já.

Na přípravu si uchystáme

kokosový olej

zázvor

česnek

vývar z bujónu cca. ½ litru

červenou kari pastu

kokosové mléko 1 plechovka

široké rýžové nudle

sušený koriandr

limetku

drcené chilli papričky pro milovníky pálivého

červená kari pasta, kokosové mléko, koriandr, česnek, zázvor a nudle

Zázvor a česnek nakrájíme opravdu nadrobno a na kokosovém oleji je necháme rozvonět. Poté přidáme lžíci červené kari pasty a ještě chvíli restujeme. Zalijeme trochou vývaru a následně rozmícháme plechovku kokosového mléka. Jelikož já to mám ráda pálivé, přidávám v této fázi drcené chilli papričky. Přilijeme zbytek vývaru, chvíli povaříme a přisypeme sušený koriandr dle chuti. Ještě chvíli vaříme, následně vypneme sporák a necháváme pod pokličkou „dojít“, aby se všechny chutě spojily a zvýraznily.

Po zhruba půlhodinovém odpočinku pod pokličkou je čas přivést polévku ještě jednou k varu a přidat do ní široké rýžové nudle. Mohu vřele doporučit, abyste si nudle před přidáním do polévky nalámali, protože to výrazně usnadní následnou konzumaci 😉 Nudle změknou poměrně rychle, a to je čas stáhnout celou polévku ze sporáku a zakápnout ji několika kapkami limetkové šťávy pro doladění.

Já polévku připravuji poměrně hutnou a podávám ji často místo hlavního jídla. Osvědčila se mi v první fázi, kdy na mě tak zvaně „něco lezlo“. Díky kombinaci česneku, zázvoru a chilli papriček to breberky vzdaly hned v počátku.

Dýňová polévka s kořenovou zeleninou

Dýňovou polévku prostě miluji. Spojenou ji mám především s podzimem, kdy k večeři krásně prohřeje a její nádherná oranžová barva vám prozáří den. A jelikož se nám srpen chýlí ke konci, je na čase podělit se o recept. Protože tahle dýňová polévka s kořenovou zeleninou rozhodně stojí za ochutnání.

dýňová polévka s kořenovou zeleninou a kuličkami v černém talíři na pruhovaném černobílém pozadí

Vyzkoušela jsem hodně variant, ale mou nejoblíbenější se stala tato verze s kořenovou zeleninou.

Na recept si připravíme

1 ks dýně hokkaido

4 ks menší, nebo 2 ks větší mrkve

2 ks menší, nebo 1 ks větší kořenové petržele

1 kostka hovězího bujonu nebo 1 l hovězího vývaru

1 smetana ke šlehání

Postup je velice jednoduchý. Nakrájíme na kousky dýni hokkaido, kterou není potřeba loupat. Kdo nechce vyhazovat jadérka, může si je usušit a příště jimi polévku třeba na ozdobu posypat. Dále si nakrájíme na kostičky mrkev a petržel. Dáme vařit do konvice cca. 1 litr vody.

V hrnci rozpustíme trochu másla a přidáme petržel s mrkví. Zlehka orestujeme a přidáme dýni. Následně rozdrobíme kostku bujonu a zalijeme vroucí vodou, kterou jsme si předtím připravili v konvici.

Necháme vařit do změknutí (mrkvi a petrželi to trvá déle, než dýni) a poté rozmixujeme ponorným mixérem vhodným pro horké pokrmy. Následně vmícháme smetanu ke šlehání a případně dochutíme.

Dýňová polévka se zjemní přidanou smetanou

Se starší dcerkou polévku konzumujeme nejraději s kuličkami do polévky, které seženete v každém obchodě. Dýňová polévka ale chutná skvěle bez jakéhokoli doplňování.

Jestli patříte mezi milovníky dýně na všechny způsoby jako já, pak vás zajisté uspokojí také pečená máslová dýně s masovými kuličkami.

Krůtí kari s kokosovým mlékem

Máte chuť vyzkoušet thajskou kuchyni? V tom případě tu pro vás mám jednoduchý recept na krůtí kari s kokosovým mlékem. Suroviny, které budeme používat, se dají snadno sehnat (já kupuji v Albertu), takže nečekejte žádnou zákeřnost. Navíc z velmi podobného základu vychází i recept na úžasnou thajskou nudlovou polévku, kterou si vařím vždy v zimě, kdykoli se o mě začne pokoušet nachlazení.

Krůtí kari s kokosovým mlékem, thajská kuchyně, kari na pánvi s dřevěným pozadím

Takže co si připravíme?

2 krůtí prsní řízky

červenou kari pastu

3 cm velký kousek zázvoru

koriandr – sušené listy (koření v sáčku)

2-3 stroužky česneku dle velikosti

kokosové mléko v plechovce

0,2 litru vývaru z kostky

pár kapek šťávy z limetky

kokosový olej

drcené pálivé papričky (nemusí být)

Nejprve si nakrájíme krůtí řízky na malé kousky, které orestujeme na pánvi na kokosovém oleji (ale může být samozřejmě i obyčejný, například slunečnicový olej). Poté přidáme 2-3 lžičky červené kari pasty. Následují 2-3 propasírované stroužky česneku a velmi najemno nasekaný zázvor. Vše chvíli necháme na mírném plameni, aby se česnek a zázvor rozvoněly.

Následně zalijeme kokosovým mlékem z plechovky a přidáme vývar z kostky. Kokosové mléko může být v konzervě zatuhlé. Toho se nebojte a přidejte tekutou i pevnou část. Ta pevná rychle teplem povolí, jen musíte poctivěji míchat. Důkladně promícháme a pomalu necháváme probublávat, aby se tekutina mírně odpařila. Doplníme sušeným koriandrem dle chuti a doladíme několika kapkami limetkové šťávy (nezkazíte nic ani citronovou, pokud není limetka momentálně po ruce).

Jelikož já to mám ráda opravdu ostré, přidala jsem drcené pálivé papričky, které celému jídlu dodaly pořádný říz. Pokud máte možnost, nechte hotovou omáčku tak hodinu odstát, aby se všechny chuti perfektně propojily. Počítejte s tím, že omáčka zůstává hodně tekutá, ale to ničemu nevadí. Servírujeme nejlépe s rýží.

Cuketové brownies

V sezóně, kdy se urodí spousta cuket a už nevíte, co s nimi, se hodí každý recept. Po všech těch grilovaných, pečených a vařených variantách je čas na úpravu nasladko.

cuketové brownies s čokoládovou polevou na bílém talíři s vidličkou na černém pozadí

Na brownies budeme potřebovat

2 šálky oloupané nastrouhané cukety (odpovídá zhruba jedné větší, či dvěma až třem menším)

¾ šálku kakaového prášku

2 šálky polohrubé mouky

1 a ½ čajové lžičky jedlé sody

½ šálku slunečnicového oleje

voda dle potřeby

1 čajová lžička soli

1 a ½ šálku cukru krupice

2 čajové lžičky vanilkového aroma nebo extraktu (může a nemusí být)

polotučné mléko, polohrubá mouka, cukr krupice, máslo, jedlá soda, holandské kakao, cuketa, slunečnicový olej, vanilkové aroma

Na polevu si připravíme

¼ šálku mléka

¼ šálku rozpuštěného másla

2 šálky cukru moučky

3 lžíce kakaového prášku (já dávám vrchovaté, mám ráda hodně kakaa)

špetku soli

čajovou lžičku vanilkového aroma nebo extraktu (může a nemusí být)

A jak na to? Oloupu cukety, velkou podélně rozkrojím a zbavím jadérek, malé mohu nechat tak, jak jsou. Nastrouhám najemno. Troubu předehřeji na 180°C.

V jedné míse smíchám suché suroviny, tj. polohrubou mouku, sůl, jedlou sodu a kakaový prášek, ve druhé pak olej, vanilkové aroma a cukr krupici. Důkladně promíchám. Do mísy s olejem přidám nastrouhanou cuketu a vzniklou směs přidám k suchým ingrediencím.

Řádně promíchám, dokud se vše nespojí v těsto. Nechám odstát, aby se mohly suroviny spojit. Já měla tentokrát opravdu malé cuketky, takže jsem musela přidat ještě asi půl hrnku vody. Pokud máte hodně vlhkou cuketu, voda nebude potřeba. Těsto má mít hutnou, ale stále mírně tekutou konzistenci.

těsto na cuketové brownies nalité na plechu vyloženém pečicím papírem

Směs naliju na menší plech vyložený pečicím papírem a nechám péct. Kontroluji špejlí, která by neměla být suchá, těsto by se stále mělo trochu lepit. Dobu pečení odhaduji na 15 – 20 minut dle vrstvy těsta.

Mezitím si připravíme polevu, která dává těmto brownies tu správnou přidanou hodnotu. Stačí rozpustit máslo, přidat mléko, špetku soli a poté postupně přidávat moučkový cukr a kakao, které opatrně promíchávám metličkou, aby vznikla krásně hladká poleva. Kdo chce, může přidat trochu vanilkového extraktu, nebo aromatu. Mně už stačil v těstě, a proto jsem ho do polevy nepřidávala.

Až poleva trochu ztuhne (pevná nebude nikdy), můžete podávat. Připravte se, že je to dezert, k jehož konzumaci bude určitě potřeba vidlička. A pokud máte strach experimentovat, nebo zrovna nemáte přebytek cukety, vyzkoušejte klasické čokoládové brownies. Jsou také božské.

Suším bylinky

Zrovna jsem natrhala čerstvé bylinky na zahradě a pustila se do jejich sušení. Krásně provoněly celý dům. Mám tu rozmarýnu do italské focaccii, kterou naleznete v sekci Recepty. Je to jednoduché jídlo, které si rády s dcerkami dáváme o letních podvečerech.

Dále suším tymián a šalvěj. Ty používám do domácí paštiky. Šalvěj je skvělá i proti bolení v krku. Má dost výraznou chuť, proto když z ní připravuji čaj, kombinuji ji s mátou tak půl na půl. Někdy dám máty i víc.

Rozhodně doporučuji, pokud máte příležitost, určitě si svoje bylinky pěstujte. Najdou široké uplatnění v receptech, zelené lékárně i při kosmetickém využití.

Italský chléb focaccia – pochoutka na letní podvečery

Znáte tu pohodičku, kdy je teplý letní podvečer, nalijete si sklenku vína a toužíte k tomu zakousnout něco lehkého a výtečného? Za mě a moje holčičky je ideální řešení rozmarýnová focaccia. A dcerkám vůbec nevadí, že ony ji mají bez té sklenky vína.

Výhodou je, že tento recept je neskutečně jednoduchý a pomineme-li hodinku nutnou na vykynutí těsta, tak i velmi rychlý.

Stačí mít po ruce následující ingredience:

1 kg hladké mouky

8 dl vody

2 pytlíky sušeného droždí

hrubozrnnou mořskou sůl

čerstvý nebo sušený rozmarýn

olivový olej (já používám zásadně Terra Creta, který je dle mého názoru na základě mnohaletého testování spousty druhů ten absolutně nejlepší)

Rozmarýn si nasekáme na drobnější kousky. V míse smícháme mouku, vlažnou vodu, rozmarýn a droždí. Pěkně propracujeme. Potom necháme tak hodinku odpočívat. Těsto rozdělím na dvě půlky, z každé vytvořím silnější placku, kterou roztáhnu po plechu vyloženém pečicím papírem. Potom prsty na povrchu vymačkám důlky. Hotové placky pokropím olivovým olejem a lehce posypu hrubozrnnou mořskou solí.

Potom s připravenými plackami hurá na deset až patnáct minut do trouby, kterou jsme si předehřáli na 240 °C. Focaccia je hotová, když je na povrchu pěkně zlatavá.

Následně stačí nechat trochu vychladnout, ale my ji milujeme ještě teplou.