Nejlepší české buchty

České buchty jsou prostě klasika. Copak měl Honza v ranečku brownies (o cuketových ani nemluvě), nebo skořicové rolky? Kdepak, byly to kynuté buchty, s láskou pečené jeho mámou. A se stejnou láskou je peču i svým dětem. Jsou pro mě symbolem rodinné pohody, protože vždycky krásně provoní celý dům a všechny se sejdeme u jednoho pekáče, jen co je vyndám z trouby. Jejich pečení není žádný kumšt, jen to chce používat poctivé suroviny a nic neuspěchat.

čerstvě upečené české buchty fantasticky voní a ještě lépe chutnají

Na české buchty budete potřebovat:

 500 g hladké mouky

kostku droždí nebo sáček sušeného droždí

300 ml mléka

50 g cukru krupice

špetku soli

1 žloutek

60 g rozpuštěného másla do těsta + zhruba stejné množství na vymazání pekáčku

Dále záleží na vás, jakou zvolíte náplň. Já mám nejraději povidlové, takže si uchystám ještě sklenici povidel a rum.

Pokud použijete čerstvé droždí, je nutno začít kváskem. Ten si klasicky připravíte ze 100 ml mléka (použijeme ho již z celkového množství 300 ml) ohřátého na tělesnou teplotu – což já testuji ponořením (samozřejmě umytého) malíčku do mléka. Když v něm malíček pohodlně udržím, je teplota akorát. Do takto ohřátého mléka přidám lžíci cukru krupice a rozdrobené droždí. Jakmile se začnou dělat bublinky, je náš kvásek připraven k použití.

Jestliže máte droždí sušené, pak je postup jednodušší, protože jej stačí přidat jen do mísy k ostatním surovinám.

Do velké mísy přidáme mouku, špetku soli, cukr krupici, zchladlé rozpuštěné máslo a žloutek. Dále přidáme sušené droždí nebo vzešlý kvásek a postupně přidáváme zbylé mléko. Já si nejprve suroviny spojím nahrubo vařečkou, ale pak následuje pěkně poctivá ruční práce. S těstem se pěkně pomazlím a pečlivě ho ručně propracuji, aby bylo krásně vláčné a důkladně propojené. Následně jej zapráším moukou a přikryté čistou utěrkou ho nechám na teplém místě asi hodinku pořádně nakynout.

V mezičase smíchám v misce povidla a rum dle chuti, abych si připravila náplň. Jelikož jinak bych to měla příliš snadné, tak já a starší dítě milujeme právě tuto povidlovou náplň. Mladší dítě touží po makové. Ovšem její starší sestra má na mák alergii, takže ho doma nevedu. Tudíž jsme kompromisně skončily na části buchet s jahodovou marmeládou.

Troubu si předehřeju na 180 °C. Ideální je vymazat pekáč máslem a do nahřívané trouby jej dát rozpustit. Jestli na to stejně jako já tentokrát zapomenete, čeká vás další várka rozehřívání másla na pánvičce a následné potírání buchet na pekáči mašlovačkou.

Nakynulé těsto rozválím na válu zhruba do obdélníkového tvaru a rozdělím umělohmotným nožem (bo vál mám skládací silikonový a nechci si ho proříznout) na přibližně 20 čtverečků. Ty pokladu připravenou náplní.

české buchty můžete plnit nejen povidly, ale i marmeládou

Pak z nich ubalím jakési „knedlíky“ a jednu za druhou máčím horní stranou v másle, které se mi mezitím v pekáčku rozpustilo a následně je kladu spodní stranou (tj. tou, kde mám spoje po zabalení náplně do těsta) dolů pěkně vedle sebe. Pokud jste si pekáč jen vymastili a máslo si v něm nerozpustili, je potřeba si ho trochu rozehřát bokem a potřít ručně.

Buchty upeču pěkně do zlatova a následně je ještě horké zastříknu trochou horké vody s rumem. To je pro mě vždycky trochu bojovka, protože buchty kropím po malinkých částech čajovou lžičkou a modlím se, abych je nepřemokřila. Už jsem zvažovala, že ideálním řešením by byl nějaký šikovný rozprašovač, kterým bych horké buchty zkropila rovnoměrně a přitom jen zlehka. Uvidíme, zda se časem k takové vychytávce dopracuji. Nakonec buchty pocukruji trochou moučkového cukru a už svolávám mláďata na tu dobrotu.

Co k tomu říci na závěr? České buchty jsou pro mě symbolem domácí pohody. Každý si je může připravit s náplní dle vlastního vkusu. Jen vás snažně prosím, nepokoušejte se například máslo nahradit v receptu nějakou náhražkou typu Hery apod. To se na to pečení raději vykašlete. Vážně. Poctivé suroviny se v tomto případě mnohonásobně vyplatí. A láska, kterou věnujete přípravě buchet, se v nich projeví.

Jahody v čokoládě

Na jahody v čokoládě mám krásné vzpomínky z dětství. Když jsme měli s bratrem narozeniny, nebo hezké vysvědčení, brával nás taťka za odměnu do Ambiente na skvělou večeři. Někdy se k nám připojila i naše milovaná babička, což dávalo celému večeru ještě větší přidanou hodnotu. A naším nejoblíbenějším dezertem bylo ovocné fondue – což obnášelo ovoce nakrájené na kousky, které jsme si máčeli v čokoládě.

Miska s jahodami, jahoda na vidličce máčená v bílé čokoládě

Jelikož mi toto jídlo připomíná nádherné chvíle, začala jsem ho připravovat i svým dětem a nezapomněla jsem jim k tomu vyprávět také příběh o tom, kde a proč jsem si tuto dobrotu zamilovala. No, a vy už povídání znáte taky, takže je čas na recept.

Na jahody v čokoládě potřebujeme:

čerstvé jahody, nejlépe ze zahrádky

200 g bílé čokolády (nebo vaší oblíbené)

2-3 čajové lžičky kokosového oleje (který se dá nahradit trochou slunečnicového)

Čokoládu rozlámeme na menší kousky, přidáme olej a postupně rozehříváme v mikrovlnné troubě. Je lepší zvolit nižší stupeň a nezapomínat čokoládu průběžně promíchávat. Osobně se mi nejvíce osvědčila FinCarré z Lidlu, která vždycky dopadne skvěle. Jednou jsem zkusila čokoládu poměrně známé české značky a výsledek byl takový, že plasticky páchnoucí připečená hmota letěla do koše a já letěla pro svou osvědčenou čokoládu. Přitom postup jsem měla stejný, jako vždy. Čokoládu FinCarré ostatně používám i na cake pops, nebo ve variantě na vaření do čokoládových brownies.

kostičky bílé čokolády v misce s kokosovým olejem připravené na rozpuštění v mikrovlnné troubě

Jahůdky si omyjeme, větší nakrájíme klidně na čtvrtiny, u menších stačí přepůlit. Z osobní zkušenosti doporučuji rozdělit čokoládu i jahody do misek podle počtu strávníků. V opačném případě se může stát, že se na pochoutku vrhnou lačná mláďata a maminka tak akorát ostrouhá…

misky s jahodami a misky s rozpuštěnou bílou čokoládou připravené na ovocné fondue, jahody v čokoládě

Pak už stačí napichovat jahody na vidličku, máčet je v čokoládě a vychutnat si pohodičku. Samozřejmě to funguje i s jinými druhy ovoce, jako například s banánem, hroznovým vínem, nebo ananasem. Fantazii a mlsným jazýčkům se meze nekladou. Hlavně, když si to užijete. Protože není nad to, občas se trochu rozmazlovat.

21 denní výzva pro lepší já

Říká se, že pokud nějakou věc praktikujeme 21 dní, stane se z ní zvyk. A jelikož zvyk je železná košile, stane se to, co jsme si za tuto dobu osvojili, naší novou součástí. Připravila jsem pro vás proto 21 denní výzvu pro vaše lepší já.

Obsahuje 10 bodů. Můžete po dobu 21 dní aplikovat všechny, nebo se zaměřit na ty oblasti, kde cítíte potřebu zlepšení. Tak jdeme na to?

21 denní výzva pro vaše lepší já, barevná pírka v pozadí, pastelová pírka

1) Přestaňte prokrastinovat.


Už naši předci říkali: „Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek.“ Pokud vám to pomůže, sepište si seznam věcí (tzv. to do list), které potřebujete udělat a přiřaďte jim prioritu od 1 do 3. Začněte s nejvyšší prioritou a postupně se propracovávejte k ostatním záležitostem. Jakmile máte splněno, odškrtněte si položku ze seznamu. Vizuální vnímání zvýší vaši motivaci.

Mimochodem, víte, co si na svůj „to do list” píše růžový panter?

  • To do
  • To do
  • To do, to do, to do,
  • To do, to doooooo…

2) Dávejte svým blízkým najevo, že je máte rádi.

Víc je objímejte, Řekněte jim to. Připravte pro ně drobné překvapení. Zavolejte jim. Nechte jim hezký vzkaz na ledničce, nebo jim během dne pošlete SMSku. Uvařte jim oblíbené jídlo. Pochvalte je. Každý z nás si najde ten nejlepší způsob, jak své city projevit.

3) Aktivně naslouchejte.

Když vám někdo něco říká, vnímejte jeho sdělení svou celou bytostí. Poslouchejte nejen ušima, ale zaměřte se i na nonverbální komunikaci. Nepřerušujte a vyslechněte si celý projev. Buďte přítomni nejen tělem, ale i duší. Neposlouchejte jen na půl ucha, ale věnujte svému protějšku plnou pozornost.

4) Nestěžujte si.

„Teda, tady je zase nepořádek.“ „Dneska jsem tak unavená.“ „Ta dnešní porada byla tak nudná.“ Poznáváte se v tom? Také máte potřebu si neustále na něco stěžovat?  Bohužel si tím obvykle nepomůžete a naopak ještě zhoršíte svoje rozpoložení. Takže, zkuste si nepostěžovat za 21 dní ani jednou. Schválně.

5) Stanovte si rozpočet a dodržujte ho.

Sepište si všechny výdaje, které během měsíce máte. Rozdělte si je na nezbytné a zbytné. Nepodvádějte a buďte k sobě opravdu upřímní. Vážně potřebujete utrácet za všechny ty věci? Nešlo by některé výdaje optimalizovat, například úpravou telefonního tarifu? Najdete prostor něco si každý měsíc ušetřit? A na co byste si rádi uspořili? Sepište si měsíční rozpočet a poctivě ho dodržujte. Možná vás překvapí, za co jste dosud zbytečně vyhazovali peníze a na konci měsíce budete potěšeni několika stovkami navíc, které byste bez striktního dodržování rozpočtu rozfofrovali.

Což ovšem neznamená, že byste se neměli aspoň trochu rozmazlovat. Bez velkého rozpočtu to jde třeba těmito 5 způsoby.

6) Vyhýbejte se negativitě.

Nalaďte se pozitivně. Berte život z té lepší stránky. Když se přistihnete při negativní myšlence, co nejdříve ji zapuďte a obraťte svou mysl jiným směrem.

7) Vystupte ze své komfortní zóny.

Já vím, že se s tím už opakuji. Ale prostě je to tak. Dokud neotestujete své limity a nevydáte se za hranice své komfortní zóny, často se nikam neposunete.  Zkuste každý den najít jednu drobnost, kterou uděláte jinak. Půjdete domů z práce jinou cestou. Uvaříte jídlo podle nového receptu. Pustíte si Mozarta, ačkoli jste zarytí fanda Rammsteinu. Promluvíte si se šéfem o zvýšení svého platu. Možností je milion.

8) Buďte tolerantní.

Přestaňte soudit okolí, aniž byste znali pozadí událostí. Každý z nás někdy udělal něco, co nebylo zrovna morální či etické. Jsme jenom lidé a děláme chyby. Nesledujte bulvár, který se snaží na každého vyhrabat špínu, a spíše hledejte v lidech to lepší.

9) Buďte laskaví.

Občas stačí jen milý úsměv. Slušně pozdravit. Udělat drobné nezištné gesto pro cizího člověka. Složte někomu kompliment. A nezapomeňte ho složit také sobě, protože i to je projev laskavosti vůči sobě samému.

10) Buďte zvídaví.

Možná si najdete nového koníčka. Vždycky jste se chtěli naučit nový jazyk? Pořiďte si slovník a každý den se naučte 10 slovíček, nebo si najděte online kurz. Obdivovali jste, jak vaše babička háčkuje? Tak směle do toho, návodů je na internetu milion. Cokoli vás kdy zajímalo, najděte si na to teď čas. Stačí po malinkých kouscích a uvidíte, jaké vzrušení při objevování zažijete.

Tak co, troufnete si zaměřit se v následujích 21 dnech na všech 10 bodů najednou, nebo do toho půjdete postupně? Nezapomeňte dát vědět, jak to šlo a co vše se u vás po této výzvě změnilo.

Lak na nehty 183 DAYS Flamingo

A je to tu zase 🙂 . Přináším další recenzi na lak na nehty. Myslím si totiž, že osobní zkušenost je k nezaplacení. Lak na nehty Essence Legally Pink, o kterém jsem tu psala, měl šťavnatě růžovou a velmi sytou barvu. Teď jsem se pro změnu rozhodla pro nude variantu ve světle růžové.

Světle růžový lak na nehty s obsahem třpytek

Hledala jsem opravdu jemnou barvu a svým odstínem i cenou mne zaujal lak 183 DAYS by trend IT UP s názvem 100 Flamingo. Trochu mne odrazoval obsah třpytek, ale ve finále je velmi decentní.

Jako podkladová báze i finální krycí vrstva mi opět posloužil můj favorit 10in1 Nail Wonder, bez kterého si už neumím život představit 🙂 Co se týká samotného barevného laku, tak jsem jej nanášela ve dvou vrstvách. Napoprvé jsem příliš spěchala, takže se mi vytvořily místy malinké bublinky. Ty naštěstí celkem zaniknou právě díky obsahu původně zatracovaných třpytek. Druhý pokus už probíhal ve větším klidu a výsledek byl výrazně lepší. Takže nespěchat a nechat jednotlivé vrstvy opravdu proschnout!

Lak je idální pro milovnice nude odstínů a decentní manikúry. Z mého pohledu se díky své neutrálnosti hodí prakticky k jakémukoli outfitu a využijete jej při každodenním nošení.

Co tedy beru jako lehké mínus je v tomto případě převaha designu obalu nad funkčností. Ano, původní myšlenka je velmi kreativní, že když produkt pojmenujete podtitulem Nail Paint, tak jeho lahvičku pojmete ve stylu kyblíku barvy. Ovšem to držátko při nanášení laku příšerně překáží. Takže se přiznávám dobrovolně, že jsem ho po pořízení fotek pro tuto recenzi zcela bez milosti urvala 🙂

Jak se nepřetěžovat

Nevím, jak to máte nastavené vy, ale já se opětovně přesvědčila o tom, že jsem sama na sebe mnohem tvrdší, než moje okolí. To je prostě moje povaha, mám to v genech a jiná asi nebudu. Stejně mám se ráda takovou, jaká jsem.

Zároveň jsem zjistila, že se snažím být dokonalá a mít co největší kontrolu nad příliš mnoha aspekty svého života najednou. Být perfektní matka. Podávat skvělé výkony v práci. Udržovat co nejlepší vztahy. Vzdělávat se a rozvíjet. Ve finále se cítím jako žonglér, která má roztočených na tyčkách několik talířů, mezi kterými musí neustále přebíhat a udržovat je v pohybu, nebo mu spadnou (a v nejhorším případě shodí i ty ostatní).

Jenže člověk nemůže donekonečna běhat jako křeček v kolečku. I ten se jednou unaví. Čím dál více se snažím nacházet chvilky sama pro sebe, ve kterých se cíleně zaměřuji na to, abych vypnula svou permanentně šrotující hlavu. Nedělat prostě nic. A nemít výčitky z toho, že se jen tak flákám.

Není to flákání. Je to součást péče o mne samotnou. A jeden ze způsobů, jak se rozmazlovat. Má smysl ležet na gauči, z každé strany přitulené jedno dítě a na klíně kočku. Nic nedělat, jen poslouchat, co mi vypráví. Ano, občas se do diskuse zapojí i kočka. Má smysl napustit si horkou vanu, přidat do ní epsomskou sůl a půl hodiny prostě jenom relaxovat. Má smysl sednout si na chvíli venku, vyhřívat se na sluníčku a nechat myšlenky volně plynout.

Protože tím, že věnujete nějaký čas jen sobě a svému odpočinku, budete mnohem vyrovnanější rodič, v práci podáte lepší výkony a nebudete protivní na své blízké. Tak hlavně neužeňte sami sebe.