Břístevská Hůra

Když jsem ještě jako studentka jezdívala z koleje na víkend domů, vždycky mě kolem exitu 18 na dálnici D11 zaujal kopeček, na kterém se tyčila podivná zřícenina. To místo mě úplně přitahovalo a dlouho jsem se na něho chtěla podívat zblízka. No, a protože si v této podivné době musíme najít něco pozitivního (prosím vás, pozitivní test na covid se nepočítá), tak jsem se rozhodla naplnit tuto svou dlouholetou touhu a ukojit zvědavost od dob studentských. Trochu jsem pogooglila a ejhle – zjistila jsem, že toto místo je Břístevská Hůra, na které se nachází zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže.

Břístevská Hůra skrývá na svém vrcholu zříceninu kaple Povýšení sv. Kříže

Kde Břístevská Hůra je a jak se na ni dostat?

Jak už jsem psala, nejjednodušší je to po dálnici D11. Směrem z Prahy na Hradec je to exit 18 a vyplatí se autem dojet do obce Starý Vestec. Tady jsem auto nechala na návsi a malebnou vesnicí zamířila ke svému cíli. Ostatně, i sama tato obec stojí za zmínku. Měla jsem štěstí, že jsem se pěšky vydala zpáteční cestou přes její starší část, která je autům neprůjezdná. A díky pamětním deskám zjistila, že tu lidé hospodařili úspěšně již několik staletí.

Každopádně, pokud jde o samotnou Břístevskou Hůru, cesta k ní vede po žluté turistické stezce. Jestli mohu něco opravdu vřele doporučit, tak je to plánování výletu na dobu, kdy bude sucho. Já se vydala po deštích a dopadla jsem v prudkém a od předchozích návštěvníků uklouzaném kopci takto:

Ale na rovinu říkám – nelituju ničeho. Sluníčko krásně svítilo, výhled to kraje byl fascinující. Jelikož je tento kraj pěkně placatý, dohlédla jsem až na Říp a do Podkrušnohoří.

Zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže

Tak tohle je taková třešnička na dortu, resp. na vrcholu Břístevní Hůry. Je to prostě, alespoň pro mne, nádherné místo. Já vlastně nevím, co mě na těchto zříceninám přitahuje, ale stejně mě nadchla i Vyšehořovická tvrz, nebo například nedostavěný chrám v Panenském Týnci. Cítím v těchto místech ohromnou energii a úctu k předkům, kteří tyto stavby budovali.

Zrovna tahle kaple má fakt zapeklitý osud. Postavena byla v roce 1714, jenže do ní roku 1764 uhodil blesk a ona vyhořela. Trvalo až do roku 1816, než se ji podařilo nákladně opravit. Avšak, co čert nechtěl. O dva roky později zde místní mládež slavila čarodějnice a jeden z oharků podpálil šindelovou střechu. Bohužel, na další opravy již nebyly prostředky, ani dobrá vůle, takže kaple začala chátrat.

A já jsem stála uprostřed ní, pozorovala zbytky stop po ohni na zdivu a představovala si, jak musel tento prostor vypadat, když měl ještě střechu, klenuté oblouky a výmalbu. Nevím, co je pravdy na tom, že dlažbu z tohoto místa si chtěl odvézt místní sedlák, aby si s ní vylepšil vlastní obydlí. Každopádně mu v tom údajně zabránila vysokánská bílá postava, která jej k smrti vyděsila. Sedlák prý po tomto incidentu onemocněl a zanedlouho zemřel. Dlažba však všechna zmizela.

Dnes je ze stavby spíše rozvalila. Ohně se tu pálí, soudě dle ohnišť plných oharků, dodnes. Ale svoje kouzlo pořád má. Můžete se zahledět do kraje, nebo uprostřed pozůstatků kaple zírat do nebe. Obojí vás nabije pozitivní energií.

A kam vy vyrážíte na jednodenní výlety do přírody? Zříceninu poblíž beru jako bonus 🙂 Komentujte, sdílejte, těším se na vás.

Trosky – typické panorama Českého ráje

Kam ještě v Českém ráji? Nejsme žádné trosky, proto zdoláme Trosky! A jak jsme si s mláďaty i babičkou usmyslely, tak jsme také učinily. Předtím už jsme v okolí navštívily Lázně Bělohrad a hrad Pecka.

Trosky jsou se svým panoramatem typickým symbolem místního kraje. Čím blíže jsme přijížděly, tím majestátněji na nás obě věže – Panna i Baba – působily. Parkovné ve výši Kč 70 sice není nejnižší, ale vzhledem ke stoupavosti terénu a naší kondici jsme se nakonec rozhodly částku obětovat. Výšlap je místy poměrně prudký, ale cesta dobře schůdná.

Na nádvoří jsme chvíli obdivovaly dravé ptáky a vyzkoušely si pár kejklířských kousků (žonglování s míčky a talíři) a následně vyrazily na nižší z věží, Babu. Navzdory zdání sem vede více schodů, než na sousední, vyšší Pannu. Jsou ale široké, dřevěné a naštěstí vybavené dostatkem odpočívadel k vydýchání i pořízení krásných fotek. Výstup na Pannu po vnitřním úzkém točitém schodišti je trochu klaustrofobický, ale výhled nám za to stál.

Z naší zkušenosti se dají Trosky absolvovat v pohodě s předškolním a čerstvě školním dítětem. U menších, zhruba dvouletých dítek, jsem místy registrovala potíže se zdoláváním schodů. Na druhou stranu nutno podotknout, že zadýchaný byl i nejeden dospělý. Takže – vzhůru na hrad!

To je Pecka!

Zdalipak víte, jak vznikl hrad Pecka? Existuje více pověstí. Jedna z nich praví, že stará baba záviděla krásné panně její půvab a mládí, a proto po ní hodila ohlodanou kost. V místě, kam tato dopadla, vyrostl hrad Kost. Panna si to ovšem nedala líbit a po babě plivla pecku. A v místě dopadu od té doby stojí naše Pecka. BTW, Panna a Baba dodnes tvoří zříceninu Trosky.

zřícenína hradu Pecka, kamenné hradby, vstup do hradu Pecka,
Vstup do hradu Pecka

Nejspíše nejvýznamnějším majitelem dnes již z větší části zříceniny, byl cestovatel a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Jeden ze 27 českých pánů, kteří neslavně skonali při popravě na Staroměstském náměstí.

Původně gotický hrad byl postupně přestavěn v renesanční zámek, který ovšem později vyhořel a začal silně chátrat. Nyní je zčásti opraven a nabízí dvě prohlídkové trasy. Trasa A je dostatečně zajímavá a zároveň krátká tak, že si ji užijí i vaše malé děti.

nádvoří hradu Pecka, produkce kejklířů, zřícenína hradu, kamenné zdi, částečně zataženo
Nádvoří s připravovanou produkcí kejklířů

Jelikož každý hrad musí mít nějakou tu záhadu, tak ani Pecka nezůstává pozadu. Zajímavostí je tu záhadná hradní studna, která ve finále možná nikdy nebyla studnou, nýbrž tajnou chodbou.  

Z hradu je krásný výhled na stejnojmenný městys rozkládající se pod ním, který minimálně v turistické sezoně nabízí příležitost k občerstvení.

A jestli v okolí zatoužíte po troše té lázeňské pohody, nezapomeňte navštívit i Lázně Bělohrad.

truhla na přenášení opilců z hospody na hradě Pecka, proutěná truhla s nosítky
Truhla na přenášení opilců z hospody