Arteterapie

Posledních pár let v mém životě je pěkná horská dráha. Která navíc nabrala v posledním roce na tempu i složitosti trati. Aby to člověk všechno ustál, potřebuje občas nějaký relax, nějaký koníček, prostě činnost, u které vypne. Pro mě je to třeba arteterapie.

Plátno s portrétem ženy s černým mikádem v červených šatech s červenou rtěnkou

Jasně, nejsem žádný umělec a ani si na to nikdy hrát nebudu. Kolikrát je totiž během arteterapie důležitější ten proces, než finální výsledek. Vaše tvoření by mělo probíhat na místě, kde je vám dobře a pokud máte náladu na společnost, tak i s někým, s kým je vám dobře.

Naše domácí arteterapie

Já jsem do tohoto procesu zapojila děti. Protože je to baví, mohou náležitě využít svou fantazii a hlavně je to krásně strávený společný čas. Někdy jenom malujeme kamínky, které potom roznášíme po okolí. Teď na podzim jsme si pomalovaly akrylovými barvami i dýně dovezené z dýňové farmy v Bykoši. Tam zase bylo přidanou hodnotou, že jsme si pozvaly kamarádky, uvařily dýňovou polévku, napekly skořicové rolky a strávily odpoledne v poklidném tempu. A tak to má být. Arteterapie vám má přinést radost, klid do duše a převést roztěkané myšlenky k nějaké příjemné činnosti.

Takže když jsme měly den volna, venku zrovna pršelo, že by psa nevyhnal a já potřebovala přibrzdit zběsilou rychlost svého vozíku na horské dráze života, koupila jsem tři malířská plátna. Akrylových barev a štětců se mi naštěstí po domě válí slušná zásoba. A výhodou je, že moje děti díky bohu ještě tyhle činnosti s maminkou baví.

Nechala jsem zcela volný rozlet naší fantazii. Mladší hned věděla, co bude malovat, takže v jednom obrázku dokázala skloubit inspiraci starými mistry se svým oblíbeným oceánským tématem. Protože je to budoucí mořská bioložka, že jo. Starší nejprve dlouho rozmýšlela, v průběhu tvorby došla k závěru, že již téměř hotový obraz za nic nestojí a trochu popustila uzdu svým emocím. A víte co? I tohle občas arteterapie přinese. A je to v pořádku. Protože odpoledne již se zcela čistou hlavou vytvořila krásné dílo tím, že původní malbu přemalovala na úplně jiné, ale nádherně propracované téma.

A já? Já jsem si hlavně užívala děti kolem sebe, kočku na klíně, která mi úspěšně pelichala do právě nanesené barvy, šumění deště za oknem, voňavé dýňové latté a zklidnění, které jsem nutně potřebovala. Výsledkem není mistrovské dílo, i když jsme si samozřejmě svá plátna hrdě vystavily, hezky jedno vedle druhého. Výsledkem je pocit vnitřního klidu a uvolnění, které mi přineslo tvoření a čas strávený s nejbližšími.

Tělový peeling s epsomskou solí

Pro babičku jsme si tento rok zvolily jako podomácku vyrobený dárek tělový peeling s epsomskou solí a hnědým cukrem. Provoněly jsme ho skořicí a vanilkou, aby si babička dárek užívala všemi smysly. Jestli chcete, můžete k peelingu přibalit ještě domácí lesk na rty.

tělový peeling s epsomskou solí, třtinovým cukrem, skořicí a vanilkou ve skleničce

Výroba je jednoduchá a rychlá. Navíc potřebujeme opravdu jen pár surovin, a to:

Epsomskou sůl

hnědý třtinový cukr

vanilkové aroma

mletou skořici

kokosový olej

skleněnou uzavíratelnou nádobu

Množství potřebných surovin závisí na velikosti nádoby, kterou použijete. My jsme se rozhodly pro 250 ml zavařovačku. Tuto nádobu naplňte do zhruba 85 % objemu půl na půl epsomskou solí a hnědým cukrem. Navrch přidejte zhruba dvě čajové lžičky skořice.

Sypké suroviny přemístěte do misky a přidejte jednu čajovou lžičku vanilkového aroma.

Postupně zapracujte přibližně dvě polévkové lžíce kokosového oleje. Směs by měla zůstat pořád částečně sypká, není cílem vytvořit z ní kaši 😉

Důkladně propojenou směs přemístíme zpět do skleněné nádoby a víčko můžeme ozdobit. My se ještě chystám nelepit na bok hezkou etiketu s popisem obsahu.

Škoda, že se po internetu nedají sdílet i vůně, protože tahle je opravdu krásně sladká. Ochutnávat ovšem silně nedoporučuji! Vzhledem k tomu, že epsomská sůl má krom relaxačních účinků na svaly také účinky značně projímavé, mohla by mít ochutnávka nečekané vedlejší efekty.