Napadlo Vás už někdy vybrat si jako výletní cíl Louny? Ne? Popravdě, ani mě. A proto jsem ráda, že mě sem řízení osudu zaválo. Jinak bych přišla o spoustu zajímavostí.
Nejprve mé kroky zamířily ke kostelu svatého Mikuláše. Zaujal mne na první pohled svou netypickou střechou a věží. Další krásné překvapení na mě čekalo uvnitř v podobě dřevěného oltáře. Takhle obrovský jsem v životě neviděla. Pokud jste milovníky a obdivovateli řemeslného umění jako já, dopřejte si dostatek času ke zkoumání neskutečných detailů, kterými mistr řezbář oltář vyzdobil. Uvnitř kostela se nesmí fotit, takže mi budete muset věřit, že tohle opravdu stojí za zhlédnutí.
Následně jsem se vypravila na lounské výstaviště. Zde musím vyzdvihnout, jak krásně je areál zrekonstruovaný. Hlavní pavilon přímo září novotou a v parku narazíte na každém kroku na lavičky, ať už klasické, nebo v podobě masivních dřevěných trámů rozesetých po louce. Zrenovováno bylo též letní kino, které ve zkušebním provozu nabízí vstup zdarma. Bonusem celého parku byly perfektně čisté veřejné toalety, které každý cestovatel ocení. Takovou raritkou je zdejší broukoviště, u kterého je umístěna socha roháče v nadživotní velikosti.
Jak už jsem zmínila, jsem obdivovatelem řemeslného umění a architektury. Takže bonbonkem pro mne byla kavárna před místním kinem. Je rozdělena do samostatných „kupé“, ve kterých stojí za to chvíli posedět a prohlédnout si interiér plný tmavého dřeva a zrcadel. Venkovní zahrádka pak nabízí útulné posezení v rustikálním stylu s pecí ve tvaru golema.
Pokud někdy pojedete kolem Loun, zastavte se ve městě. Pravděpodobně budete stejně příjemně překvapeni, jako já. Mimochodem, další města, která opravdu mohu, jsou Beroun, Třebíč a Znojmo.
