Maska na vlasy s vejcem a oleji

Ti šťastnější z vás možná už stačili po rozvolnění opatření proti koronaviru navštívit kadeřnictví. Moje vlasy se už s nůžkami nějakou dobu nesetkaly a začalo se to lehce projevovat na jejich kvalitě. Což o to, s vypadáváním jsem celkem úspěšně zatočila, ale struktura a konečky vlasů začaly trochu ztrácet kondici. Jelikož ráda zkouším různé babské rady, zaujala mě domácí maska na vlasy s vejcem a oleji.

Ze začátku jsem se na to tedy moc netvářila. Jako že: “to si mám na hlavu fakt patlat vajíčko? Fuuuj!” Ale po přečtení slušné řádky nadšených reakcí jsem se rozhodla, že do toho půjdu taky.

Jestli chcete vyzkoušet, co domácí maska na vlasy provede s vámi, připravte si:

Vejce

Olivový olej

Ricinový olej

Kokosový olej

Maska na vlasy se skládá z ricinového oleje, vejce, olivového a kokosového oleje

Všechny ingredience jsem smíchala v misce. Nehrála jsem si na žádný přesný poměr. Olivového oleje jsem dala odhadem 2-3 polévkové lžíce a obou druhých olejů po dvou čajových lžičkách. Pokud máte doma ten kokosový také v tuhém stavu, jako já, nejprve si ho rozehřejte do kapalné podoby. Všechno jsem pak vidličkou rozšlehala do jednolité hmoty.

Maska na vlasy s vejcem a oleji má po rozšlehání vidličkou konzistenci jako těsto na omeletu

Teda, chvíli jsem váhala, jestli si tu omeletovou směs fakt rozetřít do vlasů. Pak jsem si řekla, že za pokus to stojí a pustila se do akce. Začala jsem od kořínků a následně pokračovala po celé délce vlasů. Ideální je přikrýt hotové vlasy igelitovou čepicí, nebo starým ručníkem kvůli případnému nepořádku. Já jsem je jen stáhla velkým skřipcem, přikryla si ramena a nechala působit cca. 40 minut. A mezitím jsem se modlila, aby nikoho nenapadlo zavolat mi ještě pozdě odpoledne přes ZOOM a dožadovat se videokonference 🙂

Pravdou je, že vše na vlasech dobře drželo a nemělo tendenci skapávat. Následně jsem směs vypláchla vlažnou vodou (tentokrát fakt bacha na příliš teplou vodu, ať si to vejce na vlasech neuvaříte). Zbytky jsem vymyla klasicky šamponem. A čekala, jaké výsledky bude mít maska na vlasy po jejich uschnutí.

Jak to tedy dopadlo? Nevím, zda se dá na účinky usuzovat po jednom použití. Ale pravdou je, že konečky vypadaly výrazně lépe a celkově jsou vlasy lesklejší. Zkusím tedy používat dvakrát do měsíce a uvidíme. Pokud jste ještě větší experimentátoři, než já, můžete si do masky na vlasy přidat i med, řecký jogurt, nebo rozmačkané avokádo.

Pokud zkušenosti ostatních uživatelek nelhaly, budu mít za chvíli:

  • rychle rostoucí, vyživené vlásky.
  • budou mi méně padat
  • přestanou se mi třepit konečky
  • bude se v nich lépe držet vlhost
  • vlasy získají větší lesk a hebkost

A kdo ví, možná je pak zase odnesu darovat do Dlouhovlásky 🙂

Krémová houbová omáčka nejen k těstovinám

Dneska jsem měla náladu na houby. Tedy, nechápejte mne špatně, náladu jsem měla skvělou. Akorát jsem měla chuť z těch hub něco uvařit. Jasnou volbou proto byla krémová houbová omáčka s čerstvými těstovinami.

Krémová houbová omáčka s čerstvými těstovinami

Jak jste již měli příležitost zjistit, miluji jídla s krémovou konzistencí. Tudíž jsou mými favoritkami i krémové polévky, jako například tato dýňová, nebo jeden z posledních objevů, polévka z pečených rajčat. Ovšem k dnešnímu obědu by mne jen polévka neuspokojila, takže bylo třeba pustit se do něčeho jiného. Výhodou této omáčky je, že ji uvaříte během chvilky a přitom je vynikající.

Takže, co si na naši houbovou omáčku připravit?

1 balení mražených hub

1 kelímek smetany na šlehání

2 stroužky česneku

1 – 2 polévkové lžíce másla

sůl

sýr dle chuti

sušenou petržel

mražená houbová směs, česnek, smetana ke šlehání, petrželová nať, strouhaný chedar

Ti šťastnější z vás, kteří mají houby namražené ještě od podzimu, mají ideální příležitost sáhnout po těchto zásobách. My ostatní se musíme smířit s houbami koupenými. Já osobně mám nejraději směs hub od Nowaca, ale určitě se dá narazit i na jiné. V hrnci rozpustíme máslo a houby na něm začneme smažit. Pustí poměrně dost tekutiny, kterou necháme odvařit, dokud nezíská krémovou konzistenci. V tu chvíli přidáme nadrobno nasekaný česnek a necháme ho lehce rozvonět.

Přilijeme smetanu na šlehání, chvíli povaříme a přidáme nastrouhaný sýr. Zpočátku raději méně, abychom doladili hustotu výsledné omáčky. Já nejraději používám Granu Padano nebo Gran Moravii. Ty jsou ale chuťově samy o sobě dost výrazné a já dnes toužila hlavně po té houbové chuti. Proto jsem tentokrát sáhla po cheddaru. Nyní přichází na řadu můj kámoš, tyčový mixer, jímž směs rozmixujeme dohladka.

Pokud by se zdála být omáčka příliš řídká, můžete přidat ještě trochu sýra. Další ingrediencí je sušená petrželová nať. Dávám obvykle 1-2 čajové lžičky. Omáčku dle potřeby dosolíme a ještě jednou zlehka promixujeme. Hotovo. Tadááá, takhle je to jednoduché 🙂 .

U mne dnes zvítězily čerstvé ravioly, ale tahle houbová omáčka se skvěle hodí i k masu či k rýži. Kdo miluje bylinky stejně jako já, může na ozdobu použít ještě pár lístků bazalky. Tak co, vyzkoušíte?

Putovní kamínky a berounská cyklostezka

Omlouvám se svým věrným, kteří nejpozději v pátek očekávali nový příspěvěk. Abych ho mohla napsat, musela jsem si ho nejdříve prožít 🙂 Prožitek to byl krásný a několikakilometrový, takže jsme večer s dětmi místo psaní příspěvku upadly do blaženého bezvědomí. Dříve toho dne, aby se děvčata zabavila, zatímco já jsem na home office potřebovala rozeslat ještě pár mailů a dodělat prezentaci, vyráběla putovní kamínky. A odpoledne jsme je šly roznést na berounskou cyklostezku.

Inspirace a příprava putovních kamínků

Všechno to začalo před 14 dny, kdy jsme vyrazily do Berouna na dopravní hřiště. Tam to prostě milujeme a rády se tam vracíme. Navíc bylo perfektní počasí, takže jsme vyrazily i na procházku podél Berounky. A na mostku u bývalého autobusového nádraží jsme tam objevily nádherně omalovaný kamínek s hashtagem kaminky. Pravděpodobně jste už slyšeli o tom, že lidé malují putovní kamínky, na které umisťují tenhle hashtag a směrovací číslo místa jejich vzniku. Když jsem holkám vysvětlila, co takové kamínky znamenají, byly z toho úplně nadšené a chtěly si také nějaké vyrobit a roznést.

Putovní kamínky pomalované akrylovými barvami

Poctivě si na Pinterestu vyhledávaly, jak kamínky co nejlépe vyrobit. Dříve už jsme zkoušely klasické akrylové barvy. Nejvíce je teď ale zaujala metoda, kdy kamínky nahřejete v troubě a pak na nich rozpouštíte voskovky. Vznikne tím docela poctivá vrstva barvy, které se navíc různě zapíjejí do sebe, takže efekt je vážně zajímavý.

Putovní kamínky pomalované rozpuštěnými voskovkami

Výlet na berounskou cyklostezku

Odpoledne nám počasí naštěstí přálo, takže jsme si výlet na cyklostezce opravdu užily. Vyrazily jsme po stezce směrem od berounské rehabilitační kliniky. Já to tu prostě miluju. Přináší mi to klid do duše, protože podél řeky je nádherná krajina plná skal. Na řece jsme pozorovaly volavky a žáby. V březích jsme pak objevily úplné myší království. Jedna díra vedle druhé a myšky čile pobíhající mezi nimi. Narazily jsme dokonce na doupě, že kterého zvědavě vystrkovala čumáčky myší mláďátka a pak na jednookého bojovníka, který starší dceři hrdě zapózoval na fotce.

Největší radost nám ale udělalo, když jsme cestou zpět zjistily, že naše putovní kamínky už někdo sesbíral. Budeme se těšit, že se vydají do světa a třeba ještě někoho potěší. A já aspoň zase provětrala svoje dámičkovské tenisky 🙂

Tenisky pro dámu a putovní kamínek s levandulí

Polévka z pečených rajčat

To, že mám opravdu ráda polévky, jste už určitě zjistili z mých předchozích receptů na poctivou bramboračku, pikantní thajskou polévku, nebo dýňovou s kořenovou zeleninou. Tato polévka z pečených rajčat je můj nejnovější objev. A uvařila jsem ji vlastně náhodou.

Polévka z pečených rajčat s bazalkou a hoblinkami parmezánu

Bylo krásné slunečné odpoledne, prostě sunshine day jak má být 😉 A na talíři se povalovalo šest přezrálých rajčat, která přímo volala po záchraně. Jelikož k tomu všemu ještě ráda pěstuji (a hlavně konzumuji 🙂 ) bylinky, padl můj zrak na košatou bazalku. Česnek u mě doma také nemůže chybět – takže hurá, základní ingredience bychom měli.

Takže, co všechno vlastně budeme na rajčatovou polévku potřebovat:

6 zralých rajčat větší velikosti

6 lístků bazalky + 1-2 lístky na ozdobu každé porce

6 stroužků česneku (kdo to rád ostré, může přidat)

0,5 litru zeleninového vývaru

olivový olej na zakápnutí (já miluji Terra Creta . Lepší jsem nepoznala a chutná opravdu jako domácí od mé tety, která na Krétě žije)

kousek parmezánu, Grany Padano nebo Gran Moravie

Rajčata jsem rozkrájela na čtvrtiny a stroužky česneku na půlky. Zakápla jsem je trochou olivového oleje.

Rajčata a česnek zakápneme olivovým olejem a dáme péct v remosce

Společně jsem je dala péct do remosky na stupeň 5. Kdo bude péct v pekáčku v troubě, tipovala bych to na 180 – 200 °C. Pečeme, dokud nebudou rajčata měkká. Mezitím si připravíme 0,5 litru zeleninového vývaru (ale můžete použít prakticky jakýkoli dle vlastní chuti).

Když jsou rajčata a česnek upečené, přendáme je do zeleninového vývaru

Upečená rajčata i s česnekem přendáme do vývaru a tyčovým mixérem rozmixujeme do hladka. Kdo má rád polévky opravdu husté, použije buď více rajčat, nebo méně vývaru. Následně přidáme 6 lístků bazalky a ještě promixujeme. Cílem ovšem je, aby z bazalky zůstaly v polévce drobné kousky.

Rajčata rozmixujeme s vývarem tyčovým mixérem a přidáme lístky bazalky

Polévku servírujeme ozdobenou zbylými lístky bazalky a hoblinkami sýra. Pokud jste měli rajčata opravdu sladká a vyzrálá, můžete přidat i trochu krémového balsamica. Ideální přílohou je italský chléb focaccia.

Musím říci, že takhle polévka z pečených rajčat v sobě snoubí spoustu krásných chutí a vůní a je výbornou večeří obzvláště v ony krásné slunečné podvečery.

Koupelové bomby s epsomskou solí

Nevím, jak vy, ale já miluji spojit příjemné s užitečným. A v tomto případě to platí dvojnásob, protože je příjemné šumivé koupelové bomby s epsomskou solí nejen s dětmi vyrábět, ale následně si je užít i ve vaně. Jelikož moji potomci jsou vědátoři, kteří přivítají jakoukoli možnost provádět pokusy, tahle činnost je vyloženě těší. A jelikož já přívítám každou možnost, jak se rozmazlovat, tak je v tvorbě jakožto správná matka nadšeně podporuji 🙂

Koupelová šumivá bomba s epsomskou solí ve tvaru kytičky

Pokud byste si kupovali koupelové bomby v obchodě, necháte tam za ně pořádné peníze. A přitom je jejich výroba opravdu snadná, rychlá a ingredience na jejich výrobu budete mít pravděpodobně vždy doma, nebo se minimálně dají bez problémů koupit v nejbližší samoobsluze a drogerii.

Potřebovat na koupelové bomby totiž budete:

100 g jedlé sody

40 g kyseliny citronové

50 g epsomské soli

50 g kukuřičného škrobu

3 čajové lžičky kokosového oleje

esenciální olej dle vlastního vkusu

Epsomská sůl, jedlá soda a kyselina citronová jsou základní suroviny pro výrobu koupelových šumivých bomb

V misce smícháme všechny suché ingredience a přidáme k nim kokosový olej. Rukama opatrně promícháme a začneme po kapkách přidávát vonný olej. Můžete použít klidně i tea tree oil, nebo domácí levandulový olej. Je potřeba jej přidávat opravdu po kapkách, aby nebyla směs příliš mokrá. Ideální konzistence je taková, že když směs pevně zmáčknete, drží pohromadě.

Směs na koupelové šumivé bomby by měla po zmáčnutí držet pohromadě, ale nebýt příliš mokrá
Prý jestli se u toho nadělá nepořádek… Uklidním vás. Nadělá 🙂 Asi jako při každém tvoření s dětmi.

Potom ji po lžičkách přendaváme do formiček. Nám se nejlépe osvědčila malá silikonová tvořítka na led z IKEA. Směs je potřeba poctivě upěchovat, aby držela pohromadě. Následně ji necháme ve formičkách chvilku zavadnout a opatrně vyklopíme na plech, kde je necháme ještě den až dva uschnout. Poté bomby zavřeme ideálně do zavařovací sklenice, aby se k nim nedostala vlhkost.

Koupelové bomby si ve vaně užijete nejen vy, ale určitě i děti. A pokud péči o sebe chcete posunout ještě o jeden level výš, vyzkoušejte před koupelí navíc tělový peeling s epsomskou solí.

Inspirace a její zdroje

Tento týden se mi nějak došla inspirace pro článek na blog. Jindy mívám hlavu plnou nápadů klidně na několik týdnů dopředu, ale tentokrát jsem měla nějaký útlum. A tak jsem o té své inspiraci a jejích zdrojích přemýšlela. O některé bych se s vámi chtěla dneska podělit, protože mi během tohoto týdne udělaly radost. Načerpala jsem z nich hodně nových podnětů – nejen pro blog, ale celkově do života.

kytice žlutých narcisů na čeném pozadí. I z květin můžeme čerpat inspiraci.

Celý ten můj útlum měl asi vícero příčin. Přeci jen už jsme díky době koronavirové omezeni v nejrůznějších aktivitách dost dlouho. A pro mě často bylo zdrojem inspirace cestování a poznávání nových míst. Však dostatek článků najdete i tady na blogu.

Navíc se mi toho nahrnulo spoustu v práci a já si začínala připadat opět jako ten legendární křeček v kolečku. Ten sice pořád běží, ale zároveň mu docházejí síly a jen přemýšlí, jak se neuhnat úplně.

Naštěstí jsem měla asi v půlce týdne videohovor s kolegyněmi z Ruska, Rumunska a Itálie. A zjistila jsem, že jsme na tom všechny úplně stejně. Navzdory, nebo možná právě kvůli téhle době plné výzev, nám přibylo hrozně práce. Zatímco některým se zkracují úvazky, my máme denně přesčasy. A nejlépe to shrnula Olga, která vyjádřila pocity nás všech slovy: “Připadám si jako hasič. Jeden ohýnek uhasím a najednou kolem mě vyskočí pět dalších.”

Je to možná taková drobnost, ale mně hrozně pomohlo vědomí, že v tom nejsem sama. Že to není moje selhání, když toho mám nad hlavu. Takže rada číslo jedna: spojte se s lidmi, kteří jsou na tom podobně, jako vy. Dodají vám sílu, optimismus a možná taky inspiraci, jak to všechno zvládnout.

Druhou inspirací byl úžasný motivační hovor jedné neuvěřitelné dámy. Jmenuje se Natalia Byková a jestli máte zájem, koukněte se na její instagram nataliabykovacz. Přes něj teď bude pokračovat v sérii vysílání vždy květnová úterý od 18:30. Nebo rovnou mrkněte na její projekt pro osobní rozvoj Smart Akademie. Ona je pro mě velký zdroj inspirace. Sama začínala prakticky od nuly a vlastní pílí, úsilím a neustálým seberozvíjením se dostala tam, kde je dnes. Navíc je to velice příjemný člověk.

No, a posledním člověkem, který mi tenhle týden s útlumem mé inspirace pomohl, je Sára, autorka tohoto blogu. Sleduji ji už hodně let a pořád mě to s ní baví. Je to výjimečná osůbka, zabývající se tématy, která jsou mi blízká. Včera už jsem si nutně potřebovala po celém tom náročném týdnu prostě vyčistit hlavu. Zabrousila jsem na Sářin blog a stačilo pár článků k navození pohody.

Doufám, že dnešní článek pomůže s načerpáním nové inspirace i vám. A že se případně podělíte o ty svoje osvědčené zdroje, třeba do komentářů 😉

Nejlepší české buchty

České buchty jsou prostě klasika. Copak měl Honza v ranečku brownies (o cuketových ani nemluvě), nebo skořicové rolky? Kdepak, byly to kynuté buchty, s láskou pečené jeho mámou. A se stejnou láskou je peču i svým dětem. Jsou pro mě symbolem rodinné pohody, protože vždycky krásně provoní celý dům a všechny se sejdeme u jednoho pekáče, jen co je vyndám z trouby. Jejich pečení není žádný kumšt, jen to chce používat poctivé suroviny a nic neuspěchat.

čerstvě upečené české buchty fantasticky voní a ještě lépe chutnají

Na české buchty budete potřebovat:

 500 g hladké mouky

kostku droždí nebo sáček sušeného droždí

300 ml mléka

50 g cukru krupice

špetku soli

1 žloutek

60 g rozpuštěného másla do těsta + zhruba stejné množství na vymazání pekáčku

Dále záleží na vás, jakou zvolíte náplň. Já mám nejraději povidlové, takže si uchystám ještě sklenici povidel a rum.

Pokud použijete čerstvé droždí, je nutno začít kváskem. Ten si klasicky připravíte ze 100 ml mléka (použijeme ho již z celkového množství 300 ml) ohřátého na tělesnou teplotu – což já testuji ponořením (samozřejmě umytého) malíčku do mléka. Když v něm malíček pohodlně udržím, je teplota akorát. Do takto ohřátého mléka přidám lžíci cukru krupice a rozdrobené droždí. Jakmile se začnou dělat bublinky, je náš kvásek připraven k použití.

Jestliže máte droždí sušené, pak je postup jednodušší, protože jej stačí přidat jen do mísy k ostatním surovinám.

Do velké mísy přidáme mouku, špetku soli, cukr krupici, zchladlé rozpuštěné máslo a žloutek. Dále přidáme sušené droždí nebo vzešlý kvásek a postupně přidáváme zbylé mléko. Já si nejprve suroviny spojím nahrubo vařečkou, ale pak následuje pěkně poctivá ruční práce. S těstem se pěkně pomazlím a pečlivě ho ručně propracuji, aby bylo krásně vláčné a důkladně propojené. Následně jej zapráším moukou a přikryté čistou utěrkou ho nechám na teplém místě asi hodinku pořádně nakynout.

V mezičase smíchám v misce povidla a rum dle chuti, abych si připravila náplň. Jelikož jinak bych to měla příliš snadné, tak já a starší dítě milujeme právě tuto povidlovou náplň. Mladší dítě touží po makové. Ovšem její starší sestra má na mák alergii, takže ho doma nevedu. Tudíž jsme kompromisně skončily na části buchet s jahodovou marmeládou.

Troubu si předehřeju na 180 °C. Ideální je vymazat pekáč máslem a do nahřívané trouby jej dát rozpustit. Jestli na to stejně jako já tentokrát zapomenete, čeká vás další várka rozehřívání másla na pánvičce a následné potírání buchet na pekáči mašlovačkou.

Nakynulé těsto rozválím na válu zhruba do obdélníkového tvaru a rozdělím umělohmotným nožem (bo vál mám skládací silikonový a nechci si ho proříznout) na přibližně 20 čtverečků. Ty pokladu připravenou náplní.

české buchty můžete plnit nejen povidly, ale i marmeládou

Pak z nich ubalím jakési „knedlíky“ a jednu za druhou máčím horní stranou v másle, které se mi mezitím v pekáčku rozpustilo a následně je kladu spodní stranou (tj. tou, kde mám spoje po zabalení náplně do těsta) dolů pěkně vedle sebe. Pokud jste si pekáč jen vymastili a máslo si v něm nerozpustili, je potřeba si ho trochu rozehřát bokem a potřít ručně.

Buchty upeču pěkně do zlatova a následně je ještě horké zastříknu trochou horké vody s rumem. To je pro mě vždycky trochu bojovka, protože buchty kropím po malinkých částech čajovou lžičkou a modlím se, abych je nepřemokřila. Už jsem zvažovala, že ideálním řešením by byl nějaký šikovný rozprašovač, kterým bych horké buchty zkropila rovnoměrně a přitom jen zlehka. Uvidíme, zda se časem k takové vychytávce dopracuji. Nakonec buchty pocukruji trochou moučkového cukru a už svolávám mláďata na tu dobrotu.

Co k tomu říci na závěr? České buchty jsou pro mě symbolem domácí pohody. Každý si je může připravit s náplní dle vlastního vkusu. Jen vás snažně prosím, nepokoušejte se například máslo nahradit v receptu nějakou náhražkou typu Hery apod. To se na to pečení raději vykašlete. Vážně. Poctivé suroviny se v tomto případě mnohonásobně vyplatí. A láska, kterou věnujete přípravě buchet, se v nich projeví.

Jahody v čokoládě

Na jahody v čokoládě mám krásné vzpomínky z dětství. Když jsme měli s bratrem narozeniny, nebo hezké vysvědčení, brával nás taťka za odměnu do Ambiente na skvělou večeři. Někdy se k nám připojila i naše milovaná babička, což dávalo celému večeru ještě větší přidanou hodnotu. A naším nejoblíbenějším dezertem bylo ovocné fondue – což obnášelo ovoce nakrájené na kousky, které jsme si máčeli v čokoládě.

Miska s jahodami, jahoda na vidličce máčená v bílé čokoládě

Jelikož mi toto jídlo připomíná nádherné chvíle, začala jsem ho připravovat i svým dětem a nezapomněla jsem jim k tomu vyprávět také příběh o tom, kde a proč jsem si tuto dobrotu zamilovala. No, a vy už povídání znáte taky, takže je čas na recept.

Na jahody v čokoládě potřebujeme:

čerstvé jahody, nejlépe ze zahrádky

200 g bílé čokolády (nebo vaší oblíbené)

2-3 čajové lžičky kokosového oleje (který se dá nahradit trochou slunečnicového)

Čokoládu rozlámeme na menší kousky, přidáme olej a postupně rozehříváme v mikrovlnné troubě. Je lepší zvolit nižší stupeň a nezapomínat čokoládu průběžně promíchávat. Osobně se mi nejvíce osvědčila FinCarré z Lidlu, která vždycky dopadne skvěle. Jednou jsem zkusila čokoládu poměrně známé české značky a výsledek byl takový, že plasticky páchnoucí připečená hmota letěla do koše a já letěla pro svou osvědčenou čokoládu. Přitom postup jsem měla stejný, jako vždy. Čokoládu FinCarré ostatně používám i na cake pops, nebo ve variantě na vaření do čokoládových brownies.

kostičky bílé čokolády v misce s kokosovým olejem připravené na rozpuštění v mikrovlnné troubě

Jahůdky si omyjeme, větší nakrájíme klidně na čtvrtiny, u menších stačí přepůlit. Z osobní zkušenosti doporučuji rozdělit čokoládu i jahody do misek podle počtu strávníků. V opačném případě se může stát, že se na pochoutku vrhnou lačná mláďata a maminka tak akorát ostrouhá…

misky s jahodami a misky s rozpuštěnou bílou čokoládou připravené na ovocné fondue, jahody v čokoládě

Pak už stačí napichovat jahody na vidličku, máčet je v čokoládě a vychutnat si pohodičku. Samozřejmě to funguje i s jinými druhy ovoce, jako například s banánem, hroznovým vínem, nebo ananasem. Fantazii a mlsným jazýčkům se meze nekladou. Hlavně, když si to užijete. Protože není nad to, občas se trochu rozmazlovat.

21 denní výzva pro lepší já

Říká se, že pokud nějakou věc praktikujeme 21 dní, stane se z ní zvyk. A jelikož zvyk je železná košile, stane se to, co jsme si za tuto dobu osvojili, naší novou součástí. Připravila jsem pro vás proto 21 denní výzvu pro vaše lepší já.

Obsahuje 10 bodů. Můžete po dobu 21 dní aplikovat všechny, nebo se zaměřit na ty oblasti, kde cítíte potřebu zlepšení. Tak jdeme na to?

21 denní výzva pro vaše lepší já, barevná pírka v pozadí, pastelová pírka

1) Přestaňte prokrastinovat.


Už naši předci říkali: „Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek.“ Pokud vám to pomůže, sepište si seznam věcí (tzv. to do list), které potřebujete udělat a přiřaďte jim prioritu od 1 do 3. Začněte s nejvyšší prioritou a postupně se propracovávejte k ostatním záležitostem. Jakmile máte splněno, odškrtněte si položku ze seznamu. Vizuální vnímání zvýší vaši motivaci.

Mimochodem, víte, co si na svůj „to do list” píše růžový panter?

  • To do
  • To do
  • To do, to do, to do,
  • To do, to doooooo…

2) Dávejte svým blízkým najevo, že je máte rádi.

Víc je objímejte, Řekněte jim to. Připravte pro ně drobné překvapení. Zavolejte jim. Nechte jim hezký vzkaz na ledničce, nebo jim během dne pošlete SMSku. Uvařte jim oblíbené jídlo. Pochvalte je. Každý z nás si najde ten nejlepší způsob, jak své city projevit.

3) Aktivně naslouchejte.

Když vám někdo něco říká, vnímejte jeho sdělení svou celou bytostí. Poslouchejte nejen ušima, ale zaměřte se i na nonverbální komunikaci. Nepřerušujte a vyslechněte si celý projev. Buďte přítomni nejen tělem, ale i duší. Neposlouchejte jen na půl ucha, ale věnujte svému protějšku plnou pozornost.

4) Nestěžujte si.

„Teda, tady je zase nepořádek.“ „Dneska jsem tak unavená.“ „Ta dnešní porada byla tak nudná.“ Poznáváte se v tom? Také máte potřebu si neustále na něco stěžovat?  Bohužel si tím obvykle nepomůžete a naopak ještě zhoršíte svoje rozpoložení. Takže, zkuste si nepostěžovat za 21 dní ani jednou. Schválně.

5) Stanovte si rozpočet a dodržujte ho.

Sepište si všechny výdaje, které během měsíce máte. Rozdělte si je na nezbytné a zbytné. Nepodvádějte a buďte k sobě opravdu upřímní. Vážně potřebujete utrácet za všechny ty věci? Nešlo by některé výdaje optimalizovat, například úpravou telefonního tarifu? Najdete prostor něco si každý měsíc ušetřit? A na co byste si rádi uspořili? Sepište si měsíční rozpočet a poctivě ho dodržujte. Možná vás překvapí, za co jste dosud zbytečně vyhazovali peníze a na konci měsíce budete potěšeni několika stovkami navíc, které byste bez striktního dodržování rozpočtu rozfofrovali.

Což ovšem neznamená, že byste se neměli aspoň trochu rozmazlovat. Bez velkého rozpočtu to jde třeba těmito 5 způsoby.

6) Vyhýbejte se negativitě.

Nalaďte se pozitivně. Berte život z té lepší stránky. Když se přistihnete při negativní myšlence, co nejdříve ji zapuďte a obraťte svou mysl jiným směrem.

7) Vystupte ze své komfortní zóny.

Já vím, že se s tím už opakuji. Ale prostě je to tak. Dokud neotestujete své limity a nevydáte se za hranice své komfortní zóny, často se nikam neposunete.  Zkuste každý den najít jednu drobnost, kterou uděláte jinak. Půjdete domů z práce jinou cestou. Uvaříte jídlo podle nového receptu. Pustíte si Mozarta, ačkoli jste zarytí fanda Rammsteinu. Promluvíte si se šéfem o zvýšení svého platu. Možností je milion.

8) Buďte tolerantní.

Přestaňte soudit okolí, aniž byste znali pozadí událostí. Každý z nás někdy udělal něco, co nebylo zrovna morální či etické. Jsme jenom lidé a děláme chyby. Nesledujte bulvár, který se snaží na každého vyhrabat špínu, a spíše hledejte v lidech to lepší.

9) Buďte laskaví.

Občas stačí jen milý úsměv. Slušně pozdravit. Udělat drobné nezištné gesto pro cizího člověka. Složte někomu kompliment. A nezapomeňte ho složit také sobě, protože i to je projev laskavosti vůči sobě samému.

10) Buďte zvídaví.

Možná si najdete nového koníčka. Vždycky jste se chtěli naučit nový jazyk? Pořiďte si slovník a každý den se naučte 10 slovíček, nebo si najděte online kurz. Obdivovali jste, jak vaše babička háčkuje? Tak směle do toho, návodů je na internetu milion. Cokoli vás kdy zajímalo, najděte si na to teď čas. Stačí po malinkých kouscích a uvidíte, jaké vzrušení při objevování zažijete.

Tak co, troufnete si zaměřit se v následujích 21 dnech na všech 10 bodů najednou, nebo do toho půjdete postupně? Nezapomeňte dát vědět, jak to šlo a co vše se u vás po této výzvě změnilo.

Lak na nehty 183 DAYS Flamingo

A je to tu zase 🙂 . Přináším další recenzi na lak na nehty. Myslím si totiž, že osobní zkušenost je k nezaplacení. Lak na nehty Essence Legally Pink, o kterém jsem tu psala, měl šťavnatě růžovou a velmi sytou barvu. Teď jsem se pro změnu rozhodla pro nude variantu ve světle růžové.

Světle růžový lak na nehty s obsahem třpytek

Hledala jsem opravdu jemnou barvu a svým odstínem i cenou mne zaujal lak 183 DAYS by trend IT UP s názvem 100 Flamingo. Trochu mne odrazoval obsah třpytek, ale ve finále je velmi decentní.

Jako podkladová báze i finální krycí vrstva mi opět posloužil můj favorit 10in1 Nail Wonder, bez kterého si už neumím život představit 🙂 Co se týká samotného barevného laku, tak jsem jej nanášela ve dvou vrstvách. Napoprvé jsem příliš spěchala, takže se mi vytvořily místy malinké bublinky. Ty naštěstí celkem zaniknou právě díky obsahu původně zatracovaných třpytek. Druhý pokus už probíhal ve větším klidu a výsledek byl výrazně lepší. Takže nespěchat a nechat jednotlivé vrstvy opravdu proschnout!

Lak je idální pro milovnice nude odstínů a decentní manikúry. Z mého pohledu se díky své neutrálnosti hodí prakticky k jakémukoli outfitu a využijete jej při každodenním nošení.

Co tedy beru jako lehké mínus je v tomto případě převaha designu obalu nad funkčností. Ano, původní myšlenka je velmi kreativní, že když produkt pojmenujete podtitulem Nail Paint, tak jeho lahvičku pojmete ve stylu kyblíku barvy. Ovšem to držátko při nanášení laku příšerně překáží. Takže se přiznávám dobrovolně, že jsem ho po pořízení fotek pro tuto recenzi zcela bez milosti urvala 🙂